Fructosum

Fruktosa

Je to (β-D-fruktopyranosa. Látka popsaná v tomto článku není nutně vhodná pro parenterální použití.

Vlastnosti

Bílý krystalický prášek, intenzívně sladké chuti. Je velmi snadno rozpustná ve vodě, dobře rozpustná v lihu 96%.

Zkoušky totožnosti

1. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

   Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí ve směsi objemových dílů vody R a methanolu R (2 + 3) a zřeďí se stejnou směsí na 20 ml.

   Porovnávací roztok (a). 10 mg fruktosy CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů vody R a methanolu R (2 + 3) a zředí se stejnou směsí na 20 ml.

   Porovnávací roztok (b).10 mg fruktosy CRL, 10 mg glukosy CRL, 10 mg laktosy CRL a 10 mg sacharosy CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů vody R a methanolu R (2 + 3) a zředí se stejnou směsí na 20 ml.

   Na vrstvu se nanese odděleně po 2 µl každého roztoku a nanesené body se důkladně usuší. Vyvíjí se směsí objemových dílů vody R, methanolu R, kyseliny octové bezvodé R a dichlorethanu R (10 + 15+ 25 + 50) po dráze 15 cm. Rozpouštědla musí být odměřena přesně, i malý přebytek vody může způsobit zákal. Vrstva se usuší v proudu teplého vzduchu a vyvíjení se ihned opakuje v čerstvě připravené směsi rozpouštědel. Vrstva se usuší v proudu teplého vzduchu, rovnoměrně se postříká roztokem 0,5 g thymolu R ve směsi 5 ml kyseliny sírové R a 95 ml lihu 96% R a zahřívá se 10 min při 130 °C. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou, zbarvením a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) j sou čtyři zřetelně oddělené skvrny.

2. 0,1 g se rozpustí ve 10 ml vody R, přidají se 3 ml vínanu mědnatého RS a zahřeje se; vznikne červená sraženina.
3. 1 ml roztoku S viz, Zkoušky na čistotu, se smíchá s 9 ml vody R K 1 ml tohoto roztoku se přidá 5 ml kyseliny chlorovodíkové R a zahřeje se na 70 °C; vzniká hnědé zbarvení.
4. 5 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml. 0,5 ml tohoto roztoku se smíchá s 0,2 g resorcinolu R a 9 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné R a zahřívá se 2 min na vodní lázni; vzniká červené zbarvení.

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 10,0 g se rozpustí ve vodě destilované R a zředí se jí na 100 ml.

Vzhled roztoku. 5,0 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml. Roztok je čirý (2.2.1) a po přidání 10 ml vody R je bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

Kysele nebo zásadně reagující látky. 6,0 g se rozpustí ve 25 ml vody prosté oxidu uhličitého R, přidá se 0,3 ml fenolftaleinu RS; roztok je bezbarvý. Ke změně zbarvení indikátoru na růžové se spotřebuje nejvýše 0,15 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS.

Specifická optická otáčivost (2.2.7). -91,0° až -93,5 °, počítáno na bezvodou látku. Měří se roztok připravený takto: 10,0 g se rozpustí v 80 ml vody R a přidá se 0,2 ml amoniaku zředěného RSl, 30 min se nechá stát a zředí se vodou R na 100,0 ml.

Cizí cukry. 5,0 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml. 1 ml roztoku se smíchá s 9 ml lihu 96% R, případně vzniklá opalescence není intenzívnější než opalescence směsi 1 ml původního roztoku a 9 ml vody R.

Baryum. 10 ml roztoku S se smíchá s 1 ml kyseliny sírové zředěné RS. Pozoruj e se ihned a pak po 1 h. Roztok vyhovuje zkoušce, jestliže není případně vzniklá opalescence intenzívnější než opalescence směsi 1 ml vody destilované R a 10 ml roztoku S.

Olovo v cukrech (2.4.10). Vyhovuje limitní zkoušce na olovo v cukrech (0,5 μg/g).

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 0, 5 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0, 1 %. 5,0 g se rozpustí v 10 ml vody R, přidají se 2 ml kyselinry sírové R, odpaří se na vodní lázni do sucha a vyžíhá se do konstantní hmotnosti.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech.