Český lékopis 1997

Ammoniae (13N) solutio iniectabilis

2001

Injekce s amoniakem (13N)

Je to sterilní roztok [13N]amoniaku pro diagnostické použití. Injekce obsahuje 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity dusíku-13 k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení. Nejméně 99 % celkové radioaktivity odpovídá dusíku-13 ve formě [13N]amoniaku. Nejméně 99,0 % celkové radioaktivity odpovídá dusíku-13.

Výroba

Výroba radionuklidu

Dusík-13 je radioaktivní izotop dusíku, který může být vyroben různými jadernými reakcemi, jako je bombardování uhlíku-13 nebo kyslíku-16 protony, nebo bombardování uhlíku-12 deuterony.

Radiochemická syntéza

[13N]amoniak se může vyrábět bombardováním vody protony a následnou redukcí redukčním činidlem, což vede ke vzniku směsi [13N]dusičnanů dusitanů. Amoniak se získá destilací z reakční směsi a je zachycován ve slabě okyseleném roztoku.

Jinými způsoby se může vyrábět [13N]amoniak „v terči" bombardováním vody obsahující malé množství ethanolu nebo kyseliny octové, nebo bombardováním kaše práškového uhlíku-13 ve vodě protony. Aby se odstranily radiochemické a radionuklidové nečistoty, může se výsledný roztok čistit výměnou na koloně za použití anexu a katexu.

Výrobní systémy a jejich uspořádání vyhovují požadavkům uvedeným v článku Radiofarmaca.

Suroviny

Terčové materiály vyhovují požadavkům uvedeným v článku Radiofarmaca.

Vlastnosti

Čirý bezbarvý roztok

Dusík-13 má poločas přeměny 9,96 min a emituje pozitrony o maximální energii 1,198 MeV na gama záření o energii 0,511 MeV.

s následnou anihilací

Zkoušky totožnosti

  1. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Pouze fotony gama mají energii 0,511 MeV a v závislosti na geometrii měření se může pozorovat součtový pík o energii 1,022 MeV.
  2. Zkouška (a) Radionuklidová čistota, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
  3. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Radiochemická čistota. Hlavní pík na radiochromatogramu zkoušeného roztoku má přibližně stejný retenční čas jako hlavní pt7c na radiochromatogramu porovnávacího roztoku.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 5,5 až 8,5.

Chemická čistota

Hliník. Ve zkumavce o vnitřním průměru přibližně 12 mm se smíchá 1 ml tlumivého roztoku octanového o pH 4,6 a 2 ml zkoušeného přípravku zředěného 1 : 20 ve vodě R. Přidá se 0,05 ml roztoku chromazurolu S R (10 g/l). Po 3 min není zbarvení roztoku intenzivnějšf než zbarvení porovnávacího roztoku připraveného současně a stejným způsobem za použití 2 ml základního roztoku hliníku (2 Etg AUmI) zředěného 1 : 20 (2 Ftg Al/ml).

Injekce může být použita před dokončením zkoušky.

Radionuklidová čistota

(a) Poločas přeměny. 9 min až 11 min; měří se způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca.

(b) Nečistoty gama. Vzorek zkoušeného přípravku se ponechá 2 h. Zaznamená se spektrum záření gama přeměněného vzorku na přítomnost radionuklidových nečistot, které se pokud možno, identifikují a kvantifikují. Celkové množství radioaktivity gama připadající na tyto nečistoty nepřevyšuje 1,0 % celkové radioaktivity.

Injekce může být použita před dokončením zkoušek (a) a (b).

Radiochemická čistota. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29). Zkoušený roztok. Zkoušený přípravek.

Porovnávací roztok. 1 ml amoniaku zředěného RS2 se zředí vodou R na 10,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

Teplota kolony se udržuje při konstantní teplotě při 20 °C až 30 °C.

Odděleně se nastříkne zkoušený roztok a porovnávací roztok. Chromatogram získaný s radioaktivním detektorem pro zkoušený roztok vykazuje hlavní pík s přibližně stejným retenčním časem jako pík na chromatogramu porovnávacího roztoku získaný s detektorem vodivosti. Nejméně 99 % celkové radioaktivity odpovídá dusíku-13 ve formě amoniaku.

Injekce může být použita před dokončením zkoušky.

Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca. Injekce může být použita před dokončením zkoušky.

Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Nejvýše 175/V m.j. v mililitru. V je maximální doporučená dávka v mililitrech.

Injekce může být použita před dokončením zkoušky.

Stanovení radioaktivity

Vhodným přístrojem se změří radioaktivita postupem uvedeným v článku Radiofarmaca a porovná se s referenčním roztokem fluoru-18 nebo se změří na přístroji kalibrovaném pomocí tohoto roztoku. Referenční roztoky fluoru-18 se získají od národní laboratoře uznané oprávněnou autoritou.

Uchovávání

Viz článek Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

Nečistoty

  1. [13N]O- 2,
  2. [13N]O- 3,
  3. [18F-],
  4. H2[15O].