Sorbitani lauras

Sorbitanlaurat

Synonymum. Sorbitanum lauricum

Je to směs získaná obvykle částečnou esterifikací kyseliny laurové se sorbitolem a jeho mono- a dianhydridy.

Vlastnosti

Hnědavě žlutá viskózní kapalina. Je prakticky nerozpustný, ale dispergovatelný ve vodě, mísitelný s lihem 96%, těžce rozpustný v bavlníkovém oleji.

Relativní hustota je asi 0,98.

Zkoušky totožnosti

1. Zkouška Číslo hydroxylové, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
2. Zkouška Číslo jodové, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
3. Ke 4 g se přidá 40 ml roztoku hydroxidu draselného R (50 g/l) a vaří se 30 min pod zpětným chladičem. Nechá se ochladit na asi 80 °C, přidá se 20 ml kyseliny dusičné zředěné RS a vaří se asi 10 min pod zpětným chladičem do zrušení emulze. Mastné kyseliny se oddělí na povrchu jako olejová vrstva. Po ochlazení se směs převede do dělicí nálevky a mastné kyseliny se opatrným třepáním extrahují s 50 ml etheru petrolejového Rl. Horní vrstva se vysuší pomocí 1 g síranu sodného bezvodého R, zfiltruje se a zahřívá se na vodní lázni do vymizení pachu rozpouštědel. Číslo kyselosti (2.5.1) zbytku je 260 až 280; stanoví se s 0,30 g.

Zkoušky na čistotu

Číslo kyselosti (2.5.1). Nejvýše 7,0; stanoví se s 5,00 g zkoušené látky.

Číslo hydroxylové (2.5.3). 330 až 358 (Metoda A).

Číslo jodové (2.5.4). Nejvýše 10.

Číslo peroxidové (2.5.5). Nejvýše 5,0.

Číslo zmýdelnění (2.5.6). 158 až 170; stanoví se s 2,00 g zkoušené látky.

Těžké kovy (2.4.8). 2,0 g vyhovují limitní zkoušce D na těžké kovy (10 µg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml základního roztoku olova (10 µg Pb/ml).

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 1,5 %;stanoví se s 1,000 g zkoušené látky.

Celkový popel (2.4.16). Nejvýše 0,5 %.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.