Český lékopis 1997

Domperidonum

Domperidon

C22H24ClN5O2   Mr 425,92 CAS 57808-66-9

Je to 5-chlor-1-{1-[3-(2, 3-dihydro-2-oxo-1H-benzimidazol-1-yl)propyl]-4-piperidyl}-2, 3dihydro--1H-benzimidazol-2-on. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 99,0 % až 101,0 sloučeniny C22H24ClN5O2.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, dobře rozpustný v dimethylformamidu, těžce rozpustný v lihu 96% a v methanolu.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: A a B.

Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2.).

  1. Teplota tání (2.2.14) 244 °C až 248 °C.

  2. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). Tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety domperidonu CRL.
  3. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného oktadecylsilanizovaného silikagelu.

    Zkoušený roztok. 20 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

    Porovnávací roztok (a). 20 mg domperidonu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

    Porovnávací roztok (b).20 mg domperidonu CRL a 20 mg domperidonu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

    Na vrstvu se odděleně nanese po 5 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů octanu amonného RS, dioxanu R a methanolu R (20 + 40 + 40) po dráze 15 cm. Vrstva se suší 15 min v proudu teplého vzduchu, vystaví se působení par jodu do objevení skvrn a pozoruj e se v denním světle. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se polohou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně od sebe oddělené skvrny.

  4. Vyhovuje zkoušce na barbituráty nesubstituované na dusíku (2.3.1).

    Zkoušky na čistotu

    Vzhled roztoku. 0,20 g se rozpustí v dimethylformamidu R a zředí se jím na 20,0 ml. Roztok je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzívněji než porovnávací barevný roztok Ž 6 (2.2.2, Metoda II).

    Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29). Roztoky se připraví v čas potřeby.

    Zkoušený roztok. 0,10 g se rozpustí v dimethylformamidu R a zředí se jím na 10,0 ml.

    Porovnávací roztok (a). 10,0 mg domperidonu CRL a 15,0 mg droperidolu CRL se rozpustí v dimethylformamidu R a zředí se jím na 100,0 ml.

    Porovnávací roztok (b).1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí dimethylformamidem R na 100,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí dimethylformamidem R na 20,0 ml.

    Chromatografický postup se obvykle provádí za použití: 

    Kolona se ustaluje nejméně 30 min methanolem R a pak nejméně 5 min mobilní fází počátečního složení.

    Citlivost systému se nastaví tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu s 10 µl porovnávacího roztoku (b) byla nejméně 50 % rozsahu celé stupnice zapisovače.

    Nastříkrne se 10 µl porovnávacího roztoku (a). Při zaznamenání chromatogramu za předepsaných podmínek jsou retenční časy: domperidonu asi 6,5 min a droperidolu asi 7 min.

    Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky domperidonu a droperidolu není menší než 2,0. Je-li třeba, upraví se koncentrace methanolu v mobilní fázi nebo časový program lineárního gradientu.

    Nastříkne se odděleně 10 µl dimethylformamidu R jako kontrolní tekutiny, 10 µl zkoušeného roztoku a 10 µl porovnávacího roztoku (b). Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha žádného píku, kromě hlavního píku, větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,25 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než dvojnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %). Nepřihlíží se k píku kontrolní tekutiny a k píkům, jejichž plocha je menší než 0,2násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).

    Těžké kovy (2.4. 8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce D na těžké kovy (20 µg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml základního roztoku olova (10µg Pb/ml).

    Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0, 5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

    Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0, 1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

    Stanovení obsahu

    0,300 g se rozpustí v 50 ml směsi objemových dílů kyseliny octové ledové R a 2-butanonu R (1 + 7), přidá se 0,2 ml naftolbenzeinu RS a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS do změny oranžově žlutého zbarvení na zelené.

    1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 42,59 mg C22H24ClN5O2.

    Uchovávání

    V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.
    Separandum.

    Nečistoty

    1. 5-chlor-2,3-dihydro-1-(4-piperidyl)-1H-benzimidazol-2-on,
    2. 4-(5-chlor-2,3-dihydro-2-oxo-1H-benzimidazol-1-yl)-1-formylpiperidin,
    3. 1-oxid cis-5-chlor-1- { 1-[3-(2, 3-dihydro-2-oxo-1H-benzimidazol-1-yl)propyl]-4-piperidyl}-2,3  
    4. 5-chlor-3-[3-(2,3-dihydro-2-oxo-1H-benzimidazol-1-yl)propyl]-1-{ 1-[3-(2,3-dihydro-2-oxo-1H-benzimidazol-1-yl)propyl]-4-piperidyl}-2, 3-dihydro-1H-benzimidazol-2-on,
    5. 1-{3-[4-(5-chlor-2, 3-dihydro-2-oxo-1H-benzimidazol-1-yl)-1-piperidyl]propyl}-3-[3-(2, 3dihydro--2-oxo-1H-benzimidazol-1-yl)propyl]-2, 3-dihydro-1H-benzimidazol-2-on,
    6. 1,1'-[(1,2-dihydro-2-oxo-1 H-benzimidazol-1,3-diyl)di(propan-3,1-diyl)di(piperidin-1,4diyl)]bis- [5-chlor-2, 3-dihydro-1H-benzimidazol-2-on].