Levocarnitinum

1999

Levokarnitin

Je to (3R)-3-hydroxy-4-(trimethylamonio)butanoat. Počítáno na bezvodou látku, obsahuje 98,0 % až 102,0 % sloučeniny C₇H₁₅NO₃.

Vlastnosti

Bílý krystalický prášek nebo bezbarvé hygroskopické krystaly. Je snadno rozpustný ve vodě, dobře rozpustný ve vroucím lihu 96%, prakticky nerozpustný v acetonu.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: A a B.

Alternativní sestava zkoušek: A a C, viz Obecné zásady (1.2.).

1. Zkouška Specifická optická otáčivost, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
2. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety levokarnitinu CRL. Látky se předem suší 5 h ve vakuu při 50 °C.
3. K 1 ml roztoku S, viz Zkoušky na čistotu, se přidá 9 ml vody R, 10 ml kyseliny sírové zředěné RS a 30 ml Reineckovy soli RS; vznikne růžová sraženina. Nechá se 30 min stát, zfiltruje se, promyje vodou R, lihem 96% R a acetonem R a suší se při 80 °C; sraženina taje (2.2.14) při 147 °C až 150 °C.

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 5,00 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R připravené z vody destilované R a zředí se jí na 50,0 ml.

Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

Hodnota pH (2.2.3). 6,5 až 8,5; měří se roztok připravený zředěním 10 ml roztoku S vodou prostou oxidu uhličitého R na 20 ml.

Specifická optická otáčivost (2.2.7). -29,0° až -32,0°, počítáno na bezvodou látku. Měří se roztok S.

Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. 0,10 g se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 20,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (b).12,5 mg levokařnitinu nečistoty A CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 50,0 ml. 2,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 20,0 ml.

Porovnávací roztok (c). 10,0 mg levokarnitinu nečistoty A CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10,0 ml. 2,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilnf fází na 20,0 ml.

Porovnávací roztok (d). 0,100 g levokarnitinu CRL se rozpustí v porovnávacím roztoku (c) a zředí se jím na 10,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• nerezové ocelové kolony délky 0,30 m a vnitřního průměru 3,9 mm naplněné silikagelem aminopropylmethylsilanizovaným pro chromatografii R (10 μm),
• mobilní fáze, která je směsí objemových dílů roztoku dihydrogenfosforečnanu draselného R (6,81 g/l), jehož pH bylo upraveno hydroxidem sodným zředěným RS na hodnotu 4,7, a acetorcitrilu R (35 + 65), průtoková rychlost je 1 ml/min,
• spektrofotometrického detektoru, 205 nm.

Teplota kolony se udržuje na 30 °C.

Při zaznamenání chromatogramů za předepsaných podmínek jsou retenční časy levokarnitinu asi 9,6 min a levokarnitinu nečistoty A asi 10,6 min. Citlivost detektoru se nastaví tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) byla nejméně 20 % celé stupnice zapisovače.

Nastříkne se 25 µl porovnávacího roztoku (d) a chromatogram se zaznamenává 15 min. Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (d) je rozlišení mezi píky levokarnitinu a levokarnitinu nečistoty A nejméně 0, 9.

Nastříkne se 25 µl zkoušeného roztoku, 25 µl porovnávacího roztoku (a) a 25 µl porovnávacího roztoku (b). Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha píku levokarnitinu nečistoty A větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %); plocha žádného píku, kromě hlavního a píku levokarnitinu nečistoty A, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,1 %).

Chloridy (2.4.4). 2,5 ml roztoku S se zředí vodou R na 15 ml. Roztok vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (200 µg/g).

Sírany (2.4.13). 5 ml roztoku S se zředí vodou destilovanou R na 15 ml. Roztok vyhovuje limitní zkoušce na sírany (300 lig/g).

Těžké kovy (2.4.8). 12 ml roztoku S vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (10 µg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použije základní roztok olova (1µg Pb/ml).

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 1,0 %, stanoví se s 2,00 g zkoušené látky.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %, stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,125 g se rozpustí ve směsi objemových dílů kyselinry mravenčí bezvodé R a kyseliny octové bezvodé R (3 + 50), přidá se 0,2 ml violeti krystalové RS a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS z fialového do zeleného zbarvení.

1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 16,12 mg C₇H₁₅NO₃.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných obalech.

Nečistoty

1. (E)- nebo (Z)-4-(trimethylamonio)-2-butenoat,
2. kyselina (1RS, 3SR)-1,2,2-trimethylcyklopentan-1,3-dikarboxylová (kyselina kafrová),
3. [(2R)-2-hydroxy-3-karbamoylpropyl]trimethylamonium (karnitinamid),
4. (E)- nebo (Z)-(3-karbamoyl-2-propenyl)trimethylamonium.