Český lékopis 1997

Prednisoloni pivalas

Prednisolonpivalat

 

C26H36O6 Mr 444,57 CAS 1107-99-9

Je to 11 ,17,21-trihydroxy-1,4-pregnadien-3,20-dion-21-(2,2-ďimethylpropionat). Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 97,0 % až 103,0 % sloučeniny C26H36O6.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, těžce rozpustný v lihu 96%, dobře rozpustný v dichlormethanu.

Taje při asi 229 10m, za rozkladu.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: B a C.

Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2.).

  1. 10,0 mg se rozpustí v ethanolu R a zředí se jím na 100,0 ml. 2,0 ml tohoto roztoku se odměří do zábrusové skleněné zkumavky s uzávěrem, přidá se 10,0 ml fenylhydrazinu v kyselině sírové RS, promíchá se a zahřívá se 20 min ve voďní lázni při 60 EC a pak se ihned ochladí. Absorbance (2.2.25) tohoto roztoku měřená při 415 nm je 0,20 až 0,30.
  2. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). zkoušené látky se shoduje se spektrem prednisolonpivalatu CRL. Pokud se získaná spektra v pevném stavu liší, rozpustí se odděleně zkoušená látka a referenční látka v co nejmenším množství lihu 96% R, odpaří se na vodní lázni do sucha a se zbytky se znovu zaznamenají spektra.
  3. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu s fluorescenčním indikátorem pro detekci při 254 nm.

    Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9) a zřeďí se stejnou směsí na 10 ml.

    Porovnávací roztok (a). 10 mg prednisolonpivalatu CRL se rozpustí ve směsi objemových ďílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

    Porovnávací roztok (b).10 mg prednisolonacetatu CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 10 ml. 5 ml tohoto roztoku se zředí porovnávacím roztokem (a) na 10 ml.

    Na vrstvu se odděleně nanese po 5 µl každého roztoku a vyvíjí se mobilní fází připravenou smícháním směsi objemových dílů vody R a methanolu R (1,2 + 8) a směsi objemových dílů etheru R a dichlormethanu R (15 + 77) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruj e se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Pak se vrstva postříká kyselinou sírovou v lihu RS a 10 min se zahřívá při 120 °C nebo tak dlouho, až se objeví skvrny. Po vychladnutí se vrstva pozoruje v denním světle a v ultrafialovém světle při 365 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se polohou, zbarvením při denním světle, fluorescencí v ultrafialovém světle při 365 nm a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

  4. K asi 2 mg se přidají 2 ml kyseliny sírové R a třepe se do rozpuštění; během 5 min vznikne intenzívní červené zbarvení. Při pozorování v ultrafialovém světle při 365 nm roztok červenohnědě fluoreskuje. K roztoku se přidá 10 ml vody R a promíchá se; zbarvení zmizí a při pozorování v ultrafialovém světle při 365 nm roztok zelenožlutě fluoreskuje.

Zkoušky na čistotu

Specifická optická otáčivost (2.2.7). +104° až +112°, počítáno na vysušenou látku; měří se roztok připravený rozpuštěním 0,250 g v dioxanu R a zředěním stejným rozpouštědlem na 25,0 ml.

Příbuzné látky. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29).

Zkoušený roztok. 62,5 mg se rozpustí ve 2 ml směsi objemových dílů vody R a tetrahydrofuranu R (1 + 4) a zředí se mobilní fází na 25,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 25,0 mg prednisolonacetatu CRL, 25 mg kortisonacetatu CRL a 25,0 mg prednisolonpivalatu CRL se rozpustí ve 2 ml směsi objemových dílů vody R a tetrahydrofuranu R (1 + 4) a zředí se mobilní fází na 25,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 25,0 ml. Porovnávací roztok (b). 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 50,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

Citlivost se nastaví tak, aby hlavní pík na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) čini170 až 90 % celé stupnice zapisovače.

Při průtokové rychlosti mobilní fáze 1 ml/min se kolona ustaluje po dobu asi 30 min.

Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku (a). Při zaznamenání chromatogramu za předepsaných poďmínek jsou retenční časy látek: preďnisolonacetatu asi 3,5 min, kortisonacetatu asi 4,5 min a prednisolonpivalatu asi 13 min. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky odpovídajícími preďnisolonacetatu a kortisoncetatu je nejméně 2,5. V případě potřeby se upraví koncentrace vody R v mobilní fázi.

Nastříkne se odděleně 20 µl zkoušeného roztoku a 20 µl porovnávacího roztoku (b). Chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající 1, Snásobku retenčního času hlavního píku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha žádného píku, kromě hlavního píku, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (2,0 %) a nejvýše jedna takováplocha píku je větší než polovina plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1,0 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než 1,25násob ek hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (2,5 %). Nepřihlíží se k píkům rozpouštědel a k píkům, jejichž plocha je menší než 0,025násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Stanovení obsahu

0,100 g se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 100,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí lihem 96% R na 250,0 ml. Měří se Absorbance (2.2.25) v maximu při 243 nm.

Vypočítá se obsah C26H36O6 za použití specifické absorbance, která má hodnotu 337.

Uchovávání.

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.
Separandum.