Cefadroxilum

Cefadroxil

Je to kyselina (6R, 7R)-7-[(R)-2-amino-2-(4-hydroxyfenyl)acetamido]-3-methyl-8-oxo-5-thia-1-azabicyklo[4,2, 0]-2-okten-2-karboxylová. Počítáno na bezvodou látku, obsahuje 95,0 % až 101,0 % sloučeniny C₁₆H₁₇N₃O₅S.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý prášek. Je těžce rozpustný ve vodě, velmi těžce rozpustný v lihu 96% a prakticky nerozpustný v etheru.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: A.

Alternativní sestava zkoušek: B a C, viz Obecné zásady (1.2.).

1. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). zkoušené látky se shoduje se spektrem cefadroxilu CRL.
2. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití silikagelu HFz54silanizavaného Fc

   Zkoušený roztok. 20 mg se rozpustí v 5 ml směsi stejných objemových dílů methanolu R a tlumivého roztoku fosforečnanového o pH 7,0 (0,067 mol/l).

   Porovnávací roztok (a). 20 mg cefadroxilu CRL se rozpustí v 5 ml směsi stejných objemových dílů methanolu R a tlumivého roztoku fosforečnanového o pH 7,0 (D, 067 mol/l). Porovnávací roztok (b). 20 mg cefadroxilu CRL a 20 mg cefalexinu CRL se rozpustí v 5 ml směsi stejných objemových dílů methanolu R a tlumivého roztoku fosforečnanového o pH 7, D (0,067 mol/l).

   Na vrstvu se nanese odděleně po 1 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů methanolu R a roztoku octanu amonného R (154 g/l), jehož pH bylo upraveno na 6,2 kyselinou octovou R, (15 + 85) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá svou polohou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) j sou patrny dvě zřetelně od sebe oddělené skvrny.

3. Asi 2 mg se dají do zkumavky asi 150 mm dlouhé a o průměru 15 mm, zvlhčí se 0,05 ml vody R a přidají se 2 ml formaldehydu v kyselině sírové RS. Obsah zkumavky se promíchá otáčením; roztok j e žlutý. Zkumavka se na 1 min vloží do voďní lázně; vzniká oranžové zbarvení.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 4,0 až 6,0; měří se suspenze 1,0 g zkoušené látky ve 20 ml vody prosté oxidu uhličitého R.

Specifická optická otáčivost (2.2. ~. +165 ° až +178 °, počítáno na bezvodou látku. Měří se roztok připravený rozpuštěním 0,500 g ve vodě R a zředěním vodou R na 50,0 ml.

Absorbance (2.2.25). 20,0 mg se rozpustí v tlumivém roztoku fosforečnanovém o pH 6,0 a zředí se jím na 100,0 ml. Absorbance měřená při 330 nm není vyšší než 0,05. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí na 100,0 ml tlumivým roztokem fosforečnanovým o pH 6, D. Měří se absorbance tohoto roztoku při 235 nm až 340 nm; roztok vykazuje absorpční maximum při 264 nm. Specifická absorbance v maximu j e 225 až 250, počítáno na bezvodou látku.

Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF₂₅₄ R.

Zkoušený roztok. 0,25 g se rozpustí ve směsi objemových dílů kyseliny chlorovodíkové zředěné RS, vody R a lihu 96% R (3 + 22 + 75) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

Porovnávací roztok (a). 1 ml zkoušeného roztoku se zředí směsí objemových dílů kyseliny chlorovodíkové zředěné RS, vody R a lihu 96% R (3 + 22 + 75) na 100 ml.

Porovnávací roztok (b). 25 mg kyseliny 7-aminodeacetoxycefalosporanové CPcL se rozpustí ve směsi objemových dílů kyseliny chlorovodíkové zředěné RS, vody R a lihu 96% R (3 + 22 + 75) a zředí se stejnou směsí na 100 ml.

Porovnávací roztok (c). 25 mg D-a-(4-hydroxy fenyl)glycinu CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů kyseliny chlorovodíkové zředěné RS, vody R a lihu 96% R (3 + 22 + 75) a zředí se stejnou směsí na 100 ml.

Porovnávací roztok (d). K 1,0 ml zkoušeného roztoku se přidá 0,5 ml porovnávacího roztoku (b) a 0,5 ml porovnávacího roztoku (c).

Na vrstvu se nanese odděleně po 2 µl zkoušeného roztoku a porovnávacích roztoků (a), (b) a (c) a 4 µl porovnávacího roztoku (d). Vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny mravenčí bezvodé Pc, lihu 96% R, vody R a ethylacetatu R (4 + 20 + 20 + 56) po dráze 10 cm. Vrstva se 10 min zahřívá při 105 °C až 110 °C a postříká se ninhydrinem RS2. Na chromatogramu zkoušeného roztoku skvrna odpovídající polohou skvrně kyseliny 7-aminodeacetoxycefalosporanové není intenzívnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1,0 %), žádná skvrna odpovídající skvrně D-a-(4-hydroxyfenyl)glycinu není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (1,0 %), žádná skvrna kromě hlavní skvrny a skvrn výše zmíněných není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1,0 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (d) jsou patrny tři zřetelně od sebe oddělené skvrny.

N,N-Dimethylamilin (2.4.26, Metoda B). Nejvýše 20 μg/g.

Roztok vnitřního standardu. 50,0 mg naftalenu R se rozpustí v cyklohexanu R a zředí se jím na 50,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí cyklohexanem R na 100,0 ml.

Zkoušený roztok. K 1,00 g zkoušené látky ve zkumavce se zabroušenou zátkou se přidá 5 ml hydroxidu sodného 1 mol/l RS a 1,0 ml roztoku vnitřního standardu. Zkumavka se uzavře a intenzívně se 1 min třepe. V případě potřeby se odstředí a použije se vrchní vrstva.

Porovnávací roztok. K 50,0 mg dimethylanilinu R se přidají 2 ml kyseliny chlorovodíkové R a 20 ml vody R, třepe se do rozpuštění a žredí se vodou R na 50,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se žredí vodou R na 250,0 ml. K 1,0 ml posledního roztoku ve zkumavce se zabroušenou zátkou se přidá 5 ml hydroxidu sodného 1 mol/l RS a 1,0 ml roztoku vnitřního standardu. Zkumavka se uzavře a intenzívně se 1 min třepe. V případě potřeby se odstředí a použije se vrchní vrstva.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití: 

• skleněné kolony délky 2 m a vnitřního průměru 2 mm naplněné křemelinou silanizovanou pro plynovou chromatografii R, impregnovanou 3 % polymethylfenylsiloxanu R,  
• dusíku pro chromatografii R jako nosného plynu při průtokové rychlosti 30 ml/min,  
• plamenoionizačního detektoru.

Teplota kolony se udržuje na 120 °C a teplota nástřikového prostoru a detektoru na 150 °C. Nastřikuje se odděleně 1 µl zkoušeného roztoku a 1 µl porovnávacího roztoku.

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). 4,0 % až 6,0 %, stanoví se s 0,200 g zkoušené látky.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,5 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. 50,0 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 50,0 mg cefadroxilu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (b).5 mg cefadroxilu CRL a 50 mg amoxicilinu trihydrátu CPcL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití: 

• nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 µm nebo 10 µm),  
• mobilní fáze, která je směsí objemových dílů acetonitrilu R a roztoku dilrydrogenfosforečnanu draselného R (2,72 g/l) (4 + 96), s průtokovou rychlostí 1 ml/min,  
• spektrofotometrického detektoru, 254 nm,  
• injektorové smyčky 20, u1.

Nastříkne se porovnávací roztok (b) a nastaví se citlivost tak, aby výška píků odpovídala nejméně polovině rozsahu stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky cefadroxilu a amoxicilinu je nejméně 5,0. Podle potřeby se nastaví obsah acetonitrilu v mobilní fázi. Porovnávací roztok (a) se vstříkne šestkrát. Zkoušku lze hodnotit, je-li relativní směrodatná odchylka plochy píku cefadroxilu nejvýše 1,0 %. Vstřikuje se střídavě zkoušený roztok a porovnávací roztok (a). Obsah cefadroxilu se vypočítá v procentech.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem, při teplotě nepřevyšující 30 °C.
Separandum.