Tolbutamidum

Tolbutamid

Je to 1-butyl-3-[(4-tolyl)sulfonyl]močovina. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 99,0 % až 101,0 % sloučeniny C₁₂H₁₈N₂O₃S.

Vlastnosti

Bílý krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, dobře rozpustný v acetonu a v lihu 96%, těžce rozpustný v etheru. Rozpouští se ve zředěných roztocích alkalických hydroxidů.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: A a C.

Alternativní sestava zkoušek: A, B a D, viz Obecné zásady (1.2.).

1. Teplota tání (2.2.14) 126 °C až 130 °C.
2. 25,0 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 100,0 ml. Měří se absorbance roztoku (2.2.25) při 245 run až 300 nm. Roztok vykazuje tři absorpční maxima: při 258 nm, 263 nm, 275 nm, a prodlevu při 268 nm. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí methanolem R na 250,0 ml a změří se absorbance při 220 nm až 235 nm; roztok vykazuje jedno absorpční maximum při 228 nm. Specifická absorbance v maximu je 480 až 520.
3. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). zkoušené látky se shoduje se spektrem tolbutamidu CRL.
4. K 0,2 g se přidá 8 ml roztoku kyseliny sírové R (500 g/l), 30 min se zahřívá pod zpětným chladičem a nechá se ochladit. Vyloučené krystaly se rekrystalizují z horké vody R a suší při 100 °C až 105 °C; teplota tání (2.2.14) je 135 °C až 140 °C.

Zkoušky na čistotu

Vzhled roztoku. 0,2 g se rozpustí v 5 ml hydroxidu sodného zředěného RS a přidá se 5 ml vody R. Roztok je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

Hodnota pH (2.2.3). 4,5 až 5,5. Měří se následující roztok: k 2,0 g se přidá 50 ml vody prosté oxidu uhličitého R, 5 min se zahřívá při 70 °C, pak se prudce ochladí a zfiltruje.

Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

Zkoušený roztok. 0,50 g se rozpustí v acetonu R a zředí se jím na 10 ml.

Porovnávací roztok (a). 15 mg toluensulfonamidu R se rozpustí v acetonu R a zředí se jím na 100 ml.

Porovnávací roztok (b).K 5 ml zkoušeného roztoku se přidá 5 ml porovnávacího roztoku (a).

Na vrstvu se nanese odděleně 5 µl zkoušeného roztoku, 5 µl porovnávacího roztoku (a) a 10 µl porovnávacího roztoku (b) a vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny mravenčí bezvodé R, methanolu R a chloroformu R (2 + 8 + 90) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší v proudu horkého vzduchu a 10 min se zahřívá při 110 °C. Na dno chromatografické komory se umístí odpařovací miska obsahující roztok manganistanu draselného R (50 g/l) a přidá se stejné množství kyselinry chlorovodíkové R. Ještě horká vrstva se vloží do komory nasycené parami chloru a komora se opět uzavře. Po 2 min se vrstva vyjme a vystaví se působení proudu studeného vzduchu tak dlouho, až j e chlor odstraněn a až část vrstvy pod startem reaguj e s kapkou škrobu s jodidem draselným RS za vzniku alespoň slabě modrého zbarvení; působení studeného vzduchu se nemá prodlužovat. Vrstva se postříká škrobem s jodidem draselným RS a nechá se 5 min stát; na chromatogramu zkoušeného roztoku žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, není intenzívnější než odpovídající skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,3 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně od sebe oddělené skvrny.

Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g se rozpustí ve směsi objemových dílů vody R a acetonu R (15 + 85) a zředí se na 20 ml stejnou směsí rozpouštědel. 12 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce B na těžké kovy (20 µg/g). Porovnávací roztok (1 µg Pb/ml) se připraví zředěním základního roztoku olova (100 μg Pb/ml) směsí objemových dílů vody R a acetonu R (15 + 85).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,2500 g se rozpustí ve směsi obsahující 20 ml vody R a 40 ml lihu 96% R. Titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za použití 1 ml fenolftaleinu RS jako indikátoru.

1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 27,03 mg sloučeniny C₁₂H₁₈N₂O₃S.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech.
Separandum.