Lomustinum
1998
Lomustin
C9H16CIN3O2 | Mr 233,70 | CAS 13010-47-4 |
Je to 3-cyklohexyl-1-(2-chlorethyl)-1-nitrosomočovina. Počítáno na vysušenou látku, obsahuj e 98,5 % až 100,5 % sloučeniny C9H16ClN3O2.
Vlastnosti
Žlutý krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v acetonu a v dichlormethanu, dobře rozpustný v lihu 96%.
Zkoušky se provádějí za ochrany před světlem a všechny roztoky se připravují bezprostředně před použitím.
Zkoušky totožnosti
Základní sestava zkoušek. C.
Alternativní sestava zkoušek: A, B, D a E, viz Obecné zásady (1.2.).
Zkoušky na čistotu
Příbuzné látky.
Zkoušený roztok (a). 0,25 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml. Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zřeďí methanolem R na 25 ml. Porovnávací roztok (a). 10 mg lomustinu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml. Porovnávací roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí methanolem R na 10 ml. Porovnávací roztok (c). 1 ml zkoušeného roztoku (b) se zřeďí methanolem R na 20 ml. Porovnávací roztok (d). 10 mg lomustinu CRL a 10 mg dicyklohexylmočoviny R se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.
Na vrstvu se nanese odděleně po 5 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny octové ledové R a toluenu R (20 + 80) po dráze 15 cm. Vrstva se suší 1 h při 110 °C. Na ďno chromatografické komory se umístí odpařovací miska obsahující směs objemových ďílů kyseliny chlorovodíkové RS, vody R a roztoku manganistanu draselného R (15 gn) (1 + 1 + 2), komora se uzavře a nechá se 15 min stát. Poté se vysušená deska s vrstvou umístí do komory a uzavře se. Na vrstvu se nechají působit páry chloru po dobu 5 min. Deska se vyjme, nechá se v proudu chladného vzduchu, dokud není odvětrán chlor a vrstva v prostoru pod startem pokápnutá škrobem s jodidem draselným RS se nebarví modře. Potom se vrstva postříká škrobem s jodidem draselným RS. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,4 %) a nejvýše jedna taková skvrna je intenzívnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (0,2 %).
Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (d) jsou patrny dvě zřetelně od sebe oddělené hlavní skvrny.
Zkoušený roztok. 0,25 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10,0 ml. Porovnávací roztok. 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí methanolem R na 100,0 ml.
Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:
Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku. Nastaví se citlivost systému tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku nebyla menší než 50 % celé stupnice zapisovače.
Nastříkne se odděleně po 20 µl každého roztoku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než plocha hlavního píku na chromato - gramu porovnávacího roztoku (1 %). Nepřihlíží se k píkům rozpouštědla a k píkům, jejichž plocha je menší než 0,05násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku.
Chloridy (2.4.4). 0,24 g se rozpustí ve 4 ml methanolu R, přidá se 20 ml vody R, nechá se 20 min stát a zfiltruje se. K 10 ml filtrátu se přidá 5 ml methanolu R. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (500 µg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použije 5 ml vody R a 5 ml methanolu R.
Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 1,0%; 1,000 g se suší 24 h v exsikátoru nad oxidem fosforečným R a při tlaku nepřevyšujícím 0,7 kPa.
Stanovení obsahu
0,200 g se rozpustí asi ve 3 ml lihu 96%, přidá se 20 ml roztoku hydroxidu draselného R (200 g/l) a vaří se 2 h pod zpětným chladičem. Přidá se 75 ml vody R a 4 ml kyseliny dusičné R ochladí se a titruje se dusičnanem stříbrným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20). Současně se provede slepá zkouška.
1 ml dusičnanu stříbrného 0,1 mol/l VS odpovídá 23,37 mg C9H16CIN3O2.
Uchovávání
V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem. Venenum.
Nečistoty