Serpylli herba

N

Nat' materidoušky

Synonymum. Herba serpylli

Je to usušená kvetoucí nať druhu Thymus serpyllum L. sensu lato. Obsahuje nejméně 2 ml silice v 1 kilogramu drogy a nejméně 1 ml těkavých fenolů v 1 kilogramu silice, počítáno jako thymol (C10H14O, Mr 150,2), vztaženo na vysušenou drogu.

Popis a vlastnosti

Droga aromatického pachu, kořenité chuti.

Makroskopický a mikroskopický popis, viz Zkoušky totožnosti A a B.

Zkoušky totožnosti

1. Polokeřík. lodyha plazivá nebo vystoupavá, na bázi obvykle dřevnatějící, nezřetelně čtyřhranná až téměř oblá, o průměru asi 1,5 mm, jen na hranách nebo na celé ploše chlupatá, listnatá většinou s koncovým květenstvím. Jednotlivé lístky 3 mm až 12 mm dlouhé a až 7 mm široké, přisedlé nebo kratičce řapfkaté, okrouhle vejčité až úzce kopinaté, tenké, celokrajné,

   mírně podvinuté, lysé, na bázi zpravidla brvité, zvláště na spodní straně žláznatě tečkované. Postranní žilky tenké, jen na spodní straně listu občas vyniklé. Drobné kvftky uspořádány v hlavaté, klasovité nebo hlávkovité květenství, alespoň na bázi přetrhované. Kalich trubkovitý, se dvěma pysky, z nichž horní má tři a spodní dva ušty, v ústí s věncem tuhých chlupů. Koruna růžově nachová, červenofialová, dvoupyská, horní pysk mělce dvoulaločný, dolní trojlaločný. Dvoumocné tyčinky jsou čtyři.

2. Droga se upráškuje (355). Prášek je zelený až zelenohnědý. Pozoruje se pod mikroskopem v chloralhydrátu RS. Práškovaná droga je charakteristická těmito znaky: úlomky pokožky listů s jemně zvrásněnou kutikulou, pokožkové buňky se zvlněnými stěnami, často uzlíčkovitě ztlustlými. Průduchy diacytického typu (2.8.3), na spodní straně četnější, žláznaté chlupy s dvanácti sekrečními buňkami, jejichž kutikula je většinou kulovitě až měchýřovitě vychlípena vylučovaným sekretem na obou stranách listu. Zvláště na okraji čepele zubovité chlupy se silnou stěnou, na bázi listu dvoubuněčné až osmibuněčné krycí chlupy, některé v blízkostí vnitřních stěn se skupinkami velmi malých jehličkovitých krystalů šťavelanu vápenatého. Úlomky koruny s podobnými chlupy jako list, v ústí s krátkými, kuželovitými chlupy. Pylová zrna okrouhle vejčitá, 30 pm až 40 pm v průměru, s velmi jemně zrnitou exinou a šesti štěrbinovitými klíčními póry. Úlomky stonku nesou čtyři typy chlupů: jednobuněčné, krátké až delší krycí chlupy s podélně zvrásněnou kutikulou, dvoubuněčné až pětibuněčné chlupy, přímé, na bázi silně ohnuté, s kutikulou podélně vrásčitou, hlavičkovité chlupy s jednobuněčnou nohou a jednobuněčnou hlavičkou, ojediněle žláznaté chlupy s dvanácti sekrečními buňkami, jejichž kutikula je většinou kulovitě až měchýřovitě vychlípena vylučovaným sekretem, cévy jednotlivě nebo ve svazcích, jsou provázeny sklerenchy..matický-mi vlákny.
3. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu s fluorescenční přísadou pro detekci při 254 nm.

   Zkoušený roztok. 1,0 g práškované drogy (355) se protřepává 5 min 5 ml dichlormethanu R a pak se zfiltruje.

   Porovnávací roztok. 5 mg thymolu R a 10 µl karvakrolu R se rozpustí v dichlormethanu R a doplní se jím na 10 ml.

   Na vrstvu se nanese odděleně do pruhů po 20 µl obou roztoků. Vyvíjí se dvakrát dichlormethanem R po dráze 12 cm. Vrstva se vysuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Skvrny se označí. Na chromatogramech porovnávacího a zkoušeného roztoku je ve střední části patrna skvrna thymolu. Vrstva se postříká anisaldehydem RS a suší se 10 min při 100 °C až 105 °C. Na chromatogramu porovnávacího roztoku je ve střední části hnědorůžová skvrna odpovídající thymolu a těsně pod ní světle fialová skvrna odpovídající karvakrolu. Na chromatogramu zkoušeného roztoku jsou skvrny odpovídající polohou a zabarvením skvrnám na chromatogramu porovnávacího roztoku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku mohou být další skvrny.

Zkoušky na čistotu

Cizí příměsi (2.8.2). Nejvýše 3,0 %. Nejsou přítomny čárkovité nebo čárkovitě kopinaté listy se silně podvinutým okrajem. Čepel naspodu s hlavní žilkou zřetelně vyniklou, okraj čepele, zejména na bázi s dlouhými bílými chlupy. Při hodnocení v chloralhydrátu RS nejsou přítomny krycí chlupy s bradavčirými stěnami a zašpičatělou koncovou buňkou a přímé nebo lehce zahnuté dvoubuněčné až tříbuněčné, často kolenovitě zahnuté nebo víceméně přímé chlupy (Thymus vulgaris, Thymus zygis).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 10,0 %, 1,000 g práškované drogy (355) se suší 2 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Celkový popel (2.4.16). Nejvýše 10,0 %.

Popel nerozpustný v kyselině chlorovodíkové (2.8.1). Nejvýše 2,0 %.

Stanovení obsahu

Silice. Provede se Stanovení silic v rostlinných drogách (2.8.12). 50, 0 g rozdrobněné drogy (355) se destiluje 2 h rychlostí 2 ml/min až 3 ml/min v baňce na 1000 ml s 500 ml vody R, bez přídavku xylenu R do dělené trubice.

Fenoly. Silice ze zkoušky Stanovení obsahu se převede opatrně malými dávkami lihu R 90% (VN) do odměrné baňky na 25 ml tak, aby obsahovala nejmenší možné množství vody, dělená trubice se propláchne malými dávkami lihu R 90% (VN) a odměrná baňka se doplní lihem R 90% (VN) po značku. 5,0 ml tohoto roztoku se smíchá se 40 ml lihu R 90% (VN) a zředí se vodou R na 100,0 ml. 2,0 ml tohoto roztoku se převedou do dělicí nálevky, smíchají se s 20 nul vody R, 0,25 ml amoniaku zředěného RS2 a 1 ml roztoku aminopyrazolonu R (10 g/l). Po protřepání se smíchá se 2 ml čerstvě připraveného roztoku hexakyanoželezitanu draselného R (20 gll) a znovu se protřepe. Po 5 min se protřepáná 10 ml dichlormethanu R. Dichlormethanová vrstva se zfiltruje chomáčkem vaty povlhčeným dichlormethanem R do odměrné baňky na 50,0 ml. Vó~á vrstva se protřepe třikrát 10 ml dichlormethanu R. Dichlormethanové vrstvy se zfiltrují přes chomáček vaty. Vata se promyje dichlormethanem R a obsah odměrné baňky se jím zředí na 50,0 ml. Změří se absorbance (2.2.25) roztoku v maximu při 450 nm za použití dichlormethanu R jako kontrolní tekutiny a vypočítá se obsah fenolů v procentech, počítáno jako thymol (C10H14O).

Specifická absorbance je 805.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech.