Český lékopis 1997

Cimetidini hydrochloridum

2001

Cimetidiniumchlorid

C10H17CIN6S Mr 288,80 CAS 70059-30-2

Je to 2-kyan-1-methyl-3-{2-[[(5-methyl-1H-imidazol-4-yl)methyl]thio]ethyl}guanidiniumchlorid1). Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,5 % až 101,5 % sloučeniny C10H17ClN6S.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je snadno rozpustný ve vodě, mírně rozpustný v ethanolu.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: B, E.

Alternativní sestava zkoušek: A, C, D a E, viz Obecné zásady (1.2).

  1. 70 mg se rozpustí v kyselině sírové 0,2 mol/l RS a zředí se jí na 100,0 ml. 2,0 ml tohoto roztoku se zředí kyselinou sírovou 0,2 mol/l RS na 100,0 ml a měří se absorbance (2.2.25) v absorpčním maximu při 218 nm. Specifická absorbance v maximu je 650 až 705.
  2. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky odpovídá spektru cimetidiniumchloridu CRL.
  3. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Příbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) odpovídá zbarvením, polohou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (d).
  4. Asi 1 mg se rozpustí ve směsi 1 ml ethanolu R a 5 ml čerstvě připraveného roztoku kyseliny citronové R (20 g/l) v acetanhydridu R. Směs se zahřívá 10 min až 15 min na vodní lázni; vzniká červenofialové zbarvení.
  5. Vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

    Zkoušky na čistotu

    Vzhled roztoku. 3,0 g se rozpustí ve 12 ml kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS a zředí se vodou R na 20 ml. Roztok je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzívněji než porovnávací barevný roztok Ž5 (2.2.2, Metoda II).

    Hodnota pH (2.2.3). 4,0 až 5, 0; měří se roztok připravený rozpuštěním 100 mg ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředěním stejným rozpouštědlem na 10,0 ml.

    Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu GF254 pro TLC R.
    Zkoušený roztok (a). 0,50 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.
    Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí methanolem R na 10 ml.
    Porovnávací roztok (a). 2 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí methanolem R na 100 ml.
    Porovnávací roztok (b). 5 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí methanolem R na 10 ml.
    Porovnávací roztok (c). 5 ml porovnávacího roztoku (b) se zředí methanolem R na 10 ml.
    Porovnávací roztok (d). 10 mg cimetidiniumchloridu CRL se rozpustí ve 2 ml methanolu R.

    1. Na vrstvu se odděleně nanese po 4 µl každého roztoku a vrstva se nechá 15 min stát v komoře nasycené parami mobilní fáze, která je směsí objemových dílů amoniaku 26% R, methanolu R a ethylacetatu R (15 + 20 + 65), a ihned se vyvíjí stejnou směsí po dráze 15 cm. Vrstva se usuší proudem studeného vzduchu a poté se vystaví účinku par jodu do získání kontrastních skvrn. Pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a), kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než hlavní skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,2 %) a nejvýše dvě takové skvrny jsou intenzivnější než hlavní skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,1 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) je zřetelně viditelná skvrna.
    2. Na vrstvu se odděleně nanese po 4 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R, methanolu R a ethylacetatu R (8 + 8 + 84) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší proudem studeného vzduchu a vystaví se účinku par jodu do získání kontrastních skvrn. Pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a), kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než hlavní skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,2 %) a nejvýše dvě takové skvrny jsou intenzivnější než hlavní skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0, 1 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) je zřetelně viditelná skvrna.

    Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (20 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

    Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 1, 0 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

    Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0, 2 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

    Stanovení obsahu

    0,200 g se rozpustí ve směsi 5 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS a 50 ml lihu 96% R a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace (2.2.20) bodu ekvivalence do druhé inflexe. Odečte se spotřeba mezi dvěma inflexními body.
    1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 28,88 mg C10H17ClN6S.

    Uchovávání

    Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem.
    Separandum.

    Nečistoty

    1. R1 = CN, R2 = SCH3: 3-kyan-2-methyl-1-{2-[[(5-methyl-1H-imidazol-4-yl)methyl]thio]ethyl}isothiomočovina2),
    2. R1 = CN, R2 = OCH3: 3-kyan-2-methyl-1-{2-[[(5-methyl-1H-imidazol-4-yl}methyl]thio]ethyl}isomočovina3),
    3. R1 = CONH2, R2 = NHCH3: 1-{(methylamino)[[2-[[(5-methyl-1H-imidazol-4-yl)methyl]thio]ethyl]amino]methylen} močovina4),
    4. R1 = H, R2 = NHCH3:1-methyl-3-{2-[[(5-methyl-1H-imidazol-4-yl)methyl]thio]ethyl}guanidin5),
    5. 2-kyan-1-methyl-3-{ 2-[[(5-methyl-1H-imidazol-4-yl)methyl] sulfanyl]ethyl } guanidin6),
    6. 2-kyan-1, 3-bis{ 2-[[(5-methyl-1H-imidazol-4-yl)methyl]thio]ethyl } guanidin7).

    1) 2-kyan-1-methyl-3-(2-{ [(5-methyl-1H-imidazol-4-yl)methyl]sulfanyl}ethyl)guanidinium-chlorid
    2) 3-kyan-2-methyl-1-(2-{[(5-methyl-1H-imidazol-4-yl)methyl]sulfanyl}ethyl)isothiomočovina
    3) 3-kyan-2-methyl-1-(2-{[(5-methyl-1H-imidazol-4-yl)methyl]sulfanyl}ethyl)isomočovina
    4) 1-{(methylamino)[(2-{[(5-methyl-1H-imidazol-4-yl)methyl]sulfanyl}ethyl)amino]methylen}močovina
    5) 1-methyl-3-(2-{[(5-methyl-1H-imidazol-4-yl)methyl]sulfanyl}ethyl)guanidin
    6) 2-kyan-1-methyl-3-(2-{[(5-methyl-1H-imidazol-4-yl)methyl]sulfinyl}ethyl)guanidin
    7) 2-kyan-1, 3-bis(2-{ [(5-methyl-1H-imidazol-4-yl)methyl]sulfanyl }ethyl)guanidin