Sulfasalazinum
2000
Sulfasalazin
| C18H14N4O5S | Mr 398,39 | CAS 599-79-1 |
Je to kyselina 2-hydroxy-5-{[4-[(2-pyridylamino)sulfonyl]fenyl]azo}benzoová. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 97,0 % až 101,5 % sloučeniny C18H14N4O5S
Vlastnosti
Jasně žlutý nebo hnědavě žlutý jemný prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, velmi těžce rozpustný v lihu 96%, prakticky nerozpustný v dichlormethanu. Rozpouští se ve zředěných roztocích alkalických hydroxidů.
Zkouška totožnosti
Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). Tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety sulfasalazinu CRL.
Zkoušky na čistotu
Příbuzné látky. Stanoví se kapalinovou chromatograffí (2.2.29).
Zkoušený roztok. 25,0 mg se rozpustí v amoniaku zředěném RS3 a zředí se jím na 25,0 ml.
Porovnávací roztok (a). 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí amoniakem zředěným RS3 na 100,0 ml.
Porovnávací roztok (b). 1,0 mg sulfasalazinu derivátu pro rozlišení CRL se rozpustí v 10,0 ml porovnávacího roztoku (a). 1,0 ml tohoto roztoku se zředí porovnávacím roztokem (a) na 10,0 ml.
Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:
| Čas (min) |
Mobilní fáze A % (V/V) |
Mobilní fáze B % (V/V) |
Poznámka |
|---|---|---|---|
| 0 - 15 | 60 → 45 | 40 → 55 | lineární gradient |
| 15 - 25 | 45 | 55 | izokraticky |
| 25 - 60 | 45 → 0 | 55 → 100 | lineární gradient |
| 60 - 65 | 0 | 100 | izokraticky |
| 65 - 67 | 0 → 60 | 100 → 40 | nastavení počátečních podmínek |
| 67 - 77 | 60 | 40 | ustalování |
Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku (a). Citlivost systému se nastaví tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu byla nejméně 50 % rozsahu celé stupnice zapisovače. Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku (b). Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky sulfasalazinu a sulfasalazinu derivátu pro rozlišení je nejméně 3,0.
Nastříkne se 20 µl zkoušeného roztoku a 20 µl porovnávacího roztoku (a). Jsou-li chromatogramy zaznamenávány za předepsaných podmínek, jsou relativní retenční časy nečistot vztažené na sulfasalazin následující:
| A | 2,00 | D | 1,90 | G | 1,39 |
| B | 1,85 | E | 1,63 | H | 0,16 |
| C | 0,80 | F | 0,85 | I | 0,28 |
Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha žádného píku, kromě hlavního píku, větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než čtyřnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (4 %). Nepřihlíží se k píkům, jejichž retenční časy jsou kratší než 6 min (kyselina salicylová a sulfapyridin), a píkům, jejichž plocha je menší než 0,05násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
Kyselina salicylová a sulfapyridin. Stanoví se kapalinovou chromatografí (2.2.29).
Zkoušený roztok. 25,0 mg se rozpustí v amoniaku zředěném RS3 a zředí se jím na 25,0 ml.
Porovnávací roztok (a). 5,0 mg kyseliny salicylové R a 5,0 mg sulfapyridinu CRL se rozpustí v amoniaku zředěném RS3 a zředí se jím na 10,0 ml.
Porovnávací roztok (b).2,0 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí amoniakem zředěným RS3 na 100,0 ml.
Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:
Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (b). Citlivost systému se nastaví tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu byla nejméně 50 % rozsahu celé stupnice zapisovače. Je-li chromatogram zaznamenáván za předepsaných podmínek, relativní retenční časy jsou: kyselina salicylová asi 6 min a sulfapyridin asi 7 min. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky kyseliny salicylové a sulfapyridinu je nejméně 2.
Nastříkne se 20 µl zkoušeného roztoku a 20 µl porovnávacího roztoku (b). Chromatogram se zaznamenává po dobu 10 min. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha píku kyseliny salicylové větší než 0,5 násobek plochy prvního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %) a pík sulfapyridinu není větší než 0,5 násobek plochy druhého píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %). Nepřihlíží se k píkům, jejichž plocha je menší než 0, 05násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).
Chloridy (2.4.4). K 1,25 g se přidá 50 ml vody destilované R, 5 min se zahřívá při asi 70 °C, ochladí se a zfiltruje. K 20 ml filtrátu se přidá 1 ml kyseliny dusičné R, nechá se 5 min stát a filtruje se do získání čirého roztoku. 15 ml filtrátu vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (140 µg/g).
Sírany (2.4.13). K 20 ml filtrátu získaného ve zkoušce Chloridy se přidá 1 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS, nechá se 5 min stát a zfiltruje se. 15 ml filtrátu vyhovuje limitní zkoušce na Sírany (400 µg/g).
Těžké kovy (2.4.8). 2,0 g vyhovují limitní zkoušce D na těžké kovy (10 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).
Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 1, 0 %; 1,000 g se suší 2 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.
5íranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,5 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.
Stanovení obsahu
0,150 g se rozpustí v hydroxidu sodném 0,1 mol/l RS a zředí se jím na 100, 0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se převede do 1000ml odměrné baňky obsahující asi 750 ml vody R, přidá se 20,0 ml kyseliny octové 0,1 mol/l RS a zředí se na 1000,0 ml vodou R. Současně se stejným způsobem připraví porovnávací roztok za použití 0,150 g sulfasalazinu CRL. Měří se Absorbance (2.2.25) obou roztoků v maximu při 359 nm.
Vypočítá se obsah C18H14N4O5S za použití naměřených absorbancí a koncentrací roztoků.
Uchovávání
Chráněn před světlem.
Separandum.
Nečistoty