Český lékopis 1997

Isotretinoinum

2000

Isotretinoin

 

C20H28O2 Mr 300,44 CAS 4759-48-2

Je to kyselina (2Z,4E,6E,8E)-3,7-dimethyl-9-(2,6,6-trimethyl-1-cyklohexen-1-yl)-2,4,6,8-nonatetraenová. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,0 % až 102,0 % sloučeniny C20H28O2.

Vlastnosti

Žlutý nebo světle oranžový krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, dobře rozpustný v dichlormethanu, těžce rozpustný v lihu 96%. Vlivem tepla, světla a vzduchu se rozkládá, zejména v roztoku.

Všechny postupy se provádějí co nejrychleji a za ochrany před světlem; použijíí se čerstvě připravené roztoky.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: A a B.

Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2.).

  1. 75,0 mg se rozpustí v 5 ml dichlormethanu R a ihned se zředí okyseleným 2 propanolem R (připraví se zředěním 1 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l RS 2 propanolem R na 1000 ml) na 100,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí okyseleným 2 propanolem R na 100,0 ml (roztok A). 5,0 ml roztoku A se zředí stejným rozpouštědlem na 50,0 ml. Měří se Absorbance (2.2.25) roztoku při 300 až 400 nm; roztok vykazuje absorpční maximum při 354 nm. Specifická absorbance v maximu je 1290 až 1420.
  2. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). Tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety isotretinoinu CRL.
  3. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu GFZS4 pro TLC R.

    Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 10 ml.

    Porovnávací roztok (a). 10 mg isotretinoinu CRL se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 10 ml. Porovnávací roztok (b). 10 mg isotretinoinu CRL a 10 mg tretinoinu CRL se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 10 ml.

    Na vrstvu se odděleně nanese po 5 µl každého roztoku a-vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny octové ledové R, acetonu R, etheru prostého peroxidických látek R a cyklohexanu R (2 + 4 + 40 + 54) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavnf skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

  4. Asi 5 mg se rozpustí ve 2 ml chloridu antimonitého RS; vzniká intenzívní červené zbarvení, které se později změní na fialové.

    Zkoušky na čistotu

    Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

    Zkoušený roztok. 0,100 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 50,0 ml.

    Porovnávací roztok (a). 10,0 mg tretinoinu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10,0 ml.

    Porovnávací roztok (b). 1,0 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí methanolem R na 25,0 ml.

    Porovnávací roztok (c). 1,0 ml porovnávacího roztoku (a) a 0,5 ml zkoušeného roztoku se promíchá a zředí se methanolem R na 25,0 ml.

    Porovnávací roztok (d). 0,5 ml zkoušeného roztoku se zředí methanolem R na 100,0 ml.

    Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

    Odděleně se nastříkne po 10 µl každého z porovnávacích roztoků (b), (c) a (d) a zkoušeného roztoku. Nastaví se citlivost detektoru tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) nebyla menší než 70 % celé stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky isotretinoinu a tretinoinu na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) je nejméně 2,0. Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha píku odpovídajícího tretinoinu není větší než je plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (2,0 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku a píku tretinoinu, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (d) (0,5 %).

    Těžké kovy (2.4.8). 0,5 g vyhovuje limitní zkoušce (d) na těžké kovy (20 µg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použije 1 ml základního roztoku olova (10 µg Pb/ml).

    Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší 16 h ve vakuu.

    Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0, 1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

    Stanovení obsahu

    0,200 g se rozpustí v 70 ml acetonu R a titruje se tetrabutylamoniumhydroxidem 0,1 mO111 VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

    1 ml tetrabutylamoniumhydroxidu 0,1 mol/l VS odpovídá 30,04 mg C20H28O2.

    Uchovávání

    Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem, při teplotě nepřevyšující 25 °C. Doporučuje se chránit zbylý obsah otevřeného použitého obalu v atmosféře inertního plynu.

    Separandum.

    Nečistoty

    1. tretionin 
    2. kyselina (2Z,4E,6Z,8E)-3,7-dimethyl-9-(2,6,6-trimethyl-1-cyklohexen-1-yl)-2,4,6,8-nonatetraenová (kyselina 9, 13-di-cis-retinoová),   
    3. kyselina (2Z,4Z,6E,8E)-3,7-dimethyl-9-(2,6,6-trimethyl-1-cyklohexen-1-yl)-2,4,6,8-nonatetraenová (kyselina 11,13-di-cis-retinoová),   
    4. kyselina (2E,4E,6Z,8E)-3,7-dimethyl-9-(2,6,6-trimethyl-1-cyklohexen-1-yl)-2,4,6,8-nonatetraenová (kyselina 9-cis-retinoová),
    5. oxidační produkty isotretinoinu.