Vaccinum pneumococcale polysaccharidicum
Polysacharidová vakcína proti pneumokokům
Je to směs stejných poďílů purifikovaných antigenů pouzderného polysacharidu připravených z vhodných patogenních l~nenů bakterie Streptococcus pneumoniae, jejichž pouzdra prokazatelně obsahují polysacharidy, které jsou schopné u člověka vyvolat tvorbu dostatečných hlaďin specifických protilátek. Vakcína obsahuje dvacet tři imunochemicky odlišných pouzderných polysacharidů, které jsou uvedeny v tabulce 1.
Vakcína je čirá, bezbarvá tekutina.
Výroba
Výroba je založena na systému jednotné inokulace, odděleně pro každý typ polysacharidu. Výrobní postup prokazatelně poskytuje stále stejnou vakcínu přiměřené bezpečnosti a imunogenity pro člověka.
Výrobní postup se validuje, aby se prokázalo, že přípravek, bude-li zkoušen, vyhoví zkoušce na neškodnost imunních sér a humánních vakcín (2.6.9) takto přizpůsobené pro morčata: každému z deseti morčat se vstříkne po deseti lidských dávkách a pozorují se 12 dní.
Monovalentní nerozplněné množství polysacharidu
Bakterie se pěstují ve vhodné tekuté živné půdě, která neobsahuje antigenní substance krevních skupin nebo vysokomolekulární polysacharidy. Ověří se bakteriální čistota kultury a kultura s e inaktivuje fenolem. Nečistoty se odstraní takovými technikami, jako frakční precipitací, enzymatickým štěpením nebo ultrafiltrací. Polysacharid se získá frakční precipitací, promyje se a vysuší ve vakuu na takový obsah zbytkové vlhkostí, který je prokazatelně vhodný pro stabilitu polysacharidu. Obsah zbytkové vlhkostí se stanoví sušením za sníženého tlaku nad oxidem fosforečným nebo termogravimetrickou analýzou a získaná hodnota se použije pro výpočet výsledků dále uvedených zkoušek, které odkazují na vysušenou látku. Nerozplněné monovalentní polysacharidy se uchovávají při vhoďné teplotě a za poďmínek, které brání zvlhnutí.
Pouze monovalentní nerozplněné polysacharidy, které vyhovují následujícím požadavkům, se mohou použít k přípravě konečné várky vakcíny. Obsahy jeďnotlivých složek v procentech, stanovené níže popsanými metodami, jsou uvedeny v tabulce 1.
Bílkovina (2.5.16).
Nukleové kyseliny (2.5.17).
Celkový dusík (2.5.9).
Fosfor (2.5.18).
Velikost molekul. Stanoví se chromatografií na molekulárním sítu (2.2.30) za použití agarosy síťované pro chromatografii R nebo agarosy síťované pro chromatografii Rl.
Uronové kyseliny (2.5.22).
Hexosaminy (2.5.20).
Methylpentosy (2.5.21).
O-Acetyl skupiny (2.5.19).
Zkouška totožnosti (2. 7.1). Totožnost monovalentního nerozplněného polysacharidu se potvrdí dvojitou imunodifuzí nebo elektroimunodifuzí (kromě polysacharidů 7F, 14 a 33F) za použití specifických antisér.
Tab. 1. Obsah složek monovalentních nerozplněných polysacharidů v procentech
| Moleku- lový typ |
Bílkoviny | Nukleové kyseliny | Celkový dusík | Fosfor | Molekulová velikost (K0) ** *** |
Uronové kyseliny | Hexosaminy | Methyl- pentosy |
O-acetyl skupiny | |
| 1 | ≤ 2 | ≤ 2 | 3,5 - 6 | 0 - 1,5 | ≤ 0,15 | ≥ 45 | ≥ 1,8 | |||
| 2 | ≤ 2 | ≤ 2 | 0 - 1 | 0 - 1,0 | ≤ 0,15 | ≥ 15 | ≥ 38 | |||
| 3 | ≤ 5 | ≤ 2 | 0 - 1 | 0 - 1,0 | ≤ 0,15 | ≥ 40 | ||||
| 4 | ≤ 3 | ≤ 2 | 4 - 6 | 0 - 1,5 | ≤ 0,15 | ≥ 40 | ||||
| 5 | ≤ 7,5 | ≤ 2 | 2,5 - 6,0 | ≤ 2 | ≤ 0,60 | ≥ 12 | ≥ 20 | |||
| 6B | ≤ 2 | ≤ 2 | 0 - 2 | 2,5 - 5,0 | ≤ 0,50 | ≥ 15 | ||||
| 7F | ≤ 5 | ≤ 2 | 1,5 - 4,0 | 0 - 1,0 | ≤ 0,20 | ≥ 13 | ||||
| 8 | ≤ 2 | ≤ 2 | 0 - 1 | 0 - 1,0 | ≤ 0,15 | ≥ 25 | ||||
| 9N | ≤ 2 | ≤ 1 | 2,2 - 4 | 0 - 1,0 | ≤ 0,20 | ≥ 20 | ≥ 28 | |||
| 9V | ≤ 2 | ≤ 2 | 0,5 - 3 | 0 - 1,0 | ≤ 0,45 | ≥ 15 | ≥ 13 | |||
| 10A | ≤ 7 | ≤ 2 | 0,5 - 3,5 | 1,5 - 3,5 | ≤ 0,65 | ≥ 12 | ||||
| 11A | ≤ 3 | ≤ 2 | 0 - 2,5 | 2,0 - 5,0 | ≤ 0,40 | ≥ 9 | ||||
| 12F | ≤ 3 | ≤ 2 | 3 - 5 | 0 - 1,0 | ≤ 0,25 | ≥ 25 | ||||
| 14 | ≤ 5 | ≤ 2 | 1,5 - 4 | 0 - 1,0 | ≤ 0,30 | ≥ 20 | ||||
| 15B | ≤ 3 | ≤ 2 | 1 - 3 | 2,0 - 4,5 | ≤ 0,55 | ≥ 15 | ||||
| 17F | ≤ 2 | ≤ 2 | 0 - 1,5 | 0 - 3,5 | ≤ 0,45 | ≥ 20 | ||||
| 18C | ≤ 3 | ≤ 2 | 0 - 1 | 2,4 - 4,9 | ≤ 0,15 | ≥ 14 | ||||
| 19A | ≤ 2 | ≤ 2 | 0,6 - 3,5 | 3,0 - 7,0 | ≤ 0,45 | ≥ 12 | ≥ 20 | |||
| 19F | ≤ 3 | ≤ 2 | 1,4 - 3,5 | 3,0 - 5,5 | ≤ 0,20 | ≥ 12,5 | ≥ 20 | |||
| 20 | ≤ 2 | ≤ 2 | 0,5 - 2,5 | 1,5 - 4,0 | ≤ 0,60 | ≥ 12 | ||||
| 22F | ≤ 2 | ≤ 2 | 0 - 2 | 0 - 1,0 | ≤ 0,55 | ≤ 0,15 | ≥ 25 | |||
| 23F | ≤ 2 | ≤ 2 | 0 - 1 | 3,0 - 4,5 | ≤ 0,15 | ≥ 37 | ||||
| 33F | ≤ 2,5 | ≤ 2 | 0 - 2 | 0 - 1,0 | ≤ 0,50 | |||||
* Jednotlivé typy polysacharidů jsou označeny podle dánské
nomenklatury.
** agarosa síťovaná pro chromatografii R
*** agarosa
síťovaná pro chromatografii R1
Specifita. Antigeny při zkoušení nereagují s žádným antisérem specifickým pro ostatní polysacharidy vakcíny, včetně faktorových sér pro rozlišení jednotlivých typů v rámci skupin. Polysacharidy se zkoušejí v koncentraci 50 lag/ml metodou schopnou rozlišit koncentraci 0,5 μg/ml.
Konečná várka vakcíny
Konečná várka vakcíny vznikne smícháním vysušených různých polysacharidů za aseptickýc h podmínek. Homogenní směs se asepticky rozpustí ve vhodném izotonickém roztoku tak, aby jedna lidská dávka 0,5 ml obsahovala 25 lag každého polysacharidu. Může se přidat protimikrobní konzervační látka. Roztok se sterilizuje filtrací přes filtr zachycující bakterie.
Pouze konečná várka vakcíny, která vyhovuje následujícím požadavkům se může použít k přípravě šarže.
Protimikrobní konzervační látka. Pokud je třeba, stanoví se obsah protimikrobní konzervační látky vhodnou chemickou metodou. Obsah je 85 % až 115 % zamýšleného množství.
Sterilita(2. 6.1). Konečná várka vakcíny vyhovuje zkoušce na sterilitu; na každou živnou půdu se použije 10 ml.
Šarže
Konečná várka vakcíny se asepticky rozplní do sterilních zabezpečených obalů.
Pouze šarže, která vyhovuje všem dále uvedeným požadavkům v odstavcích Zkouška totožnosti, Zkoušky na čistotu, Stanovení obsahu se může uvolnit k použití. Pokud byla stanovení obsahu fenolu a protiiiiil~robní konzervační látky provedena s vyhovujícím výsledkem u konečné várky vakcíny, mohou se u šarže vypustit. Jestliže byla na vhodném počtu po sobě následujících šarží prokázána konzistentnost výroby, může se stanovení obsahu nahradit kvalitativní zkouškou, která prokáže totožnost každého polysacharidu, a to pokud bylo stanovení obsahu provedeno u každého monovalentního nerozplněného polysacharidu použitého k přípravě šarže vakcíny.
Zkouška totožnosti
Stanovení obsahu slouží rovněž jako průkaz totožnosti vakcíny.
Zkoušky na čistotu
Hodnota pH (2.2.3). 4,5 až 7,4.
Protimikrobní konzervační látka. Pokud je třeba, stanoví se množství protimikrobní konzervační látky vhodnou chemickou metodou. Obsah není nižší než nejnižší prokazatelně účinné množství a vyšší než 115 % hodnoty uvedené v označení.
Fenol (2.5.15). Nejvýše 2,5 g/l.
Sterilita (2.6.1). Vyhovuje zkoušce na sterilitu.
Pyrogenní látky (2.6.8). Vyhovuje ve zkoušce na pyrogenní látky, při níž se na 1 kg hmotnosti králíka vstříkne 1 ml zředěné vakcíny obsahující od každého polysacharidu 2,5 g/ml.Stanovení obsahu
Obsah jednotlivých polysacharidů se stanoví vhodnou imunochemickou metodou (2.7.1), při níž se použijí specifická antiséra proti všem polysacharidům obsaženým ve vakcíně, včetně faktorových sér pro typizaci uvnitř jednotlivých skupin, a jednotlivé purifikované polysachridy jako standardy.
Vakcína obsahuje 70 % až 130 % množství uvedeného pro každý polysacharid v označení. Interval spolehlivosti ( = 0,95) stanovení je v rozmezí 80 % až 120 %.
Uchovávání
Viz článek Vaccina ad usum humanum.
Označování
Viz článek Vaccina ad usum humanum.
V označení se uvede: