Polymyxini B sulfas

corr

Polymyxin-B-sulfat

Je to směs síranů polypeptidů produkovaných určitými kmeny Bacillus polymyxa nebo získaných jiným způsobem. Účinnost je nejméně 6500 m.j. v miligramu, počítáno na vysušenou látku.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý hygroskopický prášek. Je dobře rozpustný ve vodě, těžce rozpustný v lihu 96%.

Zkoušky totožnosti

1. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

   Zkoušený roztok. 5 mg se rozpustí v 1 ml směsi stejných objemových dílů kyseliny chlorovodíkové R a vody R. Roztok se zahřívá 5 h při 135 °C v dobře utěsněné zkumavce. Potom se roztok odpaří do sucha na vodní lázni a zahřívá se do úplného vymizení pachu po kyselině chlorovodíkové a zbytek se rozpustí v 0,5 ml vody R.

   Porovnávací roztok (a). 20 mg leucinu R se rozpustí ve vodě R a zřeďí se jí na 10 ml. Porovnávací roztok (b). 20 mg threoninu R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml. Porovnávací roztok (c). 20 mg fenylalaninu R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml. Porovnávací roztok (d). 20 mg serinu R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.

   Následující postup se provede za ochrany před světlem.

   Na vrstvu se nanese odděleně po 5 µl každého roztoku do 10mm pruhů. Deska s vrstvou se přenese do chromatografické komory tak, aby nepřišla do styku s mobilní fází, kterou je směs objemových dílů vody R a fenolu R (25 + 75). Vrstva se nechá nejméně 12 h v parách mobilní fáze a potom se vyvíjí stejnou mobilní fází po dráze 12 cm. Vrstva se usuší při 100 °C až 105 °C, postříká se ninhydrinem PcSl a potom se 5 min zahřívá při 110 °C. Na chromatogramu zkoušeného roztoku jsou skvrny, které odpovídají skvrnám na chromatogramu porovnávacích roztoků (a), (b) a (c), a žádná skvrna neodpovídá skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (d). Chromatogram zkoušeného roztoku dále vykazuje skvrnu s velmi malou hoďnotou Rr (kyselina 2,4-diaminomáselná).

2. Asi 2 mg se rozpustí v 5 ml vody R a přidá se 5 ml roztoku hydroxidu sodného R (100 g/l), protřepe se a po kapkách se přidá 0,25 ml roztoku síranu mědnatého R (10 g/l); vzniká červeno-fialové zbarvení.
3. Vyhovuje zkoušce (a) na sírany (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 5,0 až 7,0; měří se roztok připravený rozpuštěním 0,2 g ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředěním stejným rozpouštědlem na 10 ml.

Specifická optická otáčivost (2.2.7). -78° až -90°, počítáno na vysušenou látku. Měří se roztok připravený rozpuštěním 0,50 g ve vodě R a zředěním stejným rozpouštědlem na 25,0 ml.

Fenylalanin. 9 % až 12 %, počítáno na vysušenou látku. 0,375 g (m g) se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,1 mol/l RS a zředí se jí na 100,0 ml. Měří se absorbance roztoku (2.2.25) v maximech při 264 nm (A264), 258 nm (Aass) a 252 nm (A2s2) a při 300 nm (A3oo) a 280 nm (Aaso). Obsah fenylalaninu v procentech se vypočítá ze vzorce:

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 6,0 %; 1,00 g se 3 h suší při 60 °C nad oxidem fosforečným R při tlaku nepřevyšujícím 670 Pa.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,75 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Sírany. 15,5 % až 17,5 %, počítáno na vysušenou látku. 0,250 g se rozpustí ve 100 ml vody R a pH roztoku se upraví amoniakem 26 % R na hodnotu 11. Přidá se 10,0 ml chloridu barnatého 0,1 mol/l VS a asi 0,5 mg ftaleinpurpuru R. Titruje se edetanem disodným 0,1 mol/l VS. Když se barva roztoku začíná měnit, přidá se 50 ml lihu 96% R a pokračuje se v titraci, dokud modrofialové zbarvení nezmizí.

1 ml chloridu barnatého 0,1 mol/l VS odpovídá 9,606 mg síranu (SO₄).

Sterilita (2.6.1). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhoďného sterilizačního postupu, vyhovuje zkoušce na sterilitu.

Stanovení účinnosti.

Provede se mikrobiologické stanovení účinnosti antibiotik (2.7.2).

Uchovávání

Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem. Je-li látka sterilní, uchovává se ve sterilních vzduchotěsných zabezpečených obalech.

Separandum.

Označování

V označení na obalu se uvede:

• zda je látka sterilní,
• zda je látka prostá pyrogenních látek.