Český lékopis 1997

Naloxoni hydrochloridum

2000

Dihydrát naloxoniumchloridu

Synonymum. Naloxoni hydrochloridum

C19H22ClNO4 .2H2O Mr 399,87

CAS 51481-60-8

Mr bezvodého 363,84

Je to dihydrát 17-allyl-4,5α-epoxy-3,14-dihydroxy-6-oxo-morfmaniumchloridu. Počítáno na bezvodou látku, obsahuje 98,0 % až 102,0 % sloučeniny C19H22ClNO4.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý krystalický hygroskopický prášek. Je snadno rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v lihu 96%, prakticky nerozpustný v toluenu.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: A a C.

Alternativní sestava zkoušek: B a C, viz Obecné zásady (1.2.).

  1. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). zkoušené látky se shoduje se spektrem dihydrátu naloxoniumchloridu CRL.
  2. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu G pro TLC R. Zkoušený roztok. 8 mg se rozpustí v 0,5 ml vody R a zředí se methanolem R na 1 ml.

    Porovnávací roztok. 8 mg dihydrátu naloxoniumchloridu CRL se rozpustí v 0, 5 ml vody R a zředí se methanolem R na 1 ml.

    Na vrstvu se odděleně nanese po 5 µl každého roztoku a vyvíjí se chráněn před světlem směsí objemových dílů methanolu R a horní vrstvy směsi 60 ml amoniaku zředěného RS2 a 100 ml 1-butanolu R (5 + 95) po dráze 10 cm. Vrstva se usuší v proudu vzduchu a postříká se čerstvě připraveným roztokem hexakyanoželezitanu draselného R (5 g/l) v chloridu želeaitém RS1. Pozoruje se v denním světle. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou, zbarvením a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku.

  3. Vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

    Zkoušky na čistotu

    Roztok S. 0,50 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 25,0 ml.

    Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda 11).

    Kysele nebo zásaditě reagující látky. K 10,0 ml roztoku S se přidá 0, 05 ml červeně methylové RS. Ke změně zbarvení roztoku se spotřebuje nejvýše 0,2 ml hydroxidu sodného 0,02 mol/l VS nebo nejvýše 0,2 ml kyseliny chlorovodíkové 0,02 mol/l VS.

    Specifická optická otáčivost (2.2.7). -170° až-181°, počítáno na bezvodou látku; měří se roztok S.

    Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

    Zkoušený roztok. 0,125 g se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,1 mol/l RS a zředí se jí na 25,0 ml.

    Porovnávací roztok (a). 10,0 mg dihydrátu naloxoniumchloridu CRL a 10,0 mg naloxonu nečistoty A CRL se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,1 mo1R RS a zředí se jí na 10,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí kyselinou chlorovodíkovou 0,1 mol/l RS na 100,0 ml.

    Porovnávací roztok (b). 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí kyselinou chlorovodíkovou 0,1 mol/l RS na 20,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí kyselinou chlorovodíkovou 0,1 mol/l RS na 10,0 ml.

    Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

    Teplota kolony se udržuje na 40 °C.

    Odděleně se nastříkne po 20 μl každého roztoku.

    Zkoušku lze hodnotit: jestliže pík odpovídající naloxonu na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) má poměr signálu k šumu alespoň 10; jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) rozlišení mezi píky nečistoty A a naloxonu je nejméně 4,0. Je-li třeba, upraví se chromatografické podmínky.

    Jsou-li chromatogramy zaznamenávány za předepsaných podmínek, retenční čas naloxonu je asi 11 min a relativní retenční čas nečistoty A, vztažený k naloxonu, je asi 0,8. Na chromatogramu zkoušeného roztoku: plocha žádného píku, kromě hlavního píku, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než dvojnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1,0 %). Nepřihlíží se k píkitm, jejichž plocha je menší než 0,1násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).

    Voda, semimikrostanovení (2.5.12). 7,5 % až 11,0 %;stanoví se s 0,200 g zkoušené látky.

    Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0, 2 %;stanoví se s 0,50 g zkoušené látky.

    Stanovení obsahu

    0,300 g se rozpustí v 50 ml lihu 96% R, přidá se 5,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS a titruje se hydroxidem sodným v ethanolu 0,1 mol/l YS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20). Odečte se spotřeba hydroxidu sodného v ethanolu 0,1 mol/l VS mezi dvěma inflexními body.

    1 ml hydroxidu sodného v ethanolu 0,1 mol/l VS odpovídá 36,38 mg C19H22ClNO4.

    Uchovávání

    Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem.
    Separandum.

    Nečistoty

    1. R1 = R2 = R3 = H: 4,5α-epoxy-3,14-dihydroxymorfman-6-on (noroxymorfon),
    2. R1 = R3 = CH2-CH = CH2, R2 = H: 17-allyl-3-allyloxy-4,5α-epoxy-14-hydroxymorfman-6-on (3-O-allylnaloxon),
    3. R1 = H, R2 = OH, R3 = CH2-CH = CH2: 17-allyl-4,5α-epoxy-3,10α,14-trihydroxymorfinan-6-on (10α-hydroxynaloxon),
    4. 17-allyl-7,8-didehydro-4,5α-epoxy-3,14-dihydroxymorfman-6-on (7,8-didehydronaloxon),
    5. 17,17'-diallyl-4,5α:4',5'α-diepoxy-3,3',14,14'-tetrahydroxy-2,2'-bimorfmanyl-6,6'-dion (2,2'-binaloxon).