Ivermectinum

1999

Ivermektin

Je to směs (2aE, 4E, 8E)-(5'S, 6S, 6'R, 7S, 11R, 13R, 15S, 17aR, 20R, 20aR, 20bS)-20,20b-dihydroxy-5', 6,8, 19-tetramethyl-7-{ [(3-O-methyl-4-O-(3-O-methyl-2,6-dideoxy-α-trarabino-hexopyranosyl)-2, 6-dideoxy-α-L-arabino-hexopyranosyl] oxy }-6'-[(1 S)-1-methylpropyl]-3', 4', 5', 6,6', 7,10, -11,14,15,17a, 20,20a, 20b-tetradekahydrospiro[ 11, 15-methano-2H, 13H, 17H-furo[4,3, 2 pq] [2,6]-benzodioxacyklooktadecen-13, 2'-[2H]pyran]-17-on (nebo S-O-demethyl-22,23-dihydroavermektin A_1a) (složka H₂B_1a) a (2aE, 4E, 8E)-(5'S, 6S, 6'R, 7S, 11R, 13R, 15S, 17aR, 20R, 20aR, 20bS)-20,20b-dihydroxy-5 ',6,8,19-tetramethyl-6'-isopropyl-7- { [(3-O-methyl-4-O-(3-O-methyl-2, 6-dideoxy-α-L-arabino-hexopyranosyl)-2, 6-dideoxy-α-L-arabino-hexopyranosyl] oxy }-3', 4', 5', 6,6', 7,10,11, -14, 15,17a, 20,20a, 20b-tetradekahydrospiro[ 11,15-methano-2H 13H, 17H-furo[4,3, 2-pq] [2,6]benzodioxacyklooktadecen-13,2'-[2H]pyran]-17-on (nebo 25-(isopropyl)-S-O-demethyl-25-de(1-methylpropyl)-22,23-dihydroavermektin A_1a) (složka H₂B_1b). Obsahuje nejméně 90,0 % sloučeniny C₄₈H₇₄O₁₄ (složka H₂B_1a) a součet obsahů složek H₂B_1a a H₂B_1b je 95,0 % až 100,5 %, oboje počítáno na bezvodou a rozpouštědel prostou látku.

Vlastnosti

Bílý nebo žlutobílý krystalický prášek, mírně hygroskopický. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v dichlormethanu, dobře rozpustný v lihu 96%.

Zkoušky totožnosti

1. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). zkoušené látky se shoduje se spektrem ivermektinu CRL.
2. Hodnotí se chromatogramy získané při zkoušce Stanovení obsahu. Retenční časy a velikostí dvou hlavních píků na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídají dvěma hlavním píkům na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

Zkoušky na čistotu

Vzhled roztoku. 1,0 g se rozpustí v 50 ml toluenu R. Roztok je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzívněji než porovnávací barevný roztok HŽ, (2.2.2, Metoda II).

Specifická optická otáčivost (2.2.7). -17° až -20°, počítáno na bezvodou a rozpouštědel prostou látku. Měří se roztok připravený rozpuštěním 0,250 g v methanolu R a zředěním stejným rožpouštědlem na 50,0 ml.

Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29) způsobem uvedeným ve Stanovení obsahu.

Nastříkne se 20 µl zkoušeného roztoku. Chromatogram se zaznamenává po dobu odpovídající dvojnásobku retenčního času ivermektinu. Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku (b) a 20 µl porovnávacího roztoku (c). Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha píku s relativním retenčním časem 1,3 až 1,5 vztaženo k hlavnímu píku není větší než 2,5násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (2,5 %); plocha žádného dalšího píku, kromě dvou hlavních píků, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1 %); součet ploch všech píků, kromě dvou hlavních píků, není větší než pětinásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (5 %). Nepřihlíží se k píkům s plochou menší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (c).

Ethanol a formamid. Nejvýše 5,0 % ethanolu a nejvýše 3,0 % formamidu. Provede se plynová chromatografie (2.2.28) s použitím 2-propanolu R jako vnitřního standardu.

Roztok vnitřního standardu. 0,5 m12-propanolu R se zředí vodou R na 100 ml.

Zkoušený roztok. 0,120 g se rozpustí v odstřed'ovací zkumavce ve 2,0 ml m-xylenu R (v případě potřeby se zahřeje na vodní lázni na 40 °C až 50 °C). Přidají se 2,0 ml vody R, dobře se promíchá a odstředí se. Horní vrstva se odstraní a extrahuje se 2,0 ml vody R. Opět šě odstraní horní vrstva a vodné vrstvy se spojí. Přidá se 1,0 ml roztoku vnitřního standardu. Odstředí se a odstraní se zbývající m-xylen.

Porovnávací roztok (a). 3,0 g ethanolu R se zředí vodou R na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (b). 1,0 g formamidu R se zředí vodou R na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (c). 5,0 ml porovnávacího roztoku (a) a 5,0 ml porovnávacího roztoku (b) se zředí vodou R na 50,0 ml. Ke 2,0 ml tohoto roztoku v odstřed'ovací zkumavce se přidají 2,0 ml m-xylenu R, dobře se promíchá a odstředí se. Horní vrstva se odstraní a extrahuje se 2,0 ml vody R. Opět se odstraní horní vrstva a vodné vrstvy se spojí. Přidá se 1,0 ml roztoku vnitřního standardu. Odstředí se a odstraní se zbývající m-xylen.

Porovnávací roztok (d). 10,0 ml porovnávacího roztoku (a) a 10,0 ml porovnávacího roztoku (b) se zředí vodou R na 50,0 ml. Dále se postupuje jako u porovnávacího roztoku (c) (od „Ke 2,0 ml tohoto roztoku v odstřed'ovací zkumavce..").

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• křemenné kapilární kolony délky 30 m a vnitřního průměru 0,32 mm nebo 0, 53 mm s vnitřní stěnou pokrytou vrstvou polyj(kyanopropyl)(fenyl)Jjdimethyl]siloxanem R (tloušťka filmu 1,8 pm nebo 3 μm),
• helia pro chromatografii R jako nosného plynu s dělicím poměrem 1 : 5 a lineární rychlostí asi 35 cm/s,
• plamenoionizačního detektoru,

  s následujícím teplotním programem:

  	Čas (min)	Teplota (°C)	Rychlost (°C/min)	Poznámka
  Kolona	0 - 5	40		izotermicky
  	5 - 12	40 → 180	20	lineární gradient
  	12 - 14	180		izotermicky
  Nástřikový prostor		140
  Detektor		250

Nastřikuje se zkoušený roztok, porovnávací roztok (c) a porovnávací roztok (d).

Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (20 μg/g). Porovnávací roztok se připraví s použitím 2 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 1,0 %;stanoví se s 0,50 g zkoušené látky.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

Stanoví se kapalinovou chromatograffí (2.2.29).

Zkoušený roztok. 40,0 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 50,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 40,0 mg ivermektinu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 50,0 ml.

Porovnávací roztok (b).1,0 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí methanolem R na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (c). 5,0 ml porovnávacího roztoku (b) se zředí methanolem R na 100,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
• mobilní fáze o průtokové rychlosti 1,0 ml/min:
  • mobilní fáze A - voda R,
  • mobilní fáze B - směs objemových dílů methanolu R a acetonitrilu R (35 + 53),  
• spektrofotometrického detektoru, 254 nm.

Kolona se ustaluje mobilní fází o poměru A : B 15 : 85.

Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi prvním píkem (složka H₂B1a) a druhým píkem (složka HZBIa) je nejméně 3,0 (je-li třeba upraví se poměr mobilní fáze A : B) a faktor symetrie hlavního píku je nejvýše 2,5. Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku (c). Citlivost systému se nastaví tak, aby byl poměr signálu k šumu hlavního píku nejméně deset. Porovnávací roztok (a) se nastříkne šestkrát. Zkoušku lze hodnotit, jestliže je relativní směrodatná odchylka ploch píku složky H₂B1a nejvýše 1,0 %. Střídavě se nastřikuje zkoušený roztok a porovnávací roztok (a). Vypočítá se obsah složky H₂Bia a ivermektinu (součet složek H₂B1a a H₂B1b) v procentech.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných obalech.
Separandum.

Nečistoty

1. R = CH2-CH3: 5-O-demethylavermektin A_1a (avermektin B_1a),
2. R = CH3: 25-isopropyl-5-O-demethyl-25-de(1-methylpropyl)avermektin A_1a (avermektin B_1b),
3. R1 = H2, R2 = OH: (23S)-23-hydroxy-5-O-demethyl-22,23-dihydroavermektin A_1a (avermektin B_2a),
4. R1 = O, R2= H: 28-oxo-5-O-demethyl-22,23-dihydroavermektin A_1a (28-oxo H₂B_1a),
5. R = CH2-CH3: (2S)-5-O-demethyl-22,23-dihydroavermektin A_1a (2-epimer H₂B_1a),
6. R = CH3: (2S)-25-isopropyl-5-O-demethyl-25-de(1-methylpropyl)-22, 23-dihydroavermektin -A_1a (2-epimer H₂B_1b),
7. R1 = H: aglykon 5-O-demethyl-22,23-dihydroavermektinu A_1a (aglykon H₂B_1a),
8. R1 = osyl: 4'-O-de(2, 6-dideoxy-3-O-α-L-arabino-hexopyranosyl)-5-O-demethyl-22,23-dihydroavermektin A_1a,
9. R = CH₂-CH3: 2,3-didehydro-5-O-demethyl-3,4, 22, 23-tetrahydroavermektin A_1a (Δ^2,3H₂B_1a),
10. R = CH3: 25-isopropyl-2,7, -didehydro-5-O-demethyl-25-de(1-methylpropyl)-3,4, 22, 23-tetrahydroavermektin A_1a (Δ^2,3 H₂B_1b),
11. (4R)- a (4S)-5-O-demethyl-3,4, 22,23-tetrahydroavermektin A_1a (H₄B_1a izomery).