Český lékopis 1997

Norethisteroni acetas

Norethisteronacetat

 

C22H28O3 Mr 340,46 CAS 51-98-9

Je to 3-oxo-19-nor-17α-pregn-4-en-20-in-17-yl-acetat. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,0 % až 101,0 % sloučeniny C22H28O3.

Vlastnosti

Bílý nebo žlutobílý krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, dobře rozpustný v lihu 96% a v etheru.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek. B a C.

Alternativní sestava zkoušek: A, D, E a F, viz Obecné zásady (1.2.).

  1. Teplota tání (2.2.14) 162 °C až 165 °C.
  2. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety norethisteronacetatu CRL.
  3. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GFZSaT

    Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 50 ml.

    Porovnávací roztok (a). 10 mg norethisteronacetatu CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 50 ml.

    Porovnávací roztok (b).10 mg deoxykortonacetatu CRL a 10 mg norethisteronacetatu CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 50 ml.

    Na vrstvu se nanese odděleně po 10µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů acetonu R a dichlormethanu R (10 + 90) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruj e se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku od povídá polohou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Pak se vrstva postříká kyselinou sírovou v lihu PcS a 10 min nebo do obj evení skvrn se zahřívá při 120 °C. Po vychladnutí se vrstva pozoruje v denním světle a v ultrafialovém světle při 365 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou, zbarvením při denním světle, fluorescencí v ultrafialovém světle při 365 nm a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny, přibližně stejné intenzity.

  4. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GFZ54R

    Zkoušený roztok (a). 25 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 5 ml. Tento roztok se rovněž použije k přípravě zkoušeného roztoku (b). 2 ml tohoto roztoku se zředí dichlormethanem R na 10 ml.

    Zkoušený roztok (b). 2 ml roztoku získaného při přípravě zkoušeného roztoku (a) se převedou do 15ml skleněné zabroušené zkumavky se skeněnou nebo polytetrafluorethylenovou zátkou. Přidá se 10 ml hydrogenuhličitanu draselného nasyceného v methanolu RS a ihned se 5 min probublává intenzivním proudem dusíku R. Zkumavka se uzavře, zahřívá se 4 h ve vodní lázni při 60 °C za ochrany před světlem a pak se nechá vychladnout.

    Porovnávací roztok (a). 25 mg norethisteronacetatu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 5 ml. Tento roztok se rovněž použije k přípravě porovnávacího roztoku (b). 2 ml tohoto roztoku se zředí dichlormethanem R na 10 ml.

    Porovnávací roztok (b).2 ml roztoku získaného při přípravě porovnávacího roztoku (a) se převedou do 15ml skleněné zábrusové zkumavky se skleněnou nebo polytetrafluorethylenovou zátkou. Přidá se 10 ml hydrogenuhličitanu draselného nasyceného v methanolu RS a ihned se 5 min probublává intenzivním proudem dusíku R. Zkumavka se uzavře, zahřívá se 4 h ve vodní lázni při 60 °C za ochrany před světlem a ochladí se.

    Na vrstvu se nanese odděleně po 5 µl každého roztoku a vyvíjí se mobilní fází připravenou smícháním směsi objemových dílů vody R a methanolu R (1,2 + 8) a směsi objemových dílů etheru R a dichlormethanu R (15 + 77) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a na 10 min se vystaví působení ultrafialového světla při 254 nm. Hlavní skvrna na každém z chromatogramů zkoušeného roztoku odpovídá polohou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu příslušného porovnávacího roztoku. Pak se vrstva postříká kyselinou sírovou v lihu RS a 10 min se zahřívá při 120 °C nebo tak dlouho, až se objeví skvrny. Po vychladnutí se vrstva pozoruje v denním světle a v ultrafialovém světle při 365 nm. Hlavní skvrna na každém z chromatogramů zkoušeného roztoku odpovídá polohou, zbarvením v denním světle, fluorescencí v ultrafialovém světle při 365 nm a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu příslušného porovnávacího roz toku. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) a porovnávacího roztoku (b) má hoďnotu RF zřetelně nižší než hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) a po rovnávacího roztoku (a).

  5. Asi 2 mg se rozpustí ve 2 ml lihu 96% R, přidá se 1 ml dusičnanu stříbrného amoniakálního ~ a zahřívá se na voďní lázni. Roztok se zakalí a vytvoří se bílá sraženina, která při zahřívání šeďne. Na stěnách zkumavky se vytvoří stříbrné zrcátko.
  6. Asi 10 mg vyhovuje zkoušce na acetyl (2.3.1).

    Zkoušky na čistotu

    Specifická optická otáčivost (2.2.7). -32° až -38 °, počítáno na bezvodou látku; měří se roztok připravený rozpuštěním 0,500 g v dioxanu R a zředěním stejným rozpouštědlem na 25,0 ml.

    Příbuzné látky. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29).

    Zkoušený roztok. 62,5 mg se rozpustí v mobilní fázi a zřeďí se jí na 25,0 ml.

    Porovnávací roztok (a). 2 mg deoxykortonacetatu CRL a 2 mg norethisteronacetatu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 50,0 ml.

    Porovnávací roztok (b).1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml.

    Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

    Nastaví se citlivost systému tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) činila 70 % až 90 % celé stupnice zapisovače.

    Při průtoku mobilní fáze 1 ml/min se kolona promývá do ustavení rovnováhy po dobu asi 45 min.

    Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku (a). Při zaznamenání chromatogramu za předepsaných poďmínek jsou retenční časy látek: deoxykortonacetatu asi 7,5 min, norethisteronacetatu asi 9 min. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky deoxykortonacetatu a norethisteronacetatu je nejméně 3,5. V případě potřeby se upraví koncentrace acetonitrilu R v mobilní fázi.

    Odděleně se nastříkne 20 µl zkoušeného roztoku a 20 µl porovnávacího roztoku (b). Chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající dvojnásobku retenčního času hlavního píku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha žádného píku, kromě hlavního píku, větší než polovina plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %) a součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1,0 %). Nepřihlíží se k píkům, jejichž plocha je menší než 0,025násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).

    Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

    Stanovení obsahu

    0,200 g se rozpustí ve 40 ml tetrahydrofuranu R, přidá se 10 ml roztoku dusičnanu st~íbrného R (100 g/l) a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20). Provede se slepá zkouška.

    1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 34,05 mg C22H28O3.

    Uchovávání

    V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.
    Separandum.