Alcuronii chloridum
2001
Alkuroniumchlorid
C44H50Cl2N4O2 | Mr 737,81 | CAS 15180-03-7 |
Je to (23E, 26E)-(1R, 3aS, 10S, 11aS, 12R, 14aS, 19aS, 20bS, 21S, 22aS)-1, 12-diallyl-23,26-bis(2-hydroxyethyliden)-2,3, 11,11 a, 13,14,22, 22a-oktahydro-10H, 21H-1,21:10,12-diethano-19aH, 20bH-[ 1,5]diazocino[ 1,2, 3-1m:5,6, 7-1'm]dipyrrolo[2,3-d:2', 3'-d] dikarbazoliumdichlorid1) (4,4'-didemethyl-4,4'-diallyltoxiferinium-I-dichlorid)2). Počítáno na bezvodou a 2-propanolu3) prostou látku, obsahuje 98,0 % až 102,0 % sloučeniny C44H50Cl2N4O2.
Vlastnosti
Bílý nebo slabě šedobílý krystalický prášek. Je snadno rozpustný ve vodě a v methanolu, dobře rozpustný v lihu 96 %, prakticky nerozpustný v cyklohexanu.
Zkoušky totožnosti, zkoušky na čistotu a stanovení obsahu se provádějí co nejrychleji a za ochrany před světlem.
Zkoušky totožnosti
Základní sestava zkoušek: A, C.
Alternativní sestava zkoušek: B a C viz Obecné zásady (1.2.).
Porovnávací roztok. 10 mg alkuroniumchloridu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.
Na vrstvu se nanese odděleně po 10 Itl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů roztoku chloridu sodného R (58,4 gn), amoniaku zředěného RS2 a methanolu R (15 + 35 + 50) po dráze 15 cm. Vrstva se suší na vzduchu 10 min a potom se postříká hexanitratoceričitanem amonrrým 0,1 mol/l RS. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá svou polohou, zbarvením a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku.
Zkoušky na čistotu
Roztok S. 0,250 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 25,0 ml.
Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzívněji než porovnávací barevný roztok Ž6, HŽ6 nebo H6 (2.2.2, Metoda I).
Kysele nebo zásadně reagující látky. K 10 ml roztoku S se přidá 0,1 ml červeně methylové RS a 0,2 ml kyseliny chlorovodíkové 0, 01 mol/l VS; roztok se zbarví červeně. Přidá se 0,4 ml hydroxidu sodného 0,01 mol/l VS; roztok se zbarví žlutě.
Specifická optická otáčivost (2.2.7). -430° až -451°; počítáno na bezvodou a 2-propanolu prostou látku. Měří se roztok S.
2-propanol. Nejvýše l, 0 % (2.4.24, Systém A).
Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie(2.2.29).
Směs rozpouštědel. Smíchá se 100 ml methanolu R, 200 ml acetonitrilu R a 200 ml roztoku dihydrogenfosforečnanu draselného R (6,82 g/l). 1,09 g laurylsulfonanu sodného pro chromatografii R se rozpustí v této směsi rozpouštědel a upraví se pH na hodnotu 8,0 roztokem hydroxidu sodného R (100 g/l).
Zkoušený roztok. 0,20 g se rozpustí ve směsi rozpouštědel a zředí se jí na 100,0 ml.
Porovnávací roztok (a). 0,5 ml zkoušeného roztoku se zředí směsí rozpouštědel na 100,0 ml.
Porovnávací roztok (b). 4,0 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí směsí rozpouštědel na 10,0 ml.
Porovnávací roztok (c). 1,0 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí směsí rozpouštědel na 10,0 ml.
Porovnávací roztok (d). K 5,0 ml zkoušeného roztoku se přidá 5,0 mg N-allylstrychniniumbromidu CRL, rozpustí se ve směsi rozpouštědel a zředí se jí na 100,0 ml.
Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:
Nastříkne se 10 μl porovnávacího roztoku (b) a nastaví se citlivost systému tak, aby výška píku alkuronia byla nejméně 10 % stupnice zapisovače. Nastříkne se 10 µl porovnávacího roztoku (d). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na získaném chromatogramu je rozlišení mezi pffcem N-allylstrychninu a alkuronia nejméně 4, 0. Nastříkne se po 10 hl zkoušeného roztoku, porovnávacího roztoku (a) a porovnávacího roztoku (c). Chromatogram se zaznamenává po dobu odpovídající dvojnásobku retenčního času alkuronia. Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha žádného píku, kromě plochy hlavního píku, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,5 %) a nejvýše jeden takový pík má plochu větší než je plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,2 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než dvojnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1 %). Nepřihlíží se k píkům s plochou menší než je plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (0,05 %).
Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 5, 0 %;stanoví se s 0,500 g zkoušené látky.
Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0, 1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.
Stanovení obsahu
0,300 g se rozpustí 1 min mícháním v 70 ml acetanhydridu R. Přidá se 0,1 ml violeti krystalové RS jako a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS, až se barva změní z fialovomodré na zelenomodrou.
1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 36,9 mg C44H50Cl2N4O2.
Uchovávání
Ve vzduchotěsném obalu pod dusíkem, chráněn před světlem, při teplotě 2 °C až
8 °C.
Separandum.
Nečistoty
1) (23E, 26E)-1 R, 3aS, 10S, l laS, 12R, 14aS, 19aS,
20bS, 21S, 22aS)-1,12-diallyl-23,26-bis(2-hydroxyethyliden) -2,3, 11,11 a,
13,14,22,22a-oktahydro-1 OH-1,21:10,12-diethano-19aH, 20bH-[ 1, 5]diazocino[
1,2, 3-1m:5,6, 7-1'm] dipyrrolo[2,3-d:2', 3'-d] dikarbazolium-dichlorid
2) 4,4'-diallyl-4, 4'-didemethyltoxiferinium-I-dichlorid
3) propan-2-olu
4) (1R, 3aS, 9R, 9aR, 10R,
11aS, 12R, 14aS, 19aS, 20R, 20aR, 20bS, 21R, 22aS)-1,12-diallyl-2,3, 9a, 11,11a,
13,14,19a, 20a, 20b, 22,22a-dodekahydro-1 OH, 21 H-1,23:12,27-dimethano-9,10:20,
21-bis(epoxyprop[2]eno)-9H, 20H-[ 1,5 ]diazocino [ 1,2, 3-1m:5,6, 7-1
ín~dipyrrolo[2,3-d:2',
3'-d']dikarbazolium-dichlorid
5) (468,7R, 7aS, 8aR, 13R,
13aR, 13bS)-7-allyl-l3-hydroxy-5,6, 7a, 8,8a, 11,13,13a, 13b,
14-dekahydro-7,9-methano-7H-oxepino[3,4-a]pyrrolo[2,
3-d]karbazolium-chlorid
6) (4R, 17R)-4-allyl-17,
18-epoxy-l7-hydroxy-19,20-didehydrokuranium-chlorid
7)
(178)-4-allyl-l7-hydroxy-19,20-didehydro-17,
18-epoxykuranium-chlorid