Factor VIII coagulationis sanguinis humani cryodesiccatus
1998
Lidský koagulační faktor VIII lyofilizovaný
Je to frakce plazmatických bílkovin obsahující glykoproteinový koagulační faktor VIII spolu s různým množstvím von Willebrandova faktoru v závislosti na metodě přípravy. Připravuje se z lidské plazmy, která vyhovuje požadavkům článku Plasma humanum ad separationem.
Účinnost přípravku nekonstituovaného předepsaným způsobem je nejméně 20 m.j. faktoru VIII:C v mililitru.
Výroba
Metoda přípravy zahrnuje postup nebo postupy, jež prokazatelně odstraňují či inaktivují známé původce infekcí; jsou-li při výrobě použity látky k inaktivaci virů, je následný čisticí postup validován, aby se prokázalo, že koncentrace těchto látek byla snížena na vhodnou úroveň a že případné zbytky neovlivní bezpečnost přípravku pro nemocné.
Specifická účinnost před přidáním stabilizační přísady je nejméně 1 m.j. faktoru VIII:C v miligramu celkové bílkoviny.
Frakce faktoru VIII se rozpouští ve vhodném rozpouštědle. Mohou se přidat pomocné látky, jakýmijsou např. stabilizátory. Nepřidává se žádná protimikrobní konzervační látka. Roztok prochází filtry zadržujícími bakterie, plní se asepticky do konečných sterilních obalů a ihned se zmrazí. Poté se lyofilizuje a obaly se uzavřou ve vakuu či v atmosféře inertního plynu.
Validační zkouška prováděná u přípravků, které deklarují přítomnost koagulační účinnosti von Willebrandova faktoru. U přípravků určených pro léčbu von Willebrandovy choroby se má prokázat, že se při výrobním postupu získá přípravek se stálým složením z hlediska von Willebrandova faktoru. Toto složení se může charakterizovat mnoha způsoby. Např. počet a relativní množství různých multimerů se můžou stanovit elektroforézou na agarosovém gelu dodecylsíranu soďného (SDS) (přibližně 1% agarosa) s nebo bez Western blotové analýzy na nitrocelulose za použití normální lidské plazmy jako porovnávacího vzorku; zobrazení multimerů se může provádět za použití imunoenzymatických metod a kvantitativní hodnocení se může provádět denzitometrickou analýzou nebo jinými vhodnými metodami.
Účinnost von Willebrandova faktoru. U přípravků určených pro léčbu von Willebrandovy choroby se stanoví účinnost von Willebrandova faktoru vhodnou metodou za použití porovnávacího přípravku stejného typu, jakým je zkoušený přípravek, kalibrovaného na mezinárodní standard pro von Willebrandův faktor v plazmě. Mezi vhodné metody patří určení účinnosti ristocetinového kofaktoru a stanovení účinnosti vazby na kolagen. Příkladem vhodné metody je následující metoda pro stanovení účinnosti ristocetinového kofaktoru.
Účinnost ristocetinového kofaktoru. Zkoušený přípravek a porovnávací přípravek se vhodně zředí za použití rozpouštědla, kterým je roztok chloridu sodného R (9 g/l) a lidského albuminu (50 g/l). Ke každému ředění se přidá vhodné množství von Willebrandova zkoumadla obsahujícího stabilizované lidské krevní destičky a ristocetin A. Na sklíčku se vše jemně krouživým pohybem míchá 1 min. Další 1 min se směs inkubuje a výsledek se odečítá proti tmavému pozadí při bočním osvětlení. Poslední ředění, které vykazuje zřetelnou aglutinaci, označuje titr ristocetinového kofaktoru daného vzorku. Jako negativní kontrola se použije rozpouštědlo.
Stanovená účinnost je v rozmezí 60 % až 140 % účinnosti schválené pro jednotlivý výrobek.
Vlastnosti
Bílý nebo slabě žlutý prášek nebo drobívá pevná hmota.
Zkoušený přípravek se rekonstituuje předepsaným způsobem bezprostředně před provedením zkoušek totožnosti, zkoušek na čistotu (kromě zkoušek Rozpustnost a Voda) a před stanovením účinnosti.
Zkoušky totožnosti
Zkoušky na čistotu
Hodnota pH (2.2.3). 6,5 až 7,5.
Rozpustnost. Do obalu se zkoušeným přípravkem se při doporučené teplotě přidá předepsaný objem rozpouštědla. Přípravek se mírným třepáním do 10 min zcela rozpustí za vzniku čirého nebo lehce opalizujícího bezbarvého nebo nažloutlého roztoku.
Osmolalita (2.2.35) Nejméně 240 mosmol/kg.
Celkové bílkoviny. Je-li třeba, zředí se přesně odměřený objem zkoušeného přípravku roztokem chloridu sodného R (9 g/l) tak, aby se získal roztok obsahující ve 2 ml asi 15 mg bílkoviny. Ke 2,0 ml tohoto roztoku v centriµgační zkumavce s kulatým dnem se přidají 2 ml roztoku molybdenanu sodného R (75 g/l) a 2 ml směsi objemových dílů kyseliny sírové prosté dusíku R a vody R (1 + 30). Protřepe se, 5 min se odstřed'uje, supernatanfií tekutina se sleje a převrácená zkumavka se nechá odkapat na filtrační papír. Ve zbytku se stanoví dusík mineralizací kyselinou sírovou (2.5.9) a obsah bílkovin se vypočítá vynásobením výsledku faktorem 6,25.
Pro některé výrobky, zvláště pro ty bez stabilizační látky, jako je albumin, není tato metoda použitelná. Pak je nutné provést jinou validovanou metodu pro stanovení bílkoviny.
Hemaglutininy anti-A a anti-B. Přípravek se zředí roztokem chloridu sodného R (9 g/l) tak, aby obsahoval 3 m.j. faktoru VIII:C v mililitru. Provedou se zkoušky na hemaglutininy anti-A a anti-B nepřímou metodou (2.6.20). Do ředění 1 : 64 nenastane aglutinace.
Povrchový antigen hepatitidy B. Rozpuštěný přípravek se vyzkouší vhodně citlivou metodou, jakou je enzymatické imunostanovení (2.7.1). Povrchový antigen hepatitidy B se neprokáže.
Voda (2.5.12). Nejvýše 3,0 %. Do obalu se zkoušeným přípravkem se přidá vhodný objem bezvodého methanolu R, protřepe se, nechá se stát a se známým objemem supernatantní tekutiny se provede stanovení.
Sterilita (2.6.1). Vyhovuje zkoušce na sterilitu.
Pyrogenní látky (2.6.8). Vyhovuje zkoušce na pyrogenní látky, při níž se na 1 kg hmotnosti králíka vstříkne nitrožilně objem přípravku odpovídající nejméně 30 m.j. faktoru VIII:C.Stanovení účinnosti
Provede se stanovení účinnosti lidského koagulačního faktoru VIII (2. 7.4).
Stanovená účinnost je 80 % až 125 % deklarované účinnosti. Interval spolehlivosti stanovené účinnosti (P = 0,95) je v rozmezí 80 % až 125 %.
Uchovávání
Uchovává se chráněn před světlem.
Označování
V označení na obalu se uvede: