Český lékopis 1997

Digitoxinum

Digitoxin

2001

C41H64O13 Mr 764,95 CAS 71-63-6

Je to 3β-[(O-2,6-dideoxy-β-D-ribo-hexopyranosyl-(1→4)-0-2, 6-dideoxy-β-D-ribo-hexopyranosyl-(1→4)-2, 6-dideoxy-β-D-ribo-hexopyranosyl)oxy]-14-hydroxy-5β, 14β-kard-20(22)-enolid1). Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 95,0 % až 103,0 % sloučeniny C41H64O13.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný ve směsi stejných objemových dílů dichlormethanu a methanolu, těžce rozpustný v lihu 96% a v methanolu.

Zkoušky totožnosti

Základní zkouška: A.

Alternativní sestava zkoušek: B, C a D, viz Obecné zásady (1.2.)

  1. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky odpovídá spektru digitoxinu CRL.
  2. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Příbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku polohou, barvou a velikostí odpovídá hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
  3. Asi 0,5 mg se suspenduje v 0,2 ml lihu R 60% (VN). Přidá se 0, 1 ml kyseliny dinitrobenzoové RS a 0,1 ml hydroxidu sodného zředěného RS:vzniká fialové zbarvení.
  4. Asi 0,5 mg se rozpustí opatrným zahřátím v 1 ml kyseliny octové ledové R, nechá se ochladit a přidá se 0,05 ml chloridu železitého RSl. Na tento roztok se opatrně navrství 1 ml kyseliny sírové Rt ak, aby nedošlo k promíchání obou vrstev. Na styku obou tekutin vznikne hnědý prstenec, který stáním přechází na zelené a pak na modré zbarvení, které prolíná do horní vrstvy.

    Zkoušky na čistotu

    Vzhled roztoku. 50 mg se rozpustí ve směsi stejných objemových dílů dichlormethanu R a methanolu R a zředí se stejnou směsí na 10 ml. Roztok je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2 Metoda I).

    Specifická optická otáčivost (2.2.7). +16,0° až +18,5°; měří se roztok připravený rozpuštěním 0,25 g v chloroformu R a zředěním stejným rozpouštědlem na 10,0 ml.

    Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu G pro TLC R.

    Zkoušený roztok. 20 mg se rozpustí ve směsi stejných objemových dílů dichlormethanu R a methanolu R a zředí se stejnou směsí na 2 ml.

    Porovnávací roztok (a). 20 mg digitoxinu CRL se rozpustí ve směsi stejných objemových dílů dichlormethanu R a methanolu R a zředí se stejnou směsí na 2 ml.

    Porovnávací roztok (b).0,5 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí směsí stejných objemových dílů dichlormethanu R a methanolu R na 50 ml.

    Porovnávací roztok (c). 10 mg gitoxinu CRL se mícháním rozpustí ve směsi stejných objemových dílů dichlormethanu R a methanolu R a zředí se stejnou směsí na 50 ml.

    Porovnávací roztok (d). 1 ml porovnávacího roztoku (b) se zředí směsí stejných objemových dílů dichlormethanu R a methanolu R na 2 ml.

    Porovnávací roztok (e). 1 ml porovnávacího roztoku (a) a 1 ml porovnávacího roztoku (c) se smíchají.

    Na vrstvu se odděleně nanese po 5 µl každého roztoku a ihned se vyvíjí směsí objemových dílů methanolu R, cyklohexanu R a dichlormethanu R ( 15 + 40 + 90) po dráze 15 cm. Vrstva se suší 5 min v proudu studeného vzduchu a vyvíjení se opakuje. Vrstva se 5 min suší v proudu studeného vzduchu, postříká se směsí objemových dílů kyseliny sírové R a lihu 96% R (1 + 9), 15 min se zahřívá při 130 °C a pozoruje se v denním světle.

    Gitoxin. Skvrna odpovídající gitoxinu na chromatogramu zkoušeného roztoku není intenzívnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (2,0 %).

    Jiné glykosidy. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku, kromě hlavní skvrny a skvrny odpovídající gitoxinu, není intenzívnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1,0 %).

    Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (e) jsou zřetelně oddělené skvrny odpovídající digitoxinu, gitoxinu a jiným glykosidům a skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (d) je zřetelně viditelná.

    Ztráta sušením (2.2.32).. Nejvýše 1,5 %; 0,500 g se suší 2 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

    Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0, 1 %; stanoví se se zbytkem získaným ve zkoušce Ztráta sušením.

    Stanovení obsahu

    40,0 mg se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 50,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí lihem 96% R na 100,0 ml. Současně za stejných podmínek se připraví porovnávací roztok za použití 40,0 mg digitoxinu CRL. K 5, 0 ml obou roztoků se přidají 3,0 ml trinitrofenolatu sodného RS a nechá se 30 min stát za chránění před světlem. Měří se Absorbance (2.2.25) obou roztoků v maximu při 495 nm proti současně připravenému kontrolnímu roztoku, kterým je směs 5,0 ml lihu 96% R a 3,0 ml trinitrofenolatu sodného RS.

    Obsah C41H64O13 se vypočítá ze zjištěných absorbancí a koncentrací roztoků.

    Uchovávání

    V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

    Venenum.


    1) 3β-[(0-2,6-dideoxy -β- D-ribo-hexopyranosyl-(1→4) -O-2,6-dideoxy -β- D-ribo-hexopyranosyl- (1→4) -2,6-dideoxy -β -D-ribo-hexopyranosyl)oxy]-14-hydroxy-5β, 14β-kard-20(22)-enolid