Propacetamoli hydrochloridum

1999

Propacetamoliumchlorid

Je to N, N-diethyl-N-[4-(acetamido)fenoxykarbonylmethyl]amoniumchlorid. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,0 % až 102,0 % sloučeniny C₁₄H₂₁ClN₂O₃.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je snadno rozpustný ve vodě, těžce rozpustný v ethanolu, prakticky nerozpustný v acetonu.

Zkoušky totožnosti

1. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). zkoušené látky se shoduje s referenčním spektrem Ph. Eur. propacetamoliumchloridu.
2. Vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Roztok S. Připraví se bezprostředně před použitím. 1,75 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10,0 ml.

Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není intenzívněji zbarven než porovnávací barevný roztok Ž6 nebo HŽ6 (2.2.2, Metoda II).

Absorbance. (2.2.25) roztoku S měřená při 390 nm je nejvýše 0,05.

Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Roztok A. 2,16 g oktansulfonanu sodného R se rozpustí v 900 ml vody R, zředí se jí na 1000 ml a pH se upraví kyselinou octovou R na hodnotu 3,0.

Zkoušený roztok. 1,00 g se suspenduje v 10,0 ml acetonitrilu R. Třepe se 10 min a nechá se usadit. 3,0 ml supernatantní tekutiny se zředí roztokem A na 10,0 ml. Tento roztok se nastřikuje bezprostředně po přípravě.

Porovnávací roztok (a). 50 mg paracetamolu R se rozpustí v acetonitrilu R a zředí se jím na 50,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí acetonitrilem R na 50,0 ml. 3,0 ml takto získaného roztoku se dále zředí roztokem A na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (b). 10 mg paracetamolu R a 0,100 g 4-aminofenolu R se rozpustí

v acetonitrilu R a zředí se jím na 50,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí acetonitrilem R na 50,0 ml. 3,0 ml takto získaného roztoku se dále zředí roztokem A na 10,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
• mobilní fáze, kterou je směs objemových dílů acetonitrilu R a roztoku A (30 + 70); průtoková rychlost je 1 ml/min,
• spektrofotometrického detektoru, 246 nm.

Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku (b). Na získaném chromatogramu je pík paracetamolu (první pík) a pík 4-aminofenolu (druhý pík) s relativním retenčním časem vzhledem k paracetamolu asi 1,6. Citlivost systému se nastaví tak, aby výška obou hlavních píků byla nejméně 20 % rozsahu celé stupnice zapisovače.

Nastříkne se 20 μl zkoušeného roztoku a 20 µl porovnávacího roztoku (a). Chromatogram se zaznamenává po dobu odpovídající dvojnásobku retenčního času hlavního píku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku: plocha píku paracetamolu není větší než plocha píku paracetamolu na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (200 µg/g); plocha žádného píku, kromě hlavního píku a píku paracetamolu, není větší než 3,2násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,1 %, počítáno s odezvovým faktorem pro paracetamol 1,6); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než 6,4násobek plochy píku paracetamolu na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,2 %, počítáno s relativním odezvovým faktorem pro paracetamol 1,6). Nepřihlíží se k píkům s plochou menší než O, Olnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

4-Aminofenol. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu Fz54 pro TLC R.

Zkoušený roztok. 4,00 g se suspendují v 8 ml acetonitrilu R. Třepe se 30 min a zfiltruje se. Zředí se acetonitrilem R na 10 ml.

Porovnávací roztok (a). 25 mg 4-aminofenolu R se rozpustí v acetonitrilu R a zředí se jím na 50 ml. 10 ml tohoto roztoku se zředí acetonitrilem R na 50 ml.

Porovnávací roztok (b).5 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí acetonitrilem R na 50 ml. Porovnávací roztok (c). 0,2 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí zkoušeným roztokem na 5 ml.

Na vrstvu se nanese 50 µl zkoušeného roztoku a po 50 µl porovnávacího roztoku (b) a (c) a vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny mravenčí bezvodé R, vody R, methanolu R a dichlormethanu R (3 + 4 + 30 + 64) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Postří7cá se roztokem dimethylaminobenzaldehydu R (10 g/l) v lihu 96°Io R. Porovnávací roztok (c) vykazuje dvě skvrny: jednu viditelnou' v ultrafialovém světle (propacetamoliumchlorid) a druhou žlutou, viditelnou po postříkání, (4=áminofenol). Může se objevit další skvrna viditelná v ultrafialovém světle (paracetamol). Na chromatogramu zkoušeného roztoku žlutá skvrna 4-aminofenolu, která není viditelná v ultrafialovém světle, není intenzívnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (25 ltg/ml). Zkoušku lze hodnotit, jestliže jsou na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) dvě zřetelně oddělené skvrny.

Methanol. Provede se plynová chromatografie (2.2.28) s použitím 1-propanolu R jako vnitřního standardu.

Roztok vnitřního standardu. 2,0 ml 1-propanolu R se zředí vodou R na 20,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 25,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se dále zředí vodou R na 25,0 ml. Zkoušený roztok. 2,00 g zkoušené látky se rozpustí ve vodě R, přidají se 2,0 ml roztoku vnitřního standardu a zředí se vodou R na 10,0 ml.

Porovnávací roztok. 0,8 ml methanolu R se zředí vodou R na 50,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 25,0 ml. Ke 2,0 ml tohoto roztoku se přidají 2,0 ml roztoku vnitřního standardu a zředí se vodou R na 10,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• skleněné kolony délky 2 m a vnitřního průměru 2 mm naplněné uhlíkovým molekulárním sítem impregnovaným 0,2 % makrogolu 1500,
• dusíku pro chromatografii R jako nosného plynu,
• plamenoionizačního detektoru,

s následujícím teplotním programem:

Nastříknou se 2 µl zkoušeného roztoku a 2 μl porovnávacího roztoku. Vypočítá se poměr plochy píku methanolu k ploše píku 1-propanolu na obou chromatogramech. Tento poměr není u zkoušeného roztoku větší než u porovnávacího roztoku (500 p.Ug).

Těžké kovy (2.4.8). 2,0 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 20 ml. 12 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (10 µg/g}. Porovnávací roztok se připraví s použitím základního roztoku olova (1 f.tg Pb/ml) R.

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně 3 hod při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,250 g se rozpustí ve směsi 25 ml kyseliny octové bezvodé R a 25 ml acetanhydridu R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 30,08 mg sloučeniny C₁₄Hz1C1N203.

Uchovávání

Chráněn před vlhkostí.

Nečistoty

1. paracetamol,
2. 4-aminofenol.