Kalii hydrogenophosphas

Hydrogenfosforečnan draselný

Synonymum. Dikalii phosphas

Počítáno na vysušenou látku obsahuje 98,0 % až 101,0 % sloučeniny K2HPO₄.

Vlastnosti

Bílý prášek nebo bezbarvé krystaly. Je velmi hygroskopický, velmi snaďno rozpustný ve vodě, velmi těžce rozpustný v lihu 96%.

Zkoušky totožnosti

1. Roztok S, viz Zkoušky na čistotu, je slabě zásaditý (2.2.4).
2. Roztok S vyhovuje zkoušce (b) na fosforečnany (2.3.1).
3. Roztok S vyhovuje zkoušce (a) na draslík (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 5,0 g se rozpustí ve vodě destilované R a zředí se jí na 50 ml.

Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II). Redukující látky. Směs 5 ml roztoku S, 5 ml kyseliny sírové zředěné RS a 0,25 ml manganistanu draselného 0,02 mol/l VS se zahřívá 5 min na vodní lázni; roztok zůstane slabě růžový.

Dihydrogenfosforečnan draselný. Z množství kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l VS (10,0 ml) a hydroxidu sodného 1 mol/l VS (n, ml a nz ml) spotřebovaných při Stanovení obsahu se vypočte poměr:

který není větší než 0,025 (2,5 %).

Chloridy (2.4.4). Ke 2,5 ml roztoku S se přidá 10 ml kyseliny dusičné zředěné RS a zředí se vodou R na 15 ml. Roztok vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (200 µg/g).

Sírany (2.4.13). K 1,5 ml roztoku S se přidají 2 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a zředí se vodou destilovanou R na 15 ml. Roztok vyhovuje limitní zkoušce na sírany (0,1 %).

Arsen (2.4.2). 5 ml roztoku S vyhovuje limitní zkoušce A na arsen (2 µg/g).

Těžké kovy (2.4.8). 2,0 g se rozpustí v 8 ml vody R, okyselí se asi 6 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS (pH 3 až 4) a zřeďí se vodou R na 20 ml. 12 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (10 µg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použije záldadní roztok olova (1µg Pb/ml).

Železo (2.4.9). 10 ml roztoku S vyhovuje limitní zkoušce na železo (10 µg/g).

Sodík. Pokud je látka určena pro výrobu parenterálních přípravků, obsahuje nejvýše 0,1 % Na; stanoví se atomovou emisní spektrometrií (2.2.22, Metoda I).

Zkoušený roztok. 1,00 g se rozpustí ve vodě R a zřeďí se jí na 100,0 ml.

Porovnávací roztoky. Připraví se za použití základního roztoku sodíku (200 µg Na/ml) a podle potřeby se zředí vodou R.

Měří se emisní intenzita při 589 nm.

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 2,0 %; 1,000 g se zahřívá v sušárně při 125 °C až 130 °C.

Sterilita (2.6.1). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného sterilizačního postupu, vyhovuje zkoušce na sterilitu.

Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhoďného postupu odstraňujícího bakteriální endotoxiny, vyhovuje zkoušce na bakteriální endotoxiny, obsahuje-li nejvýše 1,1 m.j. endotoxiny v miligramu.

Stanovení obsahu

0,800 g (m) se rozpustí ve 40 ml vody prosté oxidu uhličitého R a přidá se 10,0 ml kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l VS. Titruje se za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20) hydroxidem sodným 1 mol/l VS k prvnímu inflexnímu bodu pH křivky (n, ml). Pokračuj e se v titraci do druhého inflexního bodu křivky (celková spotřeba hydroxidu sodného 1 mol/l VS, n2m1).

Obsah KZHPO₄ v procentech se vypočítá ze vzorce:

v němž značí:

d - ztrátu sušením v procentech.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných obalech.

Označování

V označení na obalu se uvede:

• zda j e látka vhodná pro výrobu parenterálních přípravků,  
• zda je látka sterilní,
• zda j e látka prostá bakteriálních endotoxinů.