Trimethoprimum¹⁾

RR99

Trimethoprim

Je to 5-(3,4, 5-trimethoxybenzyl)pyrimidin-2,4-diamin. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,5 % až 101,0 % sloučeniny C₁₄H₁₈N₄O₃.

Vlastnosti

Bílý nebo nažloutlý prášek. Je velmi těžce rozpustný ve vodě, těžce rozpustný v lihu 96%. Vykazuje polymorfismus.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: A a C.

Alternativní sestava zkoušek: A, B a D, viz Obecné zásady (1.2.).

1. Teplota tání (2.2.14) 199 °C až 203 °C.
2. Asi 20 mg se rozpustí v hydroxidu sodném 0,1 mol/l RS a zředí se jím na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí hydroxidem sodným 0,1 mol/l RS na 10,0 ml. Měří se absorbance roztoku (2.2.25) při 230 nm až 350 mn; roztok vykazuje absorpční maximum při 287 nm. Specifická absorbance v maximu je 240 až 250.
3. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem trimethoprimu CRL.
4. Asi 25 mg se zahřátím rozpustí v 5 ml kyseliny sírové 0,005 mol/l RS, přidají se 2 ml roztoku manganistanu draselného R (16 g/l) v hydroxidu sodném 0,1 mol/l RS a zahřeje se k varu. K horkému roztoku se přidá 0,4 ml formaldehydu R, zamíchá se a přidá se 1 ml kyseliny sírové 0,5 mol/l RS, znovu se zamíchá a zahřeje k varu, pak se ochladí a zfiltruje. K filtrátu se přidají 2 ml dichlormethanu R a intenzívně se protřepe. Organická vrstva při pozorování v ultrafialovém světle při 365 nm vykazuje zelenou fluorescenci.

Zkoušky na čistotu

Vzhled roztoku. 0,5 g se rozpustí v 10 ml směsi objemových dílů vody R, methanolu R a dichlormethanu R (1 + 4,5 + 5). Roztok není zbarven intenzívněji než porovnávací barevný roztok HŽ~ (2.2.2, Metoda II).

Příbuzné látky.

1. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

   Zkoušený roztok. 25,0 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 25,0 ml.

   Porovnávací roztok (a). 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 200,0 ml.

   Porovnávací roztok (b). 5,0 mg trimethoprimu CRL a 2,5 mg trimethoprimu nečistoty E CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100, 0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 10,0 ml.

   Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

   • nerezové ocelové kolony délky 0,250 m a vnitřního průměru 4,0 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným deaktivovaným pro chromatografii bazických látek R (5 μm),
   • mobilní fáze, kterou je směs objemových dílů methanolu R a roztoku chloristanu sodného R (1,4 g/l), jehož pH bylo upraveno kyselinou fosforečnou R na hodnotu 3,6 (30 + 70); průtoková rychlost je 1,3 ml/min,
   • spektrofotometrického detektoru, 280 nm.

   Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku (a). Citlivost systému se nastaví tak, aby výška hlavního píku na získaném chromatogramu byla nejméně 50 % celé stupnice zapisovače. Nastříkne se odděleně 20 µl zkoušeného roztoku a 20 µl porovnávacího roztoku (b). Chromatogram se zaznamenává po dobu odpovídající 11násobku retenčního času trimethoprimu. Při zaznamenání chromatogramů za předepsaných podmínek relativní retenční časy látek jsou:

   Látka	Přibližný relativní retenční čas	Korekční faktor
   Trimethoprim	1,0	1
   (Rt = 5,2 min)
   Nečistota A	1,5	-
   Nečistota B	2,3	0,43
   Nečistota C	0,8	-
   Nečistota D	2,0	-
   Nečistota E	0,9	0,53
   Nečistota F	4,0	-
   Nečistota G	2,1	-
   Nečistota J	2,7	0,66

   Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) je rozlišení mezi dvěma píky nejméně 2,5. Na chromatogramu zkoušeného roztoku: plocha žádného píku, kromě hlavního píku, není větší než 0,2násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,1 %) s použitím korekčních faktorů uvedených v tabulce pro nečistoty B, E a J; součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větní než 0,4násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,2 %) s použitím korekčních faktorů uvedených v tabulce pro nečistoty B, E a J. Nepřihlíží se k pí'kůin s plochou menší než 0,04násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) a k píku odpovídajícímu nečistotě H (relativní retenční čas asi 10,3).

2. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

   Zkoušený roztok. 25,0 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 25,0 ml.

   Porovnávací roztok (a). 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 200,0 ml.

   Porovnávací roztok (b). 5,0 mg trimethoprimu CRL a S, 0 mg trimethoprimu nečistoty B CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100,0 ml.

   Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

   • nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem kyanopropylsilanizovaným pro chromatografiř R (5 μm) se specifickým povrchem 350 m2/g a velikostí pórů 10 nm,
   • mobilní fáze, kterou je směs připravená takto: 1,14 g hexansulfonanu sodného R se rozpustí v 600 ml roztoku dihydrogenfosforečnanu draselného R (13,6 g/l), upraví se pH kyselinou fosforečnou R na hodnotu 3,1 a tento roztok se smíchá se 400 objemovými díly methanolu R; průtoková rychlost je 0,8 ml/min,
   • spektrofotometrického detektoru, 280 nm.

   Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku (a). Citlivost systému se nastaví tak, aby výška hlavního píku na získaném chromatogramu byla nejméně 50 % celé stupnice zapisovače. Nastříkne se odděleně 20 µl zkoušeného roztoku a 20 µl porovnávacího roztoku (b). Chromatogram se zaznamenává po dobu odpovídající 6násobku retenčního času trimethoprimu. Při zaznamenání chromatogramů za předepsaných podmínek relativní retenční časy látek jsou:

   Látka	Přibližný relativní retenční čas	Odezvový faktor
   Trimethoprim	1,0	1
   (Rt = 4,3 min)
   Nečistota B	1,3	-
   Nečistota H	1,8	0,50
   Nečistota I	4,9	0,28

   Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) je rozlišení mezi dvěma píky nejméně 2,0. Na chromatogramu zkoušeného roztoku: plocha žádného píku, kromě hlavního píku, není větší než 0,2násobek plochy hlavního píku na chromatogramu po rovnávacího roztoku (a) (0,1 %), za použití korekčních faktorů uvedených v tabulce pro nečistoty H a I; součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než 0,4násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,2 %), za použití odezvových faktorů uvedených v tabulce pro nečistoty H a I. Nepřihlíží se k píkům s plochou menší než 0,04násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (20 µg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml základního roztoku olova (10 µg Pb/ml).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 1,0 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,250 g se rozpustí v 50 ml kyseliny octové bezvodé R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 29,03 mg C₁₄H₁₈N₄O₃.

Uchovávání

Separandum.

Nečistoty

U kapalinové chromatografie A:

U kapalinové chromatografie B:

¹⁾ Pharmeuropa 10,2, 314 (1998). Závazné od 1. 1. 1999.