Colistimethatum natricum
Sodná sůl kolistimethatu
Je to antibiotikum připravené reakcí kolistinu s formaldehydem a hydrogensiřičitanem solným. Účinnost je nejméně 11 500 m.j. v miligramu, počítáno na vysušenou látku.
Vlastnosti
Bílý nebo téměř bílý hygroskopický prášek. Je velmi snadno rozpustná ve vodě, těžce rozpustná v lihu 96%, prakticky nerozpustná v acetonu a v etheru.
Zkoušky totožnosti
Zkoušený roztok. 5 mg se rozpustí v 1 ml směsi stejných objemových ďílů kyselinry chlorovodíkové R a vody R. Zahřívá se 5 h v utěsněné zkumavce při 135 °C. Odpaří se do sucha na vodní lázni a pokračuje se v zahřívání do vymizení pachu po kyselině chlorovodíkové. Zbytek se rozpustí v 0,5 ml vody R.
Porovnávací roztok (a). 20 mg leucinu R se rozpustí ve vodě R a zřeďí se jí na 10 ml. Porovnávací roztok (b). 20 mg threoninu R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml. Porovnávací roztok (c). 20 mg fenylalaninu R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml. Porovnávací roztok (d). 20 mg serinu R se rozpustí ve vodě R a zřeďí se jí na 10 ml.
Další postup zkoušky se provede za chránění před světlem.
Na vrstvu se nanese odděleně po 5 µl každého roztoku do l Omm proužků. V chromatografické komoře se deska umístí tak, aby nepřišla do styku s mobilní fází skládající se ze směsi 25 dílů vody R a 75 dílů fenolu R. Deska se nejméně 12 h impregnuje parami mobilní fáze. Vyvíjí se toutéž mobilní fází po dráze 12 cm. Vrstva se usuší při 100 °C až 105 °C a postříká se ninhydrinem PcSl. Zahřívá se 5 min při 110 °C. Na chromatogramu zkoušeného roztoku jsou skvrny odpovídající skvrnám na chromatogramech porovnávacích roztoků (a) a (b), nej sou tam skvrny odpovídající skvrnám na chromatogramech porovnávacích roztoků (c) a (d), navíc je přítomna skvrna s velmi nízkou hoďnotou RF (kyselina 2,4-diaminomáselná).
Zkoušky na čistotu
Vzhled roztoku. 0,16 g se rozpustí v 10 ml vody R. Roztok je čirý (2.2.1).
Hodnota pH (2.2.3). 6,2 až 7,7. Měří se roztok připravený rozpuštěním 0,1 g ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředěním stejným rozpouštědlem na 10 ml.
Specifická optická otáčivost (2.2.7). -46° až -51 °, počítáno na vysušenou látku. Měří se roztok připravený rozpuštěním 1,25 g ve vodě R a zředěním stejným rozpouštědlem na 25,0 ml.
Volný kolisfin. 80 mg se rozpustí ve 3 ml vody R. Přidá se 0,1 ml roztoku kyseliny křemičitowolframové R (100 g/l); 10 s až 20 s po přidání zkoumadla neopalizuje roztok silněji než porovnávací suspenze lI (2.2.1).
Celkový obsah siřičitanů. Zkouška se provádí v digestoři.
0,100 g se rozpustí v 50 ml vody R a přidá se 5 ml roztoku hydroxidu sodného R (100 g/l) a 0,3 g kyanidu draselného R. Várí se mírně 3 min, pak se ochladí a neutralizuje kyselinou sírovou 0,5 mol/l RS za použití 0,2 ml oranže methylové PcS jako indikátoru. Přidá se 0,5 ml kyseliny v nadbytku a 0,2 g jodidu draselného R. Titruje se jodem 0,05 mol/l VS za použití 1 ml škrobu RS jako indikátoru. Spotřeba jodu 0,05 mol/l VS je 5,5 ml až 7,0 ml.Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 1,5 %; 1,000 g se suší 3 h při 60 °C nad oxidem fosforečným R při tlaku nepřevyšujícím 670 Pa.
Síranový popel (2.4.14). 16 % až 21 %;stanoví se s 0,50 g zkoušené látky.
Sterilita (2.6.1). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného sterilizačního postupu, vyhovuje zkoušce na sterilitu.
Pyrogenní látky (2.6.8). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného postupu odstraňujícího pyrogenní látky, vyhovuje zkoušce na pyrogenní látky, při níž se vstřikuje na 1 kg hmotnosti králíka 1,0 ml roztoku ve vodě na injekci R obsahujícího 2,5 mg zkoušené látky.Stanovení účinnosti
Provede se mikrobiologické stanovení účinnosti antibiotik (2.7.2).
Uchovávání
Ve vzduchotěsných obalech, chráněna před světlem. Jestliže je látka sterilní, uchovává se ve sterilních vzduchotěsných zabezpečených obalech.
Separandum.
Označováni
V označení se uvede, zda je látka: