Clebopridi hydrogenomalas

1999

Klebopridiumhydrogerunalat

Synonymum. Clebopridi malas

Je to N-benzyl-4-(4-amino-5-chlor-2-methoxybenzamido)piperidinium-(RS)-2-hydroxyhydrogenbutandioat. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,5 % až 101,0 % sloučeniny C₂₄H₃₀ClN₃O₇.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je mírně rozpustný ve vodě a v methanolu, těžce rozpustný v ethanolu, prakticky nerozpustný v dichlormethanu.

Taje při 164 °C, za rozkladu.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek. B, C.

Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2.).

1. 20,0 mg se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 100,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R . na 100,0 ml. Měří se Absorbance (2.2.25) při 230 nm až 350 nm; roztok vykazuje dvě absorpční maxima při 270 nm a 307 nm. Specifická absorbance v maximu při 270 nm je 252 až 278 a v maximu při 307 nm je 204 až 226.
2. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). Tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety clebopridiumhydrogenmalatu CRL.
3. 20 mg se rozpustí v 1 ml kyseliny sírové R, přidá se 1 ml 2-naftolu RSI a promíchá se. Roztok se pozoruje na denním světle; vznikne žluté zbarvení s modrou fluorescencí.
4. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vhodné vrstvy silikagelu s fluorescenčním indikátorem pro detekci při 254 nm.

   Zkoušený roztok. 5 mg se rozpustí v ethanolu R a zředí se jím na 10 ml.

   Porovnávací roztok (a). 5 mg clebopridiumhydrogenmalatu CRL se rozpustí v ethanolu R a zředí se jím na 10 ml.

   Porovnávací roztok (b).5 mg clebopridiumhydrogenmalatu CRL a 5 mg metoklopramidiumchloridu CRL se rozpustí v ethanolu R a zředí se jím na 10 tnl.

   Na vrstvu se nanese odděleně do pruhů (10 mm x 3 mm) po 5 µl každého roztoku. Vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R, acetonu R, methanolu R a toluenu R (2 + 14 + 14 + 70) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 1,0 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 100,0 ml.

Vzhled roztoku. Bezprostředně po přípravě je roztok S čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda I). Hodnota pH (2.2.3.). 3,8 až 4,2; měří se roztok S.

Příbuzné látky. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29).

Zkoušený roztok. 0,10 g se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (b). 10,0 mg clebopridiumhydrogenmalatu CRL a 10, 0 mg metoklopramidiumchloridu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 10,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• nerezové ocelové kolony délky 0,12 m a vnitřního průměru 4,0 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
• mobilní fáze, která je směsí objemových dílů acetonitrilu R a roztoku heptansulfonanu sodného R (1 g/l) (20 + 80), jejíž pH se upraví kyselinou fosforečnou R na hodnotu 2,5; průtoková rychlost je 1 ml/min,
• spektrofotometrického detektoru, 215 nm.

Kolona se ustaluje promýváním mobilní fází po dobu 30 min. Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku (b) a citlivost systému se nastaví tak, aby výšky píků na chromatogramu byly nejméně 30 celé stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, jestliže retenční čas druhého píku (cleboprid) je asi 15 riiin a relativní retenční čas prvního píku je asi 0,45. Nastříkne se 20 µl zkoušeného roztoku a 20 µl porovnávacího roztoku (a). Chromatogram zkoušeného roztoku se zaznamenává po dobu odpovídající dvojnásobku retenčního času hlavního píku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha žádného píku, kromě hlavmho píku a dvou píků eluujících do 2 min, větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,1 %). Součet ploch všech píků, kromě hlavního píku a dvou píků eluujících do 2 min, není větší než trojnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,3 %). Nepřihlíží se k píkům, jejichž plocha je menší než 0,25násobek plochy hlavnrl~o píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

Chloridy (2.4.4). Roztoky se připravují současně.

Zkoušený roztok. 0,530 g se rozpustí ve 20,0 ml kyseliny octové bezvodé R, přidá se 6 ml kyseliny dusičné zředěné RS a zředí se vodou R na 50,0 ml.

Porovnávací roztok K 1,5 ml kyseliny chlorovodíkové 0,001 mol/l RS se přidá 20,0 ml kyseliny octové bezvodé R a 6 ml kyseliny dusičné zředěné RS a zředí se vodou R na 50,0 ml.

Oba čerstvě připravené roztoky se odděleně převedou do zkumavek. Do každé zkumavky se přidá 1 ml dusičnanu stříbrného RS2 a roztoky se nechají stát po dobu 5 min chráněny před světlem. Zkumavky se pozorují kolmo k podélným osám proti černému pozadí. Zkoušený roztok neopalizuje intenzívněji než porovnávací roztok (100 µg/g).

Sírany (2.4.13). Roztoky se připravují současně.

Zkoušený roztok. 3,00 g se rozpustí ve 20,0 ml kyseliny octové ledové R, je-li třeba, mírně se zahřeje. Ochladí se a zředí se vodou R na 50,0 ml.

Porovnávací roztok K 9 ml základního roztoku síranů (10 µg S04/ml) (1) se přidá 6 ml kyseliny octové ledové R.

Do dvou zkumavek se převede 1,5 ml základního roztoku síranů (10 µg SO₄/ml) (1) a přidá se 1 ml roztoku chloridu barnatého R (2S0 g/l). Protřepe se a nechá se 1 min stát. Do jedné zkumavky se přidá 1 S ml zkoušeného roztoku a do druhé 15 ml porovnávacího roztoku.

Po S min zkoušený roztok neopalizuje intenzívněji než porovnávací roztok (100 µg/g).

Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce D na těžké kovy (20 µg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2,0 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0, 5 %.1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0, 1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené Iátky.

Stanovení obsahu

0,400 g se rozpustí v SO ml kyseliny octové bezvodé R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace (2.2.20) bodu ekvivalence.

1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 50,80 mg C₂₄H₃₀ClN₃O₇.

Uchovávání

Chráněn před světlem.
Separandum.

Nečistoty

1. kyselina 4-amino-S-chlor-2-methoxybenzoová,
2. (1-bezylpiperidin-4-yl)amin,   
3. 4-amino-N-(1-benzylpiperidin-4-yl)-2-methoxybenzamid.