Český lékopis 1997

Metrifonatum

1999

Metrifonat

 

C4H8Cl3O4P Mr 257,44 CAS 52-68-6

Je to dimethyl-(RS)-(2,2, 2-trichlor-1-hydroxyethyl)fosfonat. Počítáno na bezvodou látku, obsahuje 98,0 % až 100,5 % sloučeniny C4H8Cl3O4P.

Vlastnosti

Bílý krystalický prášek. Je snadno rozpustný ve vodě, velmi snadno rozpustný v dichlormethanu, snadno rozpustný v acetonu a v lihu 96%.

Taje při 76 °C až 81 °C.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: A a B.

Alternativní sestava zkoušek: B, C a D, viz Obecné zásady (1.2.).

  1. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety metrifonatu CRL.
  2. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu pro TLC R.

    Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

    Porovnávací roztok. 10 mg metrifonatu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml. Na vrstvu se nanese odděleně po 10 µl každého roztoku a vyvíjí se v nenasycené komoře směsí objemových dílů kyseliny octové ledové R, diozanu R a toluenu R (5 + 25 + 70) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu, postříká se roztokem 4-(4-nitrobenzyl)pyridinu R (50 g/l) v acetonu R a suší se 15 min při 120 °C. Před ochlazením se postříká roztokem tetraethylenpentaminu R (100 g/l) v acetonu R a ihned se pozoruje. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku polohou, barvou a velikostí odpovídá hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku.

  3. Asi 20 mg se rozpustí v 1 ml hydroxidu sodného zředěného RS, přidá se 1 ml pyridinu R, protřepe se a 2 min se zahřívá na vodní lázni; horní vrstva se zbarví červeně.
  4. K 0,1 g se přidá 0,5 ml kyseliny dusičné R, 0,5 ml roztoku dusičnanu amonného RI (500 g/l) a 0,1 ml peroxidu vodíku koncentrovaného R a zahřívá se 10 min na vodní lázni. Pak se zahřeje k varu a přidá se 1 ml molybdenanu hexaamonného RS; vznikne žluté zbarvení nebo žlutá sraženina.

Zkoušky na čistotu

Vzhled roztoku. 5,0 g se rozpustí ve 20 ml methanolu R. Roztok je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzívněji než porovnávací barevný roztok Ž, (2.2.2, Metoda II).

Kysele reagující látky. 2,5 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R, zředí se jí na 50 ml a přidá se 0,1 ml červeně methylové RS. Ke změně zbarvení indikátoru na žluté se spotřebuje nejvýše 1,0 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS.

Optická otáčivost. -0,10° až +0,10°; měří se roztok připravený rozpuštěním 0,1 g v lihu 96% R a zředěním stejným rozpouštědlem na 10,0 ml.

Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Rozpouštěcí směs. Připraví se směs objemových dílů mobilní fáze B a mobilní fáze A (10 + 90).

Zkoušený roztok. 0,20 g se rozpustí v rozpouštěcí směsi a zředí se stejnou směsí na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (a). Použije se čerstvě připravený roztok. 10,0 mg demethylmetrifonatu CRL se rozpustí v rozpouštěcí směsi a zředí se stejnou směsí na 20,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí rozpouštěcí směsí na 5,0 ml.

Porovnávací roztok (b).0,10 g dichlorvosu R se rozpustí v rozpouštěcí směsi a zředí se stejnou směsí na 50,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí rozpouštěcí směsí na 50,0 ml.

Porovnávací roztok (c). 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí na 10,0 ml rozpouštěcí směsí. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí rozpouštěcí směsí na 100, 0 ml.

Porovnávací roztok (d). Použije se čerstvě připravený roztok. Smíchá se 1,0 ml porovnávacího roztoku (a), 1,0 ml porovnávacího roztoku (b) a 0,025 ml zkoušeného roztoku.

Porovnávací roztok (e). 4,0 ml zkoušeného roztoku se zředí rozpouštěcí směsí na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí rozpouštěcí směsi na 10,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použiti:

Kolona se promývá do ustavení rovnováhy po dobu 5 min stejnou směsí mobilních fází, jaká byla použita pro prvních 5 min v gradientovém programu. Teplota kolony se udržuje na 40 °C.

Při zaznamenání chromatogramů za předepsaných podmínek jsou píky eluovány v následujícím pořadí: demethylmetrifonat, metrifonat a dichlorvos. Nastříkne se 10 µl porovnávacího roztoku (e) a nastaví se citlivost detektoru tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu byla asi 50 % až 70 % celé stupnice zapisovače.

Nastříkne se 50 µl porovnávacího roztoku (d). Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi pikem demethylmetrifonatu a pikem metrifonatu je nejméně 3,0 a rozlišení mezi pikem metrifonatu a pikem dichlorvosu je nejméně 4,5.

Nastříkne se 50 µl zkoušeného roztoku a po 50 µl porovnávacího roztoku (a), (b) a (c). Chromatogram zkoušeného roztoku se zaznamenává po dobu odpovídající trojnásobku retenčního času metrifonatu. Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha žádného píku odpovídajícího deme thylmetrifonatu není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,5 %); plocha žádného píku odpovídajícího dichlorvosu není větší než plocha hlavnfho píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,2 %); plocha žádného píku, kromě hlavního píku a píků demethylmetrifonatu a dichlorvosu, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (0,5 %); součet ploch všech těchto piků není větší než dvojnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (1 %). Nepřihlíží se k píkum, jejichž plocha je menší než 0,1násobék plochy hlavnfho pfku na chromatogramu porovnávacího roztoku (e).

Chloridy. Nejvýše 500 µg/g. 5,00 g se rozpustí v 30 ml lihu 96% R a přidá se směs obsahující 15 ml kyselřny dusičné R a 100 ml vody R. Titruje se dusičnanem stříbrným 0,01 mohl VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20) s použitím stříbrné elektrody.

1 ml dusičnanu stříbrného 0,01 mohl VS odpovídá 0,3546 mg Cl.

Těžké kovy (2.4.8). 2,0 g se rozpustí ve 20 ml vody R. 12 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (10 µg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použije 1 ml základního roztoku olova (10µg Pb/ml).

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 0,3 %;stanoví se s 3,000 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,300 g se rozpustí v 30 ml lihu 96% R a přidá se 10 ml ethanolaminu R a nechá se stát 1 h při 20 °C až 22 °C. Přidá se ochlazená směs obsahující 15 ml kyseliny dusičné R a 100 ml vody R; teplota směsi se udržuje na 20 °C až 22 °C. Při této teplotě se titruje dusičnanem stříbr ným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20) s použitím stříbrné elektrody.

Vypočítá se obsah C4HgC1304P v procentech, vztažený na obsah chloridů za použití vzorce:

VP - VCl · 0,1 · 25,74 · 0,01 ,
MP MCl

v němž značí:

VP - spotřebu dusičnanu stříbrného ve zkoušce stanovení obsahu v mililitrech,
MP - navážku zkoušené látky ve zkoušce stanovení obsahu v gramech,
VCl - spotřebu dusičnanu stříbrného ve zkoušce na chloridy v mililitrech,
MCl - navážku zkoušené látky ve zkoušce na chloridy v gramech.

Uchovávání

Chráněn před světlem.

Nečistoty

  1. methyl-hydrogen-(RS)-(2,2, 2-trichlor-1-hydroxyethyl)fosfonat (demethylmetrifonat),
  2. 2,2-dichlorvinyl-dimethylfosfat (dichlorvos).