Polyacrylatis dispersio 30%

2000

Polyakrylátová disperze 30%

Je to vodná disperze kopolymeru ethylakrylatu a methylmethakrylatu se střední relativní molekulovou hmotností asi 800 000. Může obsahovat vhodný emulgátor. Zbytek po odpaření je 28,5 % až 31,5 %.

Vlastnosti

Neprůhledná bílá slabě viskózní kapalina. Je mísitelná s vodou, dobře rozpustná v acetonu, v ethanolu a 2-propanolu.

Zkoušky totožnosti

Základní zkouška: A.

Alternativní sestava zkoušek: B, C, D a E, viz Obecné násady (1.2).

1. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). zkoušené látky se shoduje s referenčním spektrem Ph. Eur. polyakrylatu.
2. K 1 g se přidá 5 ml vody R a promíchá se; směs zůstává neprůhledná. Tři lg podíly se odděleně smíchají s 5 g ethanolu R, acetonu R a 2 propanolu R; získají se průhledné roztoky.
3. K 1 g se přidá 10 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l RS. Směs zůstává neprůhledná.
4. Zkouška Vzhled filmu, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
5. V Petriho misce se suší 4 g v sušámě při 60 °C po dobu 4 h a výsledný čirý film se přenese do malé zkumavky (100 mm x 12 mm). Zkumavka s filmem se zahřívá nad plamenem a vznikající dýmy se jímají v druhé zkumavce držené blízko ústí první. Kondenzát vyhovuje zkoušce na estery (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Relativní hustota (2.2.5). 1,037 až 1, 047.

Zdánlivá viskozita (2.2.10). Nejvýše 50 mPa.s; stanoví se pomocí rotačmho viskozimetru při 20 °C a při smykové rychlosti 10 s-1.

Vzhled filmu. 1 ml se naleje na skleněnou desku a nechá se vyschnout. Vznikne čitý elastický film.

Pevné částice. 100,0 g se zfltruje přes zvážené nerezové ocelové síto (90). Promývá se vodou R, dokud se nezíská čirý filtrát, a vysuší se při 80 °C do konstantní hmotnosti. Hmotnost zbytku není větší než 0,500 g.

Zbytkové monomery. Nejvýše 100 µg/g; stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29).

Zkoušený roztok. 1,00 g se rozpustí v tetrahydrofuranu R a zředí se jím na 50,0 ml. K 5,0 ml roztoku chloristanu sodného R (35 g/l) se za neustálého míchání po kapkách přidává 10,0 ml roztoku. Odstředí se, čirá supernatantní tekutina se zfiltruje a 5,0 ml této tekutiny se zředí vodou R na 10,0 ml.

Porovnávací roztok. 10 mg ethylakrylatu R a 10 mg methylmethakrylatu R se rozpustí v tetrahydrofuranu R a zředí se jím na 50,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí tetrahydrofuranem R na 100,0 ml. K 10,0 ml konečného roztoku se přidá 5,0 ml roztoku chloristanu sodného R (35 g/l) a promíchá se. 5,0 ml této směsi se zředí vodou R na 10,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• kolony délky 0,12 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm až 10 μm),
• mobilní fáze, kterou je směs objemových dílů acetonitrilu R a vody R (15 + 85); průtoková rychlost je 2 ml/min,  
• spektrofotometrického detektoru, 205 nm.

Nastříknou se odděleně stejná množství (asi 50 μl) každého roztoku.

Vypočítá se obsah monomerů v procentech za použití ploch píků na chromatogramech zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku a z obsahu monomerů v porovnávacím roztoku.

Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (20 µg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použijí 2 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0, 4 %, stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Mikrobiální znečištění (2.6.12). Nejvýše 103 živých aerobních mikroorganismů v gramu; stanoví se počítáním na pevných půdách.

Stanovení obsahu

1,000 g se suší 3 h při 110 °C a zbytek se zváží.

Uchovávání

Při teplotě 5 °C až 25 °C, chráněn před mrazem. S látkou se zachází tak, aby bylo minimalizováno mikrobiální znečištění.

Označování

V označení na obalu se uvede, kde je to vhodné, název a koncentrace přidaného emulgátorn.