Diltiazemi hydrochloridum
Diltiazemiumchlorid
| C22H27ClN2O4S | Mr 450,98 | CAS 33286-22-5 |
Je to (2S, 3S)-1-{5-[3-acetoxy-2,3-dihydro-2-(4-methoxyfenyl)-4-oxo]-1,5-benzothiazepin-(5H)-yl}ethyldimethylamoniumchlorid. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,5 % až 101,0 sloučeniny C22H27ClN2O4S.
Vlastnosti
Bílý krystalický prášek. Je snadno rozpustný ve vodě, v methanolu a v dichlormethanu, těžce rozpustný v ethanolu.
Taje při asi 213 °C, za rozkladu.
Zkoušky totožnosti
Základní sestava zkoušek. A a D.
Alternativní sestava zkoušek: B, C a D, viz Obecné zásady (1.2.).
Zkoušený roztok. 0,10 g se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 10 ml.
Porovnávací roztok. 0,10 g diltiazemiumchloridu CRL se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 10 ml.
Na vrstvu se odděleně nanese po 10µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny octové R, vody R, dichlormethanu R a ethanolu R (1 + 3 + 10 + 12) po dráze 10 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se polohou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku.
Zkoušky na čistotu
Roztok S. 1,00 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 20,0 ml.
Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).
Hodnota pH (2.2.3) 4,3 až 5,3; měří se roztok připravený zředěním 2,0 ml roztoku S vodou prostou oxidu uhličitého R na 10,0 ml.
Specifická optická otáčivost (2.2.7). +115° až +120°, počítáno na vysušenou látku. Měří se roztok připravený zředěním 5,0 ml roztoku S vodou R na 25,0 ml.
Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).
Zkoušený roztok. 50,0 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 200,0 ml.
Porovnávací roztok (a). 50,0 mg diltiazemiumchloridu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 200,0 ml.
Porovnávací roztok (b).3 mg diltiazemu nečistoty A CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 10 ml. K 1 ml tohoto roztoku se přidá 1,2 ml porovnávacího roztoku (a) a zředí se mobilní fází na 100,0 ml.
Porovnávací roztok (c). 0,3 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml.
Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:
Nastříkne se odděleně po 20 µl každého roztoku. Citlivost detektoru se nastaví tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) nebyla menší než 10 % celé stupnice zapisovače. Chromatogram se zaznamenává po dobu odpovídající Snásobku retenčního času hlavního píku. Zkoušku lze hoďnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) rozlišení mezi píky diltiazemu nečistoty A a diltiazemu je nejméně 4,0 a symetrie píků není větší než 2,0. Jestliže je třeba, upraví se koncentrace N, N-dimethyloktylaminu v mobilní fázi. Na chromatogramu zkoušeného roztoku součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (0,3 %). K píkům s plochou menší, než je 0,025násobek plochy píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (c), se nepřihlíží.
Těžké kovy (2.4. 8). 2,0 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 20,0 ml. 12 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (10 µg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití základního roztoku olova (1µg Pb/ml).
Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší 2 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.
Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.
Stanovení obsahu
0,400 g se rozpustí ve směsi 2 ml kyseliny mravenčí bezvodé R a 60 ml acetanhydridu R a titruj e se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20). 1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 45,1 mg C22H27ClN2O4.Uchovávání
Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem.
Separandum.
Nečistoty