Warfarinum natricum

Sodná sůl warfarinu

Je to solná sůl 3-(α-acetonylbenzyl)-4-hydroxykumarinu. Počítáno na bezvodou látku, obsahuj e 98,0 % až 102,0 % sloučeniny C₁₉H₁₅NaO₄.

Vlastnosti

Bílý hygroskopický prášek. Je velmi snaďno rozpustná ve vodě a v lihu 96%, dobře rozpustná v acetonu, velmi těžce rozpustná v etheru a v dichlormethanu.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: B, D a E.

Alternativní sestava zkoušek: A, C, D a E, viz Obecné zásady (1.2.).

1. 1 g se rozpustí v 25 ml vody R, přidají se 2 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a zfiltruje se. Filtrát se použije ve zkoušce totožnosti E. Sraženina se promyje vodou R a usuší se při 100 °C až 105 °C; teplota tání (2.2.14) je 159 °C až 163 °C.
2. 1 g se rozpustí v 25 ml vody R, přidají se 2 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a zfiltruje se. Filtrát se použije ve zkoušce totožnosti E. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). sraženiny se shoduje se spektrem sraženiny připravené současně stejným způsobem zapoužití solné soli warfarinu CRL.
3. Hoďnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Příbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) odpovídá svou polohou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).
4. 1 g se rozpustí v 10 ml vody R, přidá se 5 ml kyseliny dusičné R a zfiltruje se. K filtrátu se přidají 2 ml dichromanu draselného RS1,5 min se třepe a nechá se 20 min stát. Při porovnání s kontrolním roztokem získaným při slepé zkoušce roztok není zelenomodrý.
5. Filtrát získaný ve zkoušce totožnosti A nebo B vyhovuje zkoušce (b) na sodík (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Vzhled roztoku. 1,0 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 20 ml. Roztok je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

Hodnota pH (2.2.3). 7,6 až 8,6; měří se roztok připravený rozpuštěním 1,0 g ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředěním stejným rozpouštědlem na 100 ml.

Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G F₂₅₄ R.

Zkoušený roztok (a). 0,20 g se rozpustí v acetonu R a zředí se jím na 10 ml.

Zkoušený roztok (b). 2 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí acetonem R na 10 ml.

Porovnávací roztok (a). 1 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí acetonem R na 200 ml.

Porovnávací roztok (b). 40 mg sodné soli warfarinu CRL se rozpustí v acetonu R a zředí se jím na 10 ml.

Porovnávací roztok (c). 10 mg acenokumarolu CRL se rozpustí v acetonu R, přidá se 1 ml zkoušeného roztoku (a) a zředí se acetonem R na 10 ml.

Na vrstvu se nanese odděleně po 20 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny octové ledové R, chloroformu R a cyklohexanu R (20 + 50 + 50) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruj e se v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, není intenzívnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,1 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) jsou patrny dvě zřetelně oddělené skvrny a na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) je zřetelně viditelná skvrna.

Fenolické ketony. 1,25 g se rozpustí v roztoku hydroxidu sodného R (50 g/l) a zředí se jím na 10,0 ml. Absorbance (2.2.25) měřená při 385 nm do 15 min po přípravě roztoku není vyšší než 0,20.

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 4,0 %;stanoví se s 0,750 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,1000 g se rozpustí v hydroxidu rodném 0,01 mol/l RS a zředí se jím na 100,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí hydroxidem sodným 0,01 mol/l RS na 100,0 ml. 10,0 ml takto zředěného roztoku se zředí hydroxidem sodným 0,01 mol/l RS na 100,0 ml. Měří se Absorbance (2.2.25) v maximu při 308 nm.

Obsah C₁₉H₁₅NaO₄ se vypočítá za použití specifické absorbance, která má hodnotu 431.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných obalech, chráněna před světlem.
Separandum.