Acetylcysteinum
Acetylcystein
C5H9NO3S | Mr 163,19 | CAS 616-91-1 |
Je to kyselina (R)-2-acetamido-3-merkaptopropionová. Počítáno na vysušenou látku, obsahuj e 98,0 % až 101,0 % sloučeniny C5H9NO3S.
Vlastnosti
Bílý krystalický prášek nebo bezbarvé krystaly. Je snadno rozpustný ve vodě a v lihu 96%, prakticky nerozpustný v dichlormethanu.
Zkoušky totožnosti
Základní sestava zkoušek: A a C.
Alternativní sestava zkoušek: A, B, D a E, viz Obecné zásady (1.2.).
Zkoušky na čistotu
Roztok S. 1,0 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 20 ml.
Vzhled roztoku. Roztok S j e čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).
Hodnota pH (2.2.3). 2,0 až 2,8; měří se roztok připravený smícháním 2 ml roztoku S s 8 ml vody prosté oxidu uhličitého R.
Specifická optická otáčivost (2.2.7). +21,0° až +27,0°, počítáno na vysušenou látku. Měří se následující roztok: ve 25ml oďměrné baňce se smíchá 1,25 g zkoušené látky s 1 ml roztoku edetanu disodného R (10 g/l), přidá se 7,5 ml roztoku hydroxidu sodného R (4 g/l) a promíchá se. Po rozpuštění se zředí tlumivým roztokem fosforečnanovým o pH 7,0 (2).
Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29). Použ~í se čerstvě připravené roztoky, pokud není předepsáno jinak.
Zkoušený roztok (a). 0,80 g se suspenduje v 1 ml kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS a zředí se vodou R na 100,0 ml.
Zkoušený roztok (b). 5,0 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí vodou R na 100,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 50,0 ml.
Zkoušený roztok (c). Použije se zkoušený roztok (a) nejméně po 1 h stání.
Porovnávací roztok (a). 4,0 mg acetylcysteinu CPcL, 4,0 mg L-cystinu R, 4,0 mg L-cysteinu R, 4,0 mg N, N-diacetyl-L-cystinu CRL a 4,0 mg N, S-diacetyl-L-cysteinu CRL se suspenduje v 1 ml kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS a zředí se vodou R na 100,0 ml.
Porovnávací roztok (b).4,0 mg acetylcysteinu CPcL se suspenduje v 1 ml kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS a zředí se vodou R na 100,0 ml.
Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:
Při zaznamenání chromatogramu za předepsaných podmínek jsou retenční časy následující: L-cystinu asi 2,2 min, L-cysteinu asi 2,4 min, 2-methyl-2-thiazolin-4-karboxylové kyseliny vzniklé ve zkoušeném roztoku (c) asi 3,3 min, acetylcysteinu asi 6,4 min, N, N-diacetyl-L-cystinu asi 12 min, N, S-diaceýl-L-cysteinu asi 14 min. Nastříkne se 20 µl roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) je rozlišení mezi píky L-cystinu a L-cysteinu nejméně 1,5 a rozlišení mezi píky N, N-ďiacetyl-L-cystinu a N, S-diacetyl-L-cysteinu nejméně 2,0.
Nastříkne se 20 µl kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l RS jako slepá zkouška. Odděleně se nastříkne 20 µl porovnávacího roztoku (a), 20 µl porovnávacího roztoku (b) a 20 µl každého zkoušeného roztoku. Chromatogram se zaznamenává po dobu odpovídající Snásobku retenčního času acetylcysteinu, který je asi 30 min.
Z chromatogramu zkoušeného roztoku (a) se vypočítá procentuální obsah známých a neznámých nečistot podle následujících vzorců:
známé nečistoty = | A1 · m2 · 100 | , |
A2 · m1 |
neznámé nečistoty = | A3 · m3 · 100 | , |
A4 · m1 |
v nichž značí:
A1 | - plochu píku jednotlivé nečistoty (L-cystin, L-cystinn, N, N-ďiacetyl-L-cystin a N, S-ďiaceýl-L-cystinu) na chromatogramu zkoušeného roztoku (a), |
A2 | - plochu píku jednotlivé nečistoty (L-cystin, L-cystinu, N, N-diacetyl-L-cystin, N, S-diacetyl-L-cystinu) na chromatogramu porovnávacího roztoku (a), |
A3 | - plochu píku neznámé nečistoty na chromatogramu zkoušeného roztoku (a), |
A4 | - plochu píku acetylcysteinu na chromatogramu porovnávacího roztoku (b), |
m1 | - hmotnost zkoušené látky ve zkoušeném roztoku (a), |
m2 | - hmotnost jeďnotlivé nečistoý v porovnávacím roztoku (a), |
m3 | - hmotnost acetylcysteinu v porovnávacím roztoku (b). |
Procentuální obsah jednotlivé známé a jednotlivé neznámé nečistoty není větší než 0,5 %.
Celkový obsah známých a neznámých nečistot není větší než 0,5 %. Nepřihlíží se k píkům rozpouštědla, k píku s retenčním časem asi 3,3 min odpovídajícímu kyselině 2-methyl-2-thiazolin4--karboxylové a k píkům, jejichž plocha je menší než O, lnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).
Těžké kovy (2.4. 8). 2,0 g vyhovují limitní zkoušce C na těžké kovy (10 µg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití základního roztoku olova (10µg Pb/ml).
Zinek. Nejvýše 10 µg/g; stanoví se atomovou absorpční spektrometrií (2.2.23, Metoda II). Zkoušený roztok. 1,00 g se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,001 mol/l RS a zředí se jí na 50,0 ml.
Porovnávací roztoky. Porovnávací roztoky se připraví za použití základního roztoku zinku (S mg Zn/ml) zředěného kyselinou chlorovodíkovou D, 001 mol/l RS.
Změří se absorbance při 213,8 nm zapoužití zinkové lampy s dutou katodou jako zdroje záření, plamene vzduch-acetylen a korekčního postupu pro nespecifickou absorpci.
Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 1,0 %; 1,000 g se suší 3 h ve vakuové sušárně při 70 °C.
Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,2 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.
Stanovení obsahu
0,140 g se rozpustí v 60 ml vody R a přidá se 10 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS. Po ochlazení v ledové vodě se přidá 10 ml jodidu draselného RS a titruje se jodem 0,05 mol/l VS za použití 1 ml škrobu RS jako indikátoru. 1 ml jodu 0,05 mol/l VS odpovídá 16,32 mg C5H9NO3S.Uchovávání.
V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.
Nečistoty