Centellae asiaticae herba

2001

Pupečníková nat'

Synonymum. Herba Centellae asiaticae

Je to usušená řezaná nať druhu Centella asiatica (L.) URBAN. Celkový obsah derivátů triterpenu je nejméně 6,0 %, vyjádřeno jako asiatikosid (C₄₈H₇₈O₁₉; Mr 959,15), počítáno na sušinu.

Vlastnosti

Makroskopický a mikroskopický popis, viz Zkoušky totožnosti A a B.

Zkoušky totožnosti

1. Listy mají proměnlivou velikost; řapík je obvykle pětkrát až desetkrát, někdy patnáctkrát delší než čepel, která je 10 mm až 40 mm dlouhá a 20 mm až 40 mm, často až 70 mm široká. Listy jsou střídavé, často na uzlinách shloučené, jsou ledvinovité nebo okrouhlé, nebo oválně eliptické, s dlanitou žilnatinou, obvykle se sedmi žilkami, okraj čepele je vroubkovaný. Mladé listy naspodu ochmýřené, starší listy jsou olysalé. Květenství, je-li přítomno, tvoří jednoduchý okolík, většinou tříkvětý, řidčeji dvou nebo čtyřkvětý. Květy jsou velmi malé (asi 2 mm), pětičetné, semeník spodní; plod je hnědošedá okrouhlá nožka, až 5 mm dlouhá, ze stran silně zploštělá se sedmi až devíti vyniklými zakřivenými žebry.  
2. Droga se upráškuje (355). Prášek je zelenošedý. Pozoruje se pod mikroskopem v chloralhydrátu RS. Práškovaná droga je charakteristická těmito znaky: četné úlomky pokožky listu s mnohohrannými buňkami a nepravidelně rýhovanou kutikulou, paracytické průduchy (2.8.3)(2.8.3) jsou četnější na spodní straně listu; úlomky pokožky řapíku s protáhlými buňkami; dlouhé, jednobuněčné, jednořadé někdy mnohobuněčné zprohýbané krycí chlupy; mladé lístky; cévy šroubovitě ztlustlé; pryskyřičné kanálky; krystaly a drúzy šfavelanu vápenatého o průměru až 40 pm; svazky úzkých komůrkových vláken stonku; úlomky plodu s vrstvami širokých, parketovitě uspořádaných buněk, cévami kruhovitě ztlustlými a buňkami parenchymu obsahujícími jednoduchá nebo složená škrobová zrna.
3. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu G pro TLC R.

   Zkoušený roztok. 5,0 g práškované drogy (355) se smíchá s 50 ml lihu R 30 % (VN), zahřeje se k varu pod zpětným chladičem a pak se odstředí.

   Porovnávací roztok. 5 mg asiatikosidu R se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

   Na vrstvu se nanese do pruhů po 10 µl obou roztoků a vyvíjí se směsí objemových dílů směsi kyseliny octové R, kyseliny mravenčí R, vody R a ethylacetatu R (11 + 11 + 27 + 100) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu, postříká se anisaldehydem RS, a suší se při 100 °C až 105 °C. Pozoruje se v denním světle. Na chromatogramu porovnávacího roztoku je v dolní třetině zelenomodrá skvrna (asiatikosid). Na chromatogramu zkoušeného roztoku je skvrna odpovídající polohou a zbarvením skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (asiatikosid), pod ní je fialová skvrna (madekasosid), blízko čela chromatogramu je světle modrá skvrna (kyselina asiatiková) a bezprostředně pod ní růžově fialová skvrna (kyselina madekasová). V dolní polovině chromatogramu zkoušeného roztoku jsou mezi startem a skvrnou odpovídající madekasosidu hnědé, šedé a hnědozelené skvrny a nad skvrnou odpovídající asiatikosidu hnědožluté nebo světle žluté skvrny.

Zkoušky na čistotu

Cizí příměsi (2.8.2). Nejvýše 7 %, z toho nejvýše 5 % podzemních orgánů a nejvýše 2 % dalších cizích příměsí.

Ztráta sušením (2.2.32).. Nejvýše 10,0 %; 1,000 g práškované drogy se suší 2 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Celkový popel (2.4.16)(2.4.16). Nejvýše 12,0 %.

Stanovení obsahu

Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29) (2.2.29).

Zkoušený roztok. 5,0 g práškované drogy (355) se extrahuje 8 h v Soxhletově přístroji se 100 ml methanolu R. Po ochlazení se roztok zředí methanolem R na 100,0 ml a zfiltruje se (0,45 μm). 2,0 ml filtrátu se zředí methanolem R na 20,0 ml.

Porovnávací roztok. 20,0 mg asiatikosidu R se rozpustí v methanolu R, je-li třeba za použití ultrazvukové lázně, a zředí se jím na 20,0 ml. 2,0 ml tohoto roztoku se zředí methanolem R na 100,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
• mobilní fáze při průtokové rychlosti 1,0 ml/min:
  • mobilní fáze A - acetonitril pro chromatografii R,
  • mobilní fáze B - 3 ml kyseliny fosforečné R se zředí vodou R na 1000 ml,

  Čas (min)	Mobilní fáze A % (V/V)	Mobilní fáze B % (V/V)
  0 - 65	22	78
  65 - 66	55	45
  66 - 76	95	5
  76 - 85	22	78

• spektrofotometrického detektoru, 200 nm.

Vypočítá se odezvový faktor pro asiatikosid ze vztahu:

v němž značí:

A₁ - plochu píku odpovídajícího asiatikosidu na chromatogramu porovnávacího roztoku,
V₁ - objem porovnávacího roztoku v mililitrech,
m₁ - hmotnost asiatikosidu v porovnávacím roztoku v miligramech,
HPLC_p - stanovená čistota asiatikosidu.

Vypočítá se průměrný odezvový faktor pro asiatikosid ze vztahu: N

v němž značí: N

• součet odezvových faktorů asiatikosidu na chromatogramech porovnávacích roztoků,

N - počet nástřiků porovnávacích roztoků (N = 4, nejméně).

Vypočítá se celkový obsah derivátů triterpenu, počítáno jako asiatikosid (C₄₈H₇₈O₁₉), ze vztahu:

mrA+(B 1,017)+( 0,526)+(D 0,509)1 LJ r

v němž značí:

V - objem zkoušeného roztoku v mililitrech,
m - hmotnost drogy ve zkoušeném roztoku v miligramech,
A - plochu píku odpovídajícího asiatikosidu na chromatogramu zkoušeného roztoku,
B - plochu píku odpovídajícího madekasosidu na chromatogramu zkoušeného roztoku,
C - plochu píku odpovídajícího kyselině madekasové na chromatogramu zkoušeného roztoku,
D - plochu píku odpovídajícího kyselině asiatikové na chromatogramu zkoušeného roztoku,
R_f - průměrný odezvový faktor pro asiatikosid.

Relativní retenční čas vztažený k rozpouštědlu:

• madekasosid: asi 5,8;
• asiatikosid: asi 8,1;
• kyselina madekasová: asi 17,6;
• kyselina asiatiková: asi 21,7.

Uchovávání

Chráněna před světlem.

Následující vzor chromatogramu je pouze pro informaci a tato část není součástí požadavků článku.

Obr. 1 Vzorový chromatogram Centellae asiaticae herba pro zkoušku Stanovení obsahu

1 = rozpouštědlo, 2 = madekasosid, 3 = asiatikosid, 4 = kyselina madekasová, 5 = kyselina asiatiková