Orciprenalini sulfas

Orciprenaliniumsulfat

Synonymum. Orciprenalinium sulfuricum

Je to bis{(RS)-[2-hydroxy-2-(3,5-dihydroxyfenyl)ethyl]isopropylamonium}sulfat. Počítáno na bezvodou, rozpouštědel prostou látku, obsahuje 98,0 % až 102,0 % sloučeniny C₂₂H₃₆N₂O₁₀S.

Vlastnosti

Bílý krystalický prášek, slabě hygroskopický. Je snadno rozpustný ve vodě a v lihu 96%, prakticky nerozpustný v etheru a v dichlormethanu.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek. B a E.

Alternativní sestava zkoušek: A, C, D a E, viz Obecné zásady (1.2.).

1. 50,0 mg se rozpustí v roztoku kyseliny chlorovodíkové R 0,04% (V/V) a zředí se jím na 50,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí stejným roztokem kyseliny chlorovodíkové R na 50,0 ml. Měří se Absorbance (2.2.25) roztoku při 240 nm až 350 nm; roztok vykazuje absorpční maximum při 278 nm. Specifická absorbance v maximu je 68,5 až 76,0, počítáno na bezvodou a rozpouštědel prostou látku.
2. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety orciprenaliniumsulfatu CRL. Pokud se získaná spektra liší, rozpustí se odděleně 50 mg zkoušené látky a referenční látky v co nejmenším množství vody R, přidá se 10 ml acetonu R a odstřed'uje se. Získané sraženiny se suší 3 h při 40 °C za sníženého tlaku a se zbytky se znovu zaznamenají spektra látek.
3. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 10 ml.

   Porovnávací roztok (a). 10 mg orciprenaliniumsulfatu CRL se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 10 ml.

   Porovnávací roztok (b).10 mg orciprenaliniumsulfatu CRL a 10 mg salbutamolu CRL se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 10 ml.

   Na vrstvu se odděleně nanese po 2 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 17,5 R, vody R a methanolu prostého aldehydu R (1,5 + 10 + 90) po dráze 15 cm. Vrstva se nechá usušit na vzduchu a postříká se roztokem manganistanu draselného R (10 g/l). Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se polohou, barvou a velikostí shoduj e s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, j estliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) j sou dvě zřetelně oddělené skvrny.

4. Asi 20 mg se rozpustí ve 2 ml lihu 96% R. Přidají se 2 ml roztoku dichlorchinonchlorimidu R (1 g/l) v lihu 96% R a 1 ml uhličitanu sodného RS; vznikne fialové zbarvení, které se mění na hnědé.
5. Vyhovuje zkoušce (a) na sírany (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 2,0 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 20 ml.

Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

Hodnota pH (2.2.3). 4,0 až 5,5; měří se roztok S.

Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

Zkoušený roztok. 0,20 g se rozpustí ve směsi objemových dílů vody R a methanolu R (1 + 5) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

Porovnávací roztok (a). 1 ml zkoušeného roztoku se zředí směsí objemových dílů vody R a methanolu R (1 + 5) na 100 ml.

Porovnávací roztok (b).5 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí směsí objemových dílů vody R a methanolu R (1 + 5) na 10 ml.

Porovnávací roztok (c). 5 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí směsí objemových dílů vody R a methanolu R (1 + 9) na 20 ml.

Na vrstvu se nanese odděleně po 10 µl každého roztok a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26 % R, vody R, 2 propanolu R a ethylacetatu R (4 + 16 + 30 + 50) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a vystaví se účinku par jodu. Na chromatogramu zkoušeného roztoku žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, není intenzívnější než hlavní skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1,0 %) a nejvýše jeďna taková skvrna je intenzívnější než hlavní skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) je zřetelně viďitelná.

Methanol a 2-propanol. Nejvýše 0,1 % methanolu a 0,3 % 2-propanolu. Stanoví se plynovou chromatografií (2.2.28) za použití ethanolu RI jako vnitřního standardu.

Roztok vnitřního standardu. 2 ml ethanolu RI se zředí vodou R na 100 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 10,0 ml.

Zkoušený roztok (a). 1,0 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10,0 ml.

Zkoušený roztok (b). 1,0 g se rozpustí ve vodě R, přidá se 1,0 ml roztoku vnitřního standardu a zřeďí se vodou R na 10,0 ml.

Porovnávací roztok. Směs 1,0 ml methanolu R a 3,0 ml 2 propanolu R se zředí vodou R na 100,0 ml. K 1,0 ml tohoto roztoku se přidá 1,0 ml roztoku vnitřního standardu a zředí se vodou R na 10,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• skleněné kolony délky 2 m a vnitřního průměru 2 mm naplněné ethylvinylbenzen-divinylbenzen kopolymerem R (150 µm až 180 μm),
• dusíku pro chromatografii R s průtokovou rychlostí 30 ml/min,  
• plamenoionizačního detektoru.

Teplota kolony se udržuje na 140 °C a teplota vstřikovacího prostoru a detektoru na 180 °C.

Nastřílrne se odděleně po 1 µl každého roztoku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) s e ověří, že není přítomen žádný pík s retenčním časem stej ným, j ako má vnitřní standard. Vypočítá se obsah methanolu a 2-propanolu za použití hustoty při 20 °C, která je pro methanO₁0,792 g/ml a 0,785 g/ml.

Fenon. 0,50 g se rozpustí v roztoku kyseliny chlorovodíkové R 0,04% (V/V) a zředí se jím na 25,0 ml. Absorbance (2.2.25) měřená při 328 nm není větší než 0,16 (0,1 %).

Železo (2.4.9). Zbytek získaný ve zkoušce Síranový popel vyhovuje limitní zkoušce na železo (20 µg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití základního roztoku železa (2µg Fe/ml).

Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (20 µg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml základního roztoku olova (10µg Pb/ml).

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 2,0 %;stanoví se s 1,000 g zkoušené látky.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,400 g se rozpustí ve 30 ml kyseliny octové ledové R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za použití 0,1 ml violeti krystalové RS jako indikátoru.

1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 52,06 mg C₂₂H₃₆N₂O₁₀S.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

Venenum.

Nečistoty

1. 2-isopropyl-1,2,3,4-tetrahydroisochinolin-4,6,8-triol,   
2. 1-(3,5-dihydroxyfenyl)-2-(isopropylamino)ethanon.