Český lékopis 1997

Felodipinum

Felodipin

C18H19Cl2NO4   Mr 384,26 CAS 86189-69-7

Je to ethyl-methylester kyseliny (RS)-4-(2,3-dichlorfenyl)-1,4-dihydro-2,6-dimethylpyridin-3,5-dikarboxylové. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 99, 0 % až 101,0 % sloučeniny C18H19Cl2NO4.

Vlastnosti

Bílý nebo světle žlutý krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v acetonu, v ďichlormethanu, v ethanolu a v methanolu.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: B.

Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2.).

  1. 50 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 100 ml. 3 ml tohoto roztoku se zředí methanolem R na 100 ml. Měří se absorbance roztoku (2.2.25) při 220 nm až 400 nm. Roztok vykazuj e absorpční maxima při 238 nm a 361 nm. Poměr absorbance naměřené v maximu při 361 nm k absorbanci naměřené v maximu při 238 nm je 0,34 až 0,36.
  2. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety felodipinu CRL.
  3. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu s fluorescenčním indikátorem pro detekci při 254 nm.

    Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

    Porovnávací roztok (a). 10 mg felodipinu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

    Porovnávací roztok (b).5 mg nifedipinu CRL se rozpustí v porovnávacím roztoku (a) a zředí se jím na 5 ml.

    Na vrstvu se nanese oddělené po 5 µl každého roztoku. Vyvíjí se směsí objemových dílů ethylacetatu R a cyklohexanu R (40 + 60) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruj e se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se shoduje polohou, fluorescencí a velikostí se skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou patrny dvě zřetelně oddělené skvrny.

  4. 150 mg se rozpustí ve směsi 25 ml terc. butanolu R a 25 ml kyseliny chloristé RS. Přidá se 10 ml síranu ceričitého 0,1 mol/l RS, nechá se stát 15 min, přidá se 3,5 ml hydroxidu sodného koncentrovaného RS a neutralizuje se hydroxidem sodným zředěným RS. Protřepe se s 25 ml dichlormethanu R. Spodní vrstva se odpaří na vodní lázni pod dusíkem (zbytek se také použije pro zkoušku Příbuzné látky). Asi 20 mg zbytku se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 50 ml. 2 ml se zředí methanolem R na 50 ml. Měří se Absorbance (2.2.25) tohoto roztoku při 220 nm až 400 nm; roztok vykazuj e absorpční maximum při 273 nm.

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 1,00 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 20,0 ml.

Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1).

Absorbance (2.2.25). Absorbance roztoku S měřená při 440 nm není vyšší než 0,10. Příbuzné látky. Stanoví se kapalinovou chromatograflí (2.2.29).

Zkoušený roztok. 25,0 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 50,0 ml.

Porovnávací roztok (a).1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (b). 1,0 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí mobilní fází na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (c). 50,0 mg zbytku získaného při zkoušce totožnosti D (nečistota A) a 25,0 mg felodipinu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 50,0 ml. 1,0 ml se zředí mobilní fází na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 10,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití: 

Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku (c). Nastaví se citlivost systému talc, aby výšky dvou píků nebyly menší než 20 % celé stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi prvním pikem (nečistota A) a druhým pikem (felodipin) je nejméně 2,5. Dva další možné píky odpovídají nečistotě B a nečistotě C. Látky se vymývají v následujícím pořadí: nečistota B, nečistota A, felodipin a nečistota C.

Nastříkne se odděleně 20 µl zkoušeného roztoku, 20 µl porovnávacího roztoku (a) a 20 µl porovnávacího roztoku (b). Chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající dvojnásobku retenčního času felodipinu, který je asi 12 min. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není součet ploch píků odpovídajících nečistotě B a nečistotě C větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1,0 %); plocha žádného píku, kromě hlavního píku a píků odpovídajících nečistotě B a nečistotě C, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,1 %) a součet jejich ploch není větší než trojnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,3 %). Nepřihlíží se k pikům s plochou menší než 0,2násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0, 5 %; 1,000 g se suší 3 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.2.14). Nejvýše 0, 1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,160 g se rozpustí ve směsi 25 ml terc.butanolu R a 25 ml kyseliny chloristé RS. Přidá se 0,05 ml feroinu RS a titruje se síranem ceričitým 0,1 mol/l VS, dokud nevymizí růžové zbarvení. Před koncem titrace se titruje pomalu.

1 ml síranu ceričitého 0,1 mol/l VS odpovídá 19,21 mg C18H19Cl2NO4.

Uchovávání

Chráněn před světlem.
Separandum.

Nečistoty

  1. ethyl-methyl-4-(2,3-dichlorfenyl)-2,6-dimethylpyridin-3,5-dikarboxylat,
  2. dimethyl-4-(2,3-dichlorfenyl)-1,4-dihydro-2,6-dimethylpyridin-3,5-dikarboxylat,
  3. diethyl-4-(2,3-dichlorfenyl)-1,4-dihydro-2,6-dimethylpyridin-3,5-dikarboxylat.