Heparinum calcicum
Vápenatá sůl heparinu
| CAS 37270-89-6 |
Je to vápenatá sůl sulfatovaného glykosaminoglykanu, který je obsažen v tkáních savců. Při úplné hydrolýze se uvolní D-glukosamin, kyselina D-glukuronová, kyselina L-iduronová, kyselina octová a kyselina sírová. Charakteristickou vlastností látky je zpomalení procesu srážení čerstvé krve.
Počítáno na vysušenou látku, je účinnost vápenaté soli heparinu pro parenterální použití nejméně 150 m.j. v miligramu.
Počítáno na vysušenou látku, je účinnost vápenaté soli heparinu, který není určen pro parenterální použití, nejméně 120 m.j. v miligramu.
Výroba
Připravuje se z plic hovězího dobytka nebo ze střevních sliznic hovězího dobytka, prasat nebo ovcí. Při výrobě se používají postupy omezující nebo vylučující mikrobiální kontaminaci a přítomnost látek snižujících krevní tlak.
Vlastnosti
Bílý nebo téměř bílý prášek. Je mírně hygroskopická, snadno rozpustná ve vodě.
Zkoušky totožnosti
Zkoušený roztok. 25 mg se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.
Porovnávací roztok. Ve stejném objemu vody R se rozpustí Sodná sůl heparinu BRP.
Na proužek se nanese odděleně po 2µl až 3 µl každého roztoku. Vyvíjí se 10 min proudem 1 mA až 2 mA na centimetr šířky proužku při napětí 300 V. Proužky se barví roztokem modři toluidinové R (1 g/l), jejíž nadbytek se vymyje. Poměr pohyblivostí základní zóny nebo zón na elektroforetogramech zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku je 0,9 až 1,1.
Zkoušky na čistotu
Vzhled roztoku. Množství zkoušené látky odpovídající 50 000 m.j. se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml. Roztok je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzívněji než stupeň 5 porovnávacího barevného roztoku nejvhodnější barvy (2.2.2, Metoda II).
Hodnota pH (2.2.3). 5,5 až 8,0; měří se roztok připravený rozpuštěním 0,1 g ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředěním stejným rozpouštědlem na 10 ml.
Bílkoviny a nukleotidické nečistoty. 40 mg se rozpustí v 10 ml vody R. Absorbance (2.2.25) měřená při 260 nm není vyšší než 0,20 a absorbance měřená při 280 nm není vyšší než 0,15.
Dusík. Nejvýše 2,5 %, počítáno na vysušenou látku. Dusík se stanoví mineralizací kyselinou sírovou (2.5.9) za použití 0,100 g zkoušené látky.
Vápník. 9,5 % až 11,5 %, počítáno na vysušenou látku. Vápník se stanoví chelatometrickou titrací (2.5.11) za použití 0,200 g zkoušené látky.
Těžké kovy (2.4.8). 0,5 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (30 µg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použije 1,5 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).
Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 8,0 %.1,000 g se 3 h suší při 60 °C nad oxidem fosforečným R při tlaku nepřekračujícím 670 Pa.
Síranový popel (2.4.14). 32 % až 40 %, počítáno na vysušenou látku; stanoví se s 0,20 g zkoušené látky.
Sterilita (2.6.1). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného sterilizačního postupu, vyhovuje zkoušce na sterilitu.
Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného postupu odstraňujícího bakteriální endotoxiny, vyhovuje zkoušce na bakteriální endotoxiny, obsahuje-li nejvýše 0,01 m.j. endotoxiny v mezinárodní jednotce heparinové účinnosti. Pro splnění validačních požadavků může být nezbytné přidání dvojmocných kationtů.
Stanovení účinnosti.
Provede se stanovení heparinu (2.7.5). Zjištěná účinnost je v rozmezí 90 % až 111 % deldarované účinnosti. Interval spolehlivosti stanovené účinnosti (P = 0,95) je v rozmezí 80 % až 125 % deklarované účinnosti.
Uchovávání
Ve vzduchotěsných obalech. Je-li látka sterilní, uchovává se ve sterilních vzduchotěsných zabezpečených obalech.
Venenum.
Označování
V označení na obalu se uvede: