Olsalazinum dinatricum
2001
Disodná sůl olsalazinu
Synonymum. Olsalazinum natricum
C14H8N2Na2O6 | Mr 346,20 | CAS 6054-98-4 |
Je to dinatrium-4,4'-dihydroxyazobenzen-3,3'-dikarboxylat1). Počítáno na vysušenou a octanů prostou látku, obsahuje 98,0 % až 102,0 % sloučeniny C14H8N2Na2O6.
Vlastnosti
Žlutý jemný krystalický prášek. Je mírně rozpustná ve vodě, dobře rozpustná v dimethylsulfoxidu a velmi těžce rozpustná v methanolu.
Vykazuje polymorfismus.
Zkoušky totožnosti
Základní sestava zkoušek: B a D.
Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2.).
Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí ve směsi objemových dílů amoniaku zředěného RS2 a lihu 96% R (1 + 4) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.
Porovnávací roztok (a). 10 mg disodné soli olsalazinu CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů amoniaku zředěného RS2 a lihu 96% R (1 + 4) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.
Porovnávací roztok (b).5 mg sulfasalazinu CRL se rozpustí v porovnávacím roztoku (a) a zředí se jím na 5 ml.
Na vrstvu se nanese po 10 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny mravenčí bezvodé R, acetonu R a dichlormethanu R (5 + 50 + 60) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a potom se pozoruje v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.
Zkoušky na čistotu
Octany. Nejvýše 1,0 %. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).
Zkoušený roztok. 0,125 g se rozpustí ve 25,0 ml vody R, přidá se 1, 0 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a odstředí se. Potom se roztok zfiltruje filtrem 0,45 μm a také dalším filtrem vhodným k odstranění chloridů.
Porovnávací roztok (a). 0,140 g octanu sodného R, 0,150 g mravenčanu sodného R a 0,180 g síranu draselného R se rozpustí ve 100,0 ml vody R. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 100,0 ml.
Porovnávací roztok (b).Za použití vhodného množství octanu sodného R se připraví nejméně pět porovnávacích roztoků o výsledné koncentraci octanu 10 μg/ml až 50 μg/ml.
Postup iontové vylučovací chromatografie se obvykle provádí za použití:
Nastříkne se 0,1 ml porovnávacího roztoku (a). Na chromatogramu jsou tři oddělené píky. Nastříkne se 0,1 ml zkoušeného roztoku a 0,1 ml porovnávacího roztoku (b). Z průměrných hodnot získaných s porovnávacími roztoky se sestrojí kalibrační křivka, ze které se odečte koncentrace octanů ve zkoušeném roztoku. Měří se plocha píku octanu. Vypočítá se obsah octanů v procentech podle vztahu:
2,6*c/ m
v němž značí:
c - koncentraci octanů ve zkoušeném roztoku (μg/ml) stanovenou lineární interpolací z kalibrační křivky porovnávacího roztoku (b),
m -navážku vzorku (mg).
Kyselina methansulfonová; Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).
Zkoušený roztok. 0,25 mg se rozpustí ve 20 ml vody R, přidá se 1,0 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a zředí se vodou R na 25,0 ml. Odstředí se a potom se roztok zfiltruje filtrem 0,45 μm a také dalším filtrem vhodným k odstranění chloridů.
Porovnávací roztok (a). 0,25 g kyseliny methansulfonové R se rozpustí v 50 ml vody R. Přidá se 0,58 g octanu sodného R a 0,08 g chloridu sodného R a zředí se vodou R na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 100,0 ml.
Porovnávací roztok (b). 0,10 g kyseliny methansulfonové R se rozpustí ve vodě R a zředí se vodou R na 100,0 ml. 3,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 100,0 ml.
Postup iontové chromatografie s reverzními fázemi se obvykle provádí za použití:
Nastříkne se 100 μl porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na získaném chromatogramu jsou tři oddělené píky. Nastříkne se 100 μl zkoušeného roztoku a 100 μl porovnávacího roztoku (b). Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha píku odpovídajícího kyselině methansulfonové větší než plocha odpovídajícího píku nachromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,3 %).
Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).
Zkoušený roztok. 20,0 mg se rozpustí v mobilní fázi A a zředí se jí na 25,0 ml.
Porovnávací roztok (a). 0,5 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází A na 100,0 ml.
Porovnávací roztok (b). 20,0 mg disodné soli olsalazinu pro test způsobilosti CRL se rozpustí v mobilní fázi A a zředí se jí na 25,0 ml.
Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:
Čas (min) |
Mobilní fáze A % (V/V) |
Mobilní fáze B % (V/V) |
Poznámky |
---|---|---|---|
0 - 15 | 55 | 45 | izokraticky |
15 - 45 | 55 → 0 | 45 → 100 | lineární gradient |
45 - 50 | 0 → 55 | 100 → 45 | přepnutí na původní podmínky |
50 - 65 | 55 | 45 | ustalování |
Teplota kolony se udržuje na 30 °C.
Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku (a), citlivost systému se nastaví tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu byla nejméně 50 % celé stupnice zapisovače.
Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku (b). Zkoušku lze hodnotit, jestliže získaný chromatogram odpovídá chromatogramu disodné soli olsalazinu pro test způsobilosti CRL. Je-li třeba, upraví se podíl mobilní fáze A (s vyšším podílem mobilní fáze A se zvyšuje retenční čas).
Nastříkne se 20 μl zkoušeného roztoku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha žádného píku, kromě hlavního píku, není větší než dvojnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1 %), a plocha nejvýše jednoho takového píku je větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,5 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než čtyřnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (2 %). Nepřihlíží se k píkům, jejichž plocha je menší než 0,05násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,025 %).
Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce D na těžké kovy (20 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).
Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 2,0 %; 1,000 g se suší v sušárně při 150 °C.
Stanovení obsahu
0,100 g se rozpustí v 15 ml ethylenglykolu R, přidá se 40 ml dioxanu R, 0,2 ml roztoku chloridu draselného R (224 g/l) a titruje se kyselinou chlorovodíkovou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace (2.2.20) bodu ekvivalence. Provede se slepá zkouška.
Nalezená spotřeba se upraví podle obsahu octanů. Molekulová hmotnost octanu je 59,0. 1 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l VS odpovídá 17,31 mg C14H8N2NaO6.
Uchovávání
Separandum.
Nečistoty
1) dinatrium-4,4'-dihydroxyazobenzen-3, 3'-dikarboxylát