Diclofenacum kalicum

2001

Draselná sůl diklofenaku

Je to kalium-{2-[(2,6-dichlorfenyl)amino]fenyl}acetat¹⁾. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 99,0 % až 101,0 % sloučeniny C₁₄H₁₀Cl₂KNO₂.

Vlastnosti

Bílý nebo slabě nažloutlý krystalický slabě hygroskopický prášek. Je mírně rozpustná ve vodě, snadno rozpustná v methanolu, dobře rozpustná v lihu 96% a těžce rozpustná v acetonu.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: A a D.

Alternativní sestava zkoušek: B, C a D, viz Obecné zásady (1.2.).

1. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky odpovídá spektru tablety draselné soli diklofenaku CRL.
2. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu GF254 pro TLC R.

   Zkoušený roztok. 25 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 5 ml.

   Porovnávací roztok (a). 25 mg draselné soli diklofenaku CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 5 ml.

   Porovnávací roztok (b). 10 mg indometacinu R se rozpustí v porovnávacím roztoku (a) a zředí se jím na 2 ml.

   Na vrstvu se odděleně nanese po 5 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R, methanolu R a ethylacetatu R (10 + 10 + 80) po dráze 10 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku polohou a velikostí odpovídá hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

3. Asi 10 mg se rozpustí v 10 ml lihu 96% R. K 1 ml tohoto roztoku se přidá 0,2 ml směsi stejných objemových dílů roztoku hexakyanoželezitanu draselného R (6 g/l) a roztoku chloridu železitého R (9 g/l), připravené v čas potřeby. Roztok se nechá 5 min stát, chráněn před světlem. Přidají se 3 ml roztoku kyseliny chlorovodíkové R (10 g/l) a roztok se nechá stát 15 min chráněn před světlem; vzniká modré zbarvení a tvoří se sraženina.
4. 0,5 g se suspenduje v 10 ml vody R, zamíchá se a přidává se voda R až do úplného rozpuštění. Přidají se 2 ml kyseliny chlorovodíkové RS, míchá se 1 h a zfiltruje se pomocí vakua. Roztok se zneutralizuje hydroxidem sodným RS; vyhovuje zkoušce (b) na draslík (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Vzhled roztoku. 1,25 g se rozpustí v methanolu R se zředí se jím na 25,0 ml. Roztok je čirý (2.2.1) a jeho absorbance (2.2.25) měřená při 440 nm není větší než 0,05.

Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. 50,0 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 50,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 2,0 ml zkoušeného roztoku se zředí methanolem R na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí methanolem R na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (b).1,0 mg diklofenaku nečistoty A CRL se rozpustí v methanolu R, přidá se 1,0 ml zkoušeného roztoku a zředí se methanolem R na 200,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktylsilanizovaným s odstíněnými koncovými skupinami pro chromatografri R (5 pm),
• mobilní fáze, která je směsí objemových dílů roztoku obsahujícího kyselinu fosforečnou R (0,5 g/l) a dihydrogenfosforečnan sodný R (0,8 g/l), jehož pH bylo upraveno kyselinou fosforečnou R na hodnotu 2,5 a methanolu R (34 + 66); průtoková rychlost je 1 ml/min,
• spektrofotometrického detektoru, 254 nm.

Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku (b). Při zaznamenání chromatogramu za předepsaných podmínek jsou retenční časy diklofenaku asi 25 min a nečistoty A asi 12 nún. Citlivost systému se nastaví tak, aby výška plkků na chromatogramu byla mejméně 50 % celé stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky diklofenaku a nečistoty A je nejméně 6,5.

Nastříkne se 20 µl zkoušeného roztoku a 20 µl porovnávacího roztoku (a) a chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající 1,5násobku retenčního času hlavního pilku na chromatogramu zkoušeného roztoku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha žádného píku, kromě hlavního píku, větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,2 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než 2,5násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,5 %). Nepřihlíží se k pikům, jejichž plocha je menší než 0,25násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

Těžké kovy (2.4.8). 2,0 g vyhovují limitní zkoušce C na těžké kovy (10 pglg). K přípravě porovnávacího roztoku se použijí 2 ml základního roztoku olova (10 µg Pb/ml).

Ztráta sušením (2.2.32).. Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší 3 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Stanovení obsahu

0,250 g se rozpustí v 30 ml kyseliny octové ledové R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 33,42 mg C₁₄H₁₀Cl₂KNO₂.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných obalech, chráněna před světlem.
Separandum.

Nečistoty

1. 1-(2,6-dichlorfenyl)-1,3-dihydro-2H-indol-2-on,
2. R1 = CHO, R2 = Cl: 2-[(2,6-dichlorfenyl)amino]benzaldehyd,
3. R1 = CH₂OH, R2 = Cl: {2-[(2, 6-dichlorfenyl)amino]fenyl}methanol,
4. R1 = CHz-COOH, R2 = Br: kyselina 2-{2-[(2-brom-6-chlorfenyl)amino]fenyl}octová,
5. 1,3-dihydro-2H-indol-2-on.

¹⁾ kalium-{2-[(2, 6-dichlorfenyl)amino]fenyl}acetát