Betamethasoni valeras

Betamethasonvalerat

Je to 9-fluor-11β,17,21-trihydroxy-16β-methyl-1,4-pregnadien-3,20-dion-17-valerat. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 97,0 % až 103,0 % sloučeniny C₂₇H₃₇FO₆.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v acetonu a v dichlormethanu, dobře rozpustný v lihu 96%.

Taje při asi 192 °C, za rozkladu.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: C a D.

Alternativní sestava zkoušek: A, B, E, F a G, viz Obecné zásady (1.2.).

1. Zkouška Specifická optická otáčivost, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
2. 10,0 mg se rozpustí v ethanolu R a zředí se jím na 100,0 ml. 2,0 ml tohoto roztoku se odměří do zabroušené skleněné zkumavky s uzávěrem, přidá se 10,0 ml fenylhydrazinu v kyselině sírové RS, promíchá se a zahřívá se 20 min ve vodní lázni při 60 °C a pak se ihned ochladí. Absorbance (2.2.25) tohoto roztoku měřená při 419 nm není větší než 0,10.
3. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). zkoušené látky se shoduje se spektrem betamethasonvaleratu CRL. Pokud spektra získaná v pevném stavu vykazují rozdíly, odděleně se zkoušená látka a referenční látka rozpustí v co nejmenším objemu chloroformu R, odpaří se na vodní lázni do sucha a znovu se zaznamenají spektra zbytků obou látek.
4. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu s fluorescenčním indikátorem při 254 nm.

   Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

   Porovnávací roztok (a). 10 mg betamethason 17-valeratu CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

   Porovnávací roztok (b).10 mg betamethason 21-valeratu CPcL se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9) a zředí se jí na 10 ml. 5 ml tohoto roztoku se zředí porovnávacím roztokem (a) na 10 ml.

   Na vrstvu se odděleně nanese po 5 µl každého roztoku a vyvíjí se mobilní fází, kterou je směs objemových dílů vody R a methanolu R (1,2 + 8) přidaná ke směsi objemových dílů etheru R a dichlormethanu R (15 + 77), po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruj e se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Pak se vrstva postříká kyselinou sírovou v lihu RS a 10 min se zahřívá při 120 °C nebo tak dlouho, až se objeví skvrny. Po vychladnutí se vrstva pozoruje v denním světle a v ultrafialovém světle při 365 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se polohou, zbarvením při denním světle, fluorescencí v ultrafialovém světle při 365 nm a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) j sou dvě zřetelně oddělené skvrny.

5. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu s fluorescenčním indikátorem při 254 nm.

   Zkoušený roztok (a). 25 mg se rozpustí za mírného zahřátí v methanolu R a zředí se jím na 5 ml. Tento roztok se rovněž použije k přípravě zkoušeného roztoku (b). 2 ml tohoto roztoku se zředí dichlormethanem R na 10 ml.

   Zkoušený roztok (b). 2 ml roztoku získaného při přípravě zkoušeného roztoku (a) se převedou do 15ml skleněné zabroušené zkumavky se skleněnou nebo polytetrafluorethylenovou zátkou. Přidá se 10 ml hydrogenuhličitanu draselného v methanolu RS a ihned se probublává intenzívním proudem dusíku R po dobu 5 min. Zkumavka se uzavře a zahřívá se ve vodní lázni 3 h při 45 °C za ochrany před světlem a pak se nechá vychladnout.

   Porovnávací roztok (a). 25 mg betamethason 17-valeratu CPcL se rozpustí za mírného zahřátí v methanolu R a zředí se jím na 5 ml. Tento roztok se rovněž použije k přípravě porovnávacího roztoku (b). 2 ml tohoto roztoku se zředí dichlormethanem R na 10 ml.

   Porovnávací roztok (b).2 ml roztoku získaného při přípravě porovnávacího roztoku (a) se převedou do 15ml skleněné zábrusové zkumavky se skeněnou nebo polytetrafluorethylenovou zátkou. Přidá se 10 ml hydrogenuhličitanu draselného v methanolu RS a ihned se probublává intenzívním proudem dusíku R po dobu 5 min. Zkumavka se uzavře a zahřívá se ve vodní lázni 3 h při 45 °C za ochrany před světlem a ochladí se.

   Na vrstvu se odděleně nanese po 5 µl každého roztoku a vyvíjí se mobilní fází připravenou přidáním směsi objemových dílů vody R a methanolu R (1,2 + 8) ke směsi objemových dílů etheru R a dichlormethanu R (15 + 77) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruj e se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na každém z chromatogramů zkoušenýc h roztoků odpovídá polohou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu příslušných porovnávacích roztoků. Pak se vrstva postříká kyselinou sírovou v lihu RS a 10 min se zahřívá při 120 °C nebo tak dlouho, až se objeví skvrny. Po vychladnutí se vrstva pozoruje v denním světle a v ultrafialovém světle při 365 nm. Hlavní skvrna na každém z chromatogramů zkoušených roztoků se polohou, zbarvením v denním světle, fluorescencí v ultrafialovém světle při 365 nm a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu příslušného porovnávacího roztoku. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) a porovnávacího roztoku (b) má hodnotu RF zřetelně nižší než hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) a porovnávacího roztoku (a).

6. K asi 2 mg se přidají 2 ml kyseliny sírové R a třepe se do rozpuštění; během 5 min vznikne intenzívní červenohnědé zbarvení. K roztoku se přidá 10 ml vody R a promíchá se; zbarvení zmizí a zůstane čirý roztok.

7. Asi 5 mg se smíchá se 45 mg oxidu hořečnatého těžkého R a žíhá se v kelimku do získání téměř bílého zbytku (obvyke méně než 5 min). Nechá se vychladnout, přidá se 1 ml vody R, 0,05 ml fenolftaleinu RSI a asi 1 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS tak, aby roztok zůstal bezbarvý. Zfiltruje se a 1,0 ml filtrátu se přidá k čerstvě připravené směsi 0,1 ml alizarinu S RS a 0,1 ml dusičnanu-oxidu zirkoničitého RS. Promíchá se, nechá se stát 5 min. Současně se stejným způsobem provede slepá zkouška. Roztok se zkoušenou látkou je zbarven žlutě, roztok získaný při slepé zkoušce je červený.

Zkoušky na čistotu

Specifická optická otáčivost (2.2.7). +75 ° až +82 °, počítáno na vysušenou látku; měří se roztok připravený rozpuštěním 0,250 g v dioxanu R a zředěním dioxanem R na 25,0 ml.

Příbuzné látky. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29).

Zkoušený roztok. 62,5 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 25,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 2 mg betamethason 17-valeratu CPcL a 2 mg betamethason 21-valeratu CPcL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 50,0 ml.

Porovnávací roztok (b).1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 50,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití: 

• nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem pro chromatografii R (5 µm),  
• mobilní fáze s průtokovou rychlostí 1 ml/min, která je směsí připravenou takto: 350 ml vody R se opatrně smíchá s 600 ml acetonitrilu R, nechá se ustálit, doplní se vodou R na 1000 ml a znovu se promíchá,  
• spektrofotometrického detektoru, 254 nm, jehož citlivost se nastavení tak, aby výška hlavního píku porovnávacího roztoku (b) činila 70 % až 90 % stupnice zapisovače.

Při průtoku mobilní fáze 1 ml/min se kolona ustaluje po dobu asi 45 min. Natříkne se 20 µl porovnávacího roztoku (a). Při zaznamenání chromatogramu za předepsaných podmínek jsou retenční časy látek: betamethason 17-valeratu asi 7 min, betamethason 21-valeratu asi 9 min.

Zkoušku lze hodnotit, j estliže rozlišení mezi píky betamethason 17-valeratu a betamethason 21-valeratu není menší než 5,0. V případě potřeby se upraví koncentrace acetonitrilu R.

Odděleně se nastřílrne po 20 µl zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku (b). Chromatogram se zaznamenává po dobu odpovídající 2, Snásobku retenčního času hlavního píku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha žádného píku, kromě hlavního píku, větší než 0,75násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1,5 %) a nejvýš e jeden takový pík má plochu větší, než je polovina plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1,0 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než 1,5násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (3,0 %). Nepřihliží se k píkům, jejichž plocha je menší než 0,025násobek plochy hlavního píku porovnávacího roztoku (b).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Stanovení obsahu

Vypočítá se obsah C₂₇H₃₇FO₆ za použití specifické absorbance, která má hodnotu 325.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.
Separandum.