Diclofenacum natricum

Solná sůl diklofenaku 

Je to solná sůl kyseliny 2-[(2,6-dichlorfenyl)amino]fenyloctové. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 99,0 % až 101,0 % sloučeniny C₁₄H₁₀Cl₂NNaO₂.

Bílý nebo slabě nažloutlý krystalický prášek. Je slabě hygroskopická, mírně rozpustná ve vodě, snadno rozpustná v methanolu, dobře rozpustná v lihu 96%, těžce rozpustná v acetonu a prakticky nerozpustná v etheru.

Taje při asi 280 °C, za rozkladu.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek. A a D.

Alternativní sestava zkoušek: B, C a D, viz Obecné zásady (1.2.).

1. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety sodné soli diklofenaku CRL.
2. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GFZSaR

   Zkoušený roztok. 25 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 5 ml.

   Porovnávací roztok (a). 25 mg sodné soli diklofenaku CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 5 ml.

   Porovnávací roztok (b).10 mg indometacinu CPcL se rozpustí v porovnávacím roztoku (a) a zředí se jím na 2 ml.

   Na vrstvu se odděleně nanese po 5 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26 % R, methanolu R a ethylacetatu R (10 + 10 + 80) po dráze 10 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se polohou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) j sou dvě zřetelně oddělené skvrny.

3. Asi 10 mg se rozpustí v 10 ml lihu 96% R. K 1 ml tohoto roztoku se přidá 0,2 ml směsi stejných objemových ďílů roztoku hexakyanoželezitanu draselného R (6 g/l) a roztoku chloridu železitého R (9 g/l), připravené v čas potřeby. Roztok se nechá 5 min stát, chráněn před světlem. Přidají se 3 ml roztoku kyseliny chlorovodíkové R (10 g/l) a roztok se nechá 15 min stát chráněn před světlem; vzniká modré zbarvení a tvoří se sraženina.
4. 60 mg se rozpustí v 0,5 ml methanolu R a přidá se 0,5 ml vody R. Roztok vyhovuje zkoušce (b) na sodík (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Vzhled roztoku. 1,25 g se rozpustí v methanolu R a zřeďí se jím na 25,0 ml. Roztok je čirý (2.2.1) a jeho absorbance (2.2.25) měřená při 440 nm není větší než 0,05.

Příbuzné látky. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29).

Zkoušený roztok. 50,0 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 50,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 2,0 ml zkoušeného roztoku se zředí methanolem R na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí methanolem R na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (b).1,0 mg diklofenaku nečistoty A CRL se rozpustí v methanolu R, přidá se 1,0 ml zkoušeného roztoku a zředí se methanolem R na 200,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití: 

• nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktylsilanizovaným pro chromatografii R s vysycenými zbytkovými silanoly (5 µm),  
• mobilní fáze, která je směsí připravenou takto: použije se směs 34 objemových dílů směsi stejných objemových dílů roztoku kyseliny fosforečné R (1 g/l) a roztoku dihydrogenfosforečnanu sodného R (1,6 g/l), jejíž pH bylo upraveno na hodnotu 2,5, a 66 objemových dílů methanolu R, průtoková rychlost je 1 ml/min,  
• spektrofotometrického detektoru, 254 nm.

Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku (b). Při zaznamenání chromatogramu za předepsaných podmínek j sou retenční časy: diklofenaku asi 25 min; diklofenaku nečistoty A asi 12 min. Nastaví se citlivost systému tak, aby výška píků na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) nebyla menš í než 50 % celé stupnice zapisovače. Chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající 1, Snásobku retenčního času sodné soli diklofenaku. Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) rozlišení mezi píky diklofenaku a diklofenaku nečistoty A je nejméně 6,5.

Nastříkne se 20 µl zkoušeného roztoku a 20 µl porovnávacího roztoku (a). Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha žádného píku, kromě hlavního píku, větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,2 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než 2,5násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,5 %). Nepřihlíží se k píkům, jejichž plocha je menší než 0,25násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

Těžké kovy (2.4. 8). 2,0 g vyhovují limitní zkoušce C na těžké kovy (10 µg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použijí 2 ml základního roztoku olova (10 µg Pb/ml).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší 3 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Stanovení obsahu

Uchovávání

Ve vzduchotěsných obalech, chráněna před světlem.
Separandum.

Nečistoty 

1. 1-(2,6-dichlorfenyl)-2-indolinon,   
2. 2-[(2,6-dichlorfenyl)amino]benzaldehyd,
3. {2-[(2,6-dichlorfenyl)amino]fenyl}methanol,   
4. kyselina 2-{2-[(2-brom-6-chlorfenyl)amino]fenyl}octová,
5. 2-indolinon.