Testosteroni enantas
Testosteronenantat
C26H40O3 | Mr 400,60 | CAS 315-37-7 |
Je to 3-oxo-4-androsten-17β-yl-heptanoat. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 97,0 % až 103,0 % sloučeniny C26H40O3.
Vlastnosti
Bílý nebo žlutavě bílý krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, velmi snaďno rozpustný v ethanolu a v etheru, je dobře rozpustný v mastných olejích.
Zkoušky totožnosti
Základní sestava zkoušek: B.
Alternativní sestava zkoušek. A, C a D, viz Obecné zásady (1.2.).
Zkoušený roztok. 5 mg se rozpustí ve směsi objemových ďílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.
Porovnávací roztok (a). 5 mg testosteronenantatu CRL se rozpustí ve směsi objemových ďílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.
Porovnávací roztok (b).5 mg testosteronenatatu CRL, 5 mg testosterondekanoatu CRL a 5 mg testorenisokapronatu CPcL se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.
Na vrstvu se odděleně nanese po 5 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů vody R, acetonitrilu R a 2 propanolu R (20 + 40 + 60) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a zahřívá se 10 min při 100 °C. Po vychlaďnutí se pozoruje v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se shoduje polohou a velikostí s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Pak se vrstva postříká kyselinou sírovou v lihu RS a zahřívá se v sušárně 10 min při 120 °C. Po vychladnutí se vrstva pozoruje v denním světle. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku je zelená a shoduje se polohou a velikostí s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou tři zřetelně oddělené hlavní skvrny, a to při obou uvedených způsobech detekce.
Zkoušky na čistotu
Specifická optická otáčivost (2.2.7) +77° až +82°, počítáno na bezvodou látku. Měří se roztok připravený rozpuštěním 0,250 g v dioxanu R a zředěním stejným rozpouštědlem na 25,0 ml.
Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.
Zkoušený roztok. 0,20 g se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.
Porovnávací roztok (a). 1 ml zkoušeného roztoku se zředí směsí objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9) na 100 ml.
Porovnávací roztok (b).20 mg testosteronpropionatu CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9), přidá se 1 ml zkoušeného roztoku a zředí se stejnou směsí na 100 ml.
Na vrstvu se odděleně nanese po 5 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů ethylacetatu R a toluenu R (20 + 80) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu, pak se postříká kyselinou sírovou v lihu RS a zahřívá se 10 min při 120 °C.
Na chromatogramu zkoušeného roztoku žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než hlavní skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1,0 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně oddělené hlavní skvrny.
Testosteronkapronat. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29).
Zkoušený roztok. 50,0 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 50,0 ml.
Porovnávací roztok (a). 10,0 mg testosteronkapronatu CPcL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 20,0 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí stejným rozpouštědlem na 50,0 ml.
Porovnávací roztok (b).1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml. K 1 ml tohoto roztoku se přidá 1 ml porovnávacího roztoku (a).
Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:
Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku (b) a nastaví se citlivost systému tak, aby výšky obou píků na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) nebyly menší než 50 % celé stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, jestliže na získaném chromatogramu má pík odpovídající testosteronkapronatu relativní retenční čas vzhledem k druhému píku odpovídajícímu testosteronenantatu hodnotu asi 0,7.
Postupně se nastříkne po 20 µl zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku (a). Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha píku odpovídajícího testosteronkapronatu není větší než plocha píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
Kyselina heptanová. 0,50 g se rozpustí v 10 ml lihu 96% R předem zneutralizovaného na modř bromthymolovou RS3. Ihned se titruje hydroxidem sodným 0,01 mol/l VS. Ke změně zbarvení indikátoru do modra se spotřebuje nejvýše 0,6 ml hydroxidu sodného D, DI mol/l VS (0,16 %).
Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v exsikátoru nad oxidem fosforečným R při tlaku nepřevyšujícím 0,7 kPa.
Stanovení obsahu
50,0 mg se rozpustí v ethanolu R a zředí se jím na 100,0 ml. 2,0 ml tohoto roztoku se zředí ethanolem R na 100,0 ml.
Měří se Absorbance (2.2.25) v maximu při 241 nm.
Vypočítá se obsah C26H40O3 za použití specifické absorbance, která má hoďnotu 422.
Uchovávání
V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem, při teplotě 2 °C až 8
°C.
Separandum.
Nečistoty