Český lékopis 1997

Vaselinum flavum

2001

Žlutá vazelína

Je to čištěná směs polotuhých uhlovodíků získaných z ropy. Může obsahovat vhodnou antioxidační přísadu.

Vlastnosti

Žlutá průsvitná roztíratelná hmota, která po roztavení slabě fluoreskuje v denním světle.

Je prakticky nerozpustná ve vodě, dobře rozpustná v dichlormethanu, prakticky nerozpustná v lihu 96% a v glycerolu.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: A, B a D.

Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2.).

  1. Teplota skápnutí (2.2.17) je 40 °C až 60 °C a neliší se o více než 5 °C od hodnoty uvedené v označení na obalu. Plnění nádobky se následujícím způsobem modifikuje: zkoušená látka se zahřeje na 118 °C až 122 °C za míchání k dosažení stejnoměrnosti, pak se ochladí na 100 °C až 107 °C. Kovová nádobka se zahřeje v sušárně na 103 °C až 107 °C, vyjme se ze sušárny, umístí se na čisté plotně nebo keramické dlaždici a zcela se naplní dostatečným množstvím roztaveného vzorku. Naplněná nádobka se 30 min chladí na keramické dlaždici a pak se umístí na dalších 30 min až 40 min do vodní Lázně při 24 °C až 26 °C. Povrch vzorku se uhladí jedním tahem nože nebo žiletky, přitom je třeba se vyvarovat stlačení vzorku.
  2. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se porovná s referenčním spektrem Ph. Eur. žluté vazelíny. Větší píky získaného spektra odpovídají polohou a intenzitou píkům referenčního spektra Ph. Eur.
  3. K homogenní fázi vzniklé roztavením 2 g se přidají 2 ml vody R, 0,2 ml jodu 0,05 mol/l RS, směs se protřepe; po ochlazení je tuhá horní vrstva fialově růžová.
  4. Zkouška Vzhled, viz Zkoušky na čistotu, je zárověň zkouškou totožnosti.

    Zkoušky na čistotu

    Vzhled. Zkoušená látka je žlutá. 12 g se roztaví na vodní lázni. Roztavená hmota není zbarvena intenzívněji než směs objemových dílů základního žlutého roztoku a základního červeného roztoku (7,6 + 2,4) (2.2.2, Metoda II).

    Kysele nebo zásadně reagující látky. K 10 g se přidá 20 ml vroucí vody R a protřepává se intenzivně 1 min, po ochlazení se dekantuje. K 10 ml vodné vrstvy se přidá 0,1 ml fenolftaleinu RS; roztok je bezbarvý. Ke změně zbarvení indikátoru na červené se spotřebuje nejvýše 0,5 ml hydroxidu sodného 0,01 mol/l VS.

    Konzistence (2.9.9). 100 až 300.

    Vyšší aromatické uhlovodíky. Použijí se zkoumadla určená pro absorpční spektrofotometrii v ultrafialové oblasti.

    Zkoušený roztok. 1,0 g se rozpustí v 50 ml hexanu R, který byl předem protřepán dvákrát s 1/5 svého objemu dimethylsulfoxidem R. Roztok se převede do 125ml dělicí nálevky (kohout ani zátka nejsou namazány), přidá se 20 ml dimethylsulfoxidu R a protřepává se intenzivně 1 min. Nechá se stát do oddělení dvou čirých vrstev. Spodní vrstva se převede do jiné dělicí nálevky. Extrakce se opakuje s dalšími 20 ml dimethylsulfoxidu R. Spojené spodní vrstvy se protřepávají intenzivně 1 min s 20 ml hexanu R. Nechá se stát do oddělení dvou čirých vrstev. Spodní vrstva se dimethylsulfoxidem R zředí na 50,0 ml.

    Kontrolní roztok. 10 ml dimethylsulfoxidu R se protřepává intenzivně 1 min s 25 ml hexanu R; použije se čirá spodní vrstva.

    Porovnávací roztok. Roztok naftalenu R (9,0 mg/l) v dimethylsulfoxidu R.

    Absorbance (2.2.25) zkoušeného roztoku měřená při 260 nm až 420 nm při tloušťce vrstvy 40 mm proti kontrolnímu roztoku není při žádné vlnové délce vyšší než absorbance porovnávacího roztoku naměřená v maximu při 278 nm při tloušťce vrstvy 40 mm proti kontrolnímu roztoku.

    Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,05 %; stanoví se s 2,00 g zkoušené látky.

    Uchovávání

    Chráněna před světlem.

    Označování

    V označení na obalu se uvede: