Atenololum

Atenolol

Je to (R.S)-4-[2-(2-hydroxy-3-isopropylaminopropoxy)-fenyl]acetamid. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 99,0 % až 101,0 % sloučeniny C₁₄H₂₂N₂O₃

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý prášek. Je mírně rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v ethanolu, těžc e rozpustný v dichlormethanu, prakticky nerozpustný v etheru.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek. C.

Alternativní sestava zkoušek: A, B a D, viz Obecné zásady (1.2.).

1. Teplota tání (2.2.14) 152 C až 155 C.
2. 0,100 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 100,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí methanolem R na 100,0 ml. Měří se Absorbance (2.2.25) při 230 nm až 350 nm. Roztok vykazuje absorpční maxima při 275 nm a při 282 nm. Poměr absorbance při 275 nm k absorbanci při 282 nm je 1,15 až 1,20.
3. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). zkoušené látky se shoduje se spektrem atenololu CRL.
4. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GFZSa R

   Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí v 1 ml methanolu R

   Porovnávací roztok. 10 mg atenololu CRL se rozpustí v 1 ml methanolu R.

   Na vrstvu se nanese odděleně po 10 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 32% R a methanolu R (1 + 99) po dráze 15 cm. Potom se vrstva vysuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světlem při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se polohou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku.

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 0,10 g se rozpustí ve vodě R a zřeďí se jí na 10 ml.

Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzívněji než stupeň 6 porovnávacího barevného roztoku nejvhodnější barvy (2.2.2, Metoda II).

Optická otáčivost (2.2.7). +0,10 až -0,10 ; měří se roztok S.

Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok (a). 50,0 mg se rozpustí ve 20 ml mobilní fáze a zředí se jí na 25,0 ml.

Zkoušený roztok (b). 50,0 mg se rozpustí v 0,1 ml dimethylsulfoxidu R, je-li třeba, mírně se zahřeje ponořením nádobky na několik sekund do vodní lázně a zředí se mobilní fází na 25,0 ml. Porovnávací roztok (a). 0,5 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí mobilní fází na 100,0 ml. Porovnávací roztok (b). 50,0 mg atenololu pro způsobilost systému CRL se rozpustí v 0,1 ml dimethylsufoxidu R, je-li třeba, mírně se zahřeje ponořením nádobky na několik sekund do vodní lázně a zředí se mobilní fází na 25,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití: 

• nerezové ocelové kolony délky 0,15 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),  
• mobilní fáze s průtokovou rychlostí 1,0 ml/min připravené následovně: 1,0 g oktansulfonanu sodného R a 0,4 g tetrabutylamoniumhydrogensulfatu R se rozpustí v 1 litru směsi objemových dílů tetrahydrofuranu R, methanolu R a roztoku dihydrogenfosforečnanu sodného R (3,4 g/l) (20 + 180 + 800); hodnota pH se upraví kyselinou fosforečnou R na 3,0,  
• spektrofotometrického detektoru, 226 nm.

Kolona se ustaluje 30 min promýváním mobilní fází s průtokovou rychlostí 1,0 ml/min. Nastříkne se 10 µl porovnávacího roztoku (a) a citlivost systému se upraví tak, aby výška hlavního píku na získaném chromatogramu byla nejméně 50 % celé stupnice zapisovače. Nastříkne se 10 µl porovnávacího roztoku (b). Výsledný záznam odpovídá vzorovému chromatogramu atenololu pro způsobilost systému CPcL, na kterém pík bis-etheru předchází a je oddělen od píku terciárního aminu, který se objeví jako zdvojený pík. Jestliže je to potřeba, upraví se složení mobilní fáze. Zvýšením koncentrace oktansulfonanu sodného se zvyšuje retenční čas terciárního aminu.

Nastříkne se odděleně po 10 µl zkoušeného roztoku (a) a porovnávacího roztoku (a). Chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající 4násobku retenčního času hlavního píku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) plocha žádného píku, kromě hlavního píku, není větší než polovina hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,25 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,5 %). Nepřihlíží se k píkům s plochou menší než O, lnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

Pokud je ve zkoušené látce nalezený obsah bisetheru vyšší než 0,15 %, její vhodnost se ověří opakováním chromatografie s 10 µl zkoušeného roztoku (a).

Chloridy (2.4.4). 50 mg se rozpustí ve směsi 1 ml kyseliny dusičné zředěné RS a 15 ml vody R. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (0,1 %), bez dalšího přidání kyseliny dusičné zředěné RS.

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

Uchovávání.

Separandum.

Nečistoty

1. 2-(4-hydroxyfenyl)acetamid,
2. 2-[4-(2,3-dihydroxypropoxy)fenyl] acetamid, C. 2-[4-(2,3-epoxypropoxy)fenyl]acetamid,
3. 2-[4-(2-hydroxy-3-chlorpropoxy)fenyl]acetamid,
4. 4,4'-(2-hydroxypropan-1,3-diyldioxy)bis(fenylacetamid),
5. 4,4'-[N-isopropyl-3,3'-iminobis(2-hydroxypropoxy)]bis(fenylacetamid), G. kyselina 2-[4-(2-hydroxy-3-isopropylaminopropoxy)fenyl]octová,
6. 2-[4-(2-hydroxy-3-isopropylaminopropoxy)fenyl]acetonitril.