Prazosini hydrochloridum

1998

Prazosiniumchlorid

Synonymum. Prazosinium chloratum

Je to 1-(4-amino-6,7-dimethoxy-2-chinazolinyl)-4-(2-furoyl)piperaziniumchlorid. Počítáno na bezvodou látku, obsahuje 98,5 % až 101,0 % sloučeniny C₁₉H₂₂ClN₅O₄

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý prášek. Je velmi těžce rozpustný ve vodě, těžce rozpustný v lihu 96% a v methanolu, prakticky nerozpustný v acetonu.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: B a D.

Alternativní sestava zkoušek. A, C a D, viz Obecné zásady (1.2.).

1. 50,0 mg se rozpustí v roztoku kyseliny chlorovodíkové R 0,1% (V/V) v methanolu R a zředí se stejným roztokem na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí na 100,0 ml (roztok A) a 5,0 ml tohoto roztoku se zředí roztokem kyseliny chlorovodíkové R 0,1% (V/V) v methanolu R na 100,0 ml (roztok B). Měří se Absorbance (2.2.25) roztoku A při 220 nm až 280 nm; roztok vykazuje absorpční maximum při 247 nm. Specifická absorbance v maximu při 247 nm je 1320 až 1400. Měří se absorbance roztoku B při 280 nm až 400 nm; roztok vykazuje dvě absorpční maxima, při 330 nm a 343 nm. Specifická absorbance v maximu při 330 nm je 260 až 280 a v maximu při 343 nm j e 240 až 265.
2. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). zkoušené látky se shoduje se spektrem prazosiniumchloridu CRL. Měří se tablety látek s chloridem draselným R Pokud jsou změřená spektra rozdílná, rozpustí se odděleně 50 mg zkoušené látky a 50 mg prazosiniumchloridu CRL ve směsi 10 ml vody R a 10 ml lihu 96% R, přidají se 2 ml hydroxidu sodného zředěného RS a roztok se protřepe dvakrát s 25 ml dichlormethanu R Organické vrstvy se spojí, odpaří se a zbytek se suší při 60 °C a tlaku nepřevyšujícím 700 Pa. Se zbytky se zaznamenají nová spektra.
3. Chromatogramy získané ve zkoušce Příbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu, se pozoruj í v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) odpovídá polohou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
4. 2 mg se rozpustí ve 2 ml vody R. Roztok vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF₂₅₄ R. Roztoky se připraví v rozpouštědlové směsi, literou je směs objemových dílů diethylaminu R, dichlormethanu R a methanolu R (1 + 10 + 10).

Zkoušený roztok (a). 0,10 g se rozpustí v rozpouštědlové směsi a zředí se jí na 10 ml.

Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí rozpouštědlovou směsí na 10 ml.

Porovnávací roztok (a). 10 mg prazosiniumchloridu CRL se rozpustí v rozpouštědlové směsi a zředí se jí nalOml.

Porovnávací roztok (b).1 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí rozpouštědlovou směsí na 50 ml.

Na vrstvu se odděleně nanese po 10 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů diethylaminu R a ethylacetatu R (5 + 95) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší v proudu teplého vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a), kromě hlavní skvrny, není intenzívnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,2 %).

Železo. Nejvýše 100 µg/g; stanoví se atomovou absorpční spektrometrií (2.2.23, Metoda I).

Zkoušený roztok. K 1,0 g se přidá po kapkách asi 1,5 ml kyseliny dusičné R. Po odloučení se zahřívá na vodní lázni, pak se žíhá za postupně se zvyšující teploty od 150 °C do 1000 °C a při nejvyšší teplotě se žíhá po dobu 1 h. Po ochlazení se zbytek po žíhání rozpustí ve 20 ml kyselinry chlorovodíkové zředěné RS, odpaří se na asi 5 ml a zředí se kyselinou chlorovodíkovou zředěnou RS na 25,0 ml.

Porovnávací roztoky. Připraví se za použití základního roztoku železa (8µg Fe/ml) zředěním dle potřeby vodou R.

Měří se absorbance při 248 nm za použití železné lampy s dutou katodou jako zdroje záření a plamene vzduch-acetylen.

Nikl. Nejvýše 50 µg/g; stanoví se atomovou absorpční spektrometrií (2.2.23, Metoda I).

Zkoušený roztok. Použije se zkoušený roztokpřipravený pro stanovení železa.

Porovnávací roztoky. Připraví se za použití záklaďního roztoku niklu (10 µg Ni/ml) zředěním dle potřeby vodou R.

Měří se absorbance při 232 nm za použití niklové lampy s dutou katodou jako zdroje záření a plamene vzduch-acetylen.

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 0,5 %; stanoví se s 1,000 g zkoušené látky. Jako rozpouštědlo se použije směs stejných objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

Z důvodu předejití přehřátí reakčního prostředí se po celou dobu stanovení důkladně míchá a titrace se zastaví okamžitě po dosažení bodu ekvivalence.

0,350 g se rozpustí ve směsi 20 ml kyseliny mravenčí bezvodé R a 30 ml acetanhydridu R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS zapotenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20). 1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 41,99 mg C₁₉H₂₂ClN₅O₄

Uchovávání.

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.
Separandum.

Nečistoty

1. 2-chlor-6,7-dimethoxychinazolin-4-amin,
2. (1,4-piperazindiyl)bis(2-furylketon),   
3. 6,7-dimethoxy-2-(1-piperazinyl)chinazolin-4-amin,   
4. 2-furyl-1-piperazinylketon,   
5. 2,2'-(1,4-piperazindiyl)bis(6,7-dimethoxychinazolin-4-amin).