Tocoferoli alfa RRR acetas

2000

Tokoferolacetat alfa RRR

Synonyma. RRR-a-Tocopheroli acetas, RRR-a-Tocopherylis acetas

Je to (2R)-2,5,7,8-tetramethyl-2-[(4R,8R)-4,8,12-trimethyltridecyl]-6-chromanylacetat. Obsahuje 96,4 % až 102,0 sloučeniny C₃₁H₅₂O₃.

Vlastnosti

Čirá světle zelenožlutá viskózní olejovitá kapalina. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v acetonu, v ethanolu a v mastných olejích, dobře rozpustný v lihu 96%.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek. B a D.

Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2.).

1. Zkouška Absorbance, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosfi.
2. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). zkoušené látky se shoduje se spektrem tokoferolacetatu alfa CRL.
3. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu Fasa pro TLC R. Zkoušený roztok (a). 10 mg se rozpustí ve 2 ml cyklohexanu R.

   Zkoušený roztok (b). Ve skleněné zkumavce se zabroušenou zátkou se rozpustí asi 10 mg ve 2 ml kyseliny sírové v lihu 2,5 mol/l RS. Zahřívá se na vodní lázni 5 min, ochladí se a přidají se 2 ml vody R a 2 ml cyklohexanu R. Třepe se 1 min. Použije se horní vrstva.

   Porovnávací roztok (a). 10 mg tokoferolacetatu alfa CRL se rozpustí ve 2 ml cyklohexanu R.

   Porovnávací roztok (b).Připraví se stejným způsobem jako zkoušený roztok (b) za použití tokoferolacetatu alfa CRL místo zkoušené látky.

   Na vrstvu se nanese odděleně po 10 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů etheru R a cyklohexanu R (20 + 80) po dráze 15 cm. Vrstva se suší v proudu vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) odpovídá polohou a velikostí hlavní skvmě na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Na chromatogramech zkoušeného roztoku (b) a porovnávacího roztoku (b) jsou dvě skvrny: skvrna s vyšší hodnotou RF je skvrna tokoferolacetatu alfa a odpovídá skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a); skvrna s nižší hodnotou RF je skvrna tokoferolu alfa. Vrstva se postříká směsí objemových dílů kyseliny chlorovodíkové R, roztoku chloridu železitého R (2,5 g/l) v lihu 96% R a roztoku fenanthroliniumchloridu R (10 g/l) v lihu 96% R (10 + 40 + 40). Na chromatogramech zkoušeného roztoku (b) a porovnávacího roztoku (b) je skvrna tokoferolu alfa zbarvena oranžově.

4. Po zmýdelnění je vzniklý tokoferol alfa RRR pravotočivý (2.2.7). Specifická optická otáčivost po oxidaci na chinonovou formuje nejméně +24°.

   Zkouška se provádí za ochrany před aktinickým světlem. 1,0 g se v 250ml zábrusové baňce s kulatým dnem rozpustí ve 30 ml ethanolu R a 3 min se zahřívá pod zpětným chladičem. Do vroucího roztoku se přidá chladičem 20 ml hydroxidu draselného v lihu 2 mol/l RS, zahřívá se pod zpětným chladičem dalších 20 min a bez ochlazení se přidají chladičem po kapkách 4,0 ml kyseliny chlorovodíkové R. Ochladí se, chladič se opláchne 10 ml ethanolu R, obsah baňky se převede do 500ml dělicí nálevky a baňka se vypláchne čtyřikrát 25 ml vody R a čtyřikrát 25 ml etheru R. Všechny promývací roztoky se převedou do dělicí nálevky a 2 min se intenzívně protřepávají. Po oddělení vrstev se každá vrstva převede do samostatné dělicí nálevky. Vodná vrstva se dvakrát protřepe 50 ml etheru R a spojené extrakty se přidají k hlavnímu etherovému extraktu. Spojené etherové podíly se promyjí čtyřikrát 100 ml vody R a promývací vodné vrstvy se odstraní.

   K etherovému roztoku se přidá 40 ml roztoku hexakyanoželezitanu draselného R (100 g/l) v roztoku hydroxidu sodného R (8 g/l) a třepe se 3 min. Etherový roztok se promyje čtyřikrát 50 ml vody R. Promývací vodné vrstvy se odstraní, etherová vrstva se vysuší síranem sodným bezvodým R. Ether se odpaří na vodní lázni za sníženého tlaku nebo v atmosféře dusíku na zbytek několika mililitrů, potom se bez zahřátí zcela odstraní odpařením poslední stopy etheru. Zbytek se ihned rozpustí v 25,0 ml trimethylpentanu R a změří se optická otáčivost.

   Vypočítá se specifická optická otáčivost látky ve zkoušeném roztoku, přičemž c je počet gramů odpovídajících tokoferolu alfa RRR (faktor 0,911) v 1000 ml.

Zkoušky na čistotu

Absorbance (2.2.25). 0,150 g se rozpustí v ethanolu R a zředí se jím na 100 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí ethanolem R na 100,0 ml (roztok a). 20,0 ml původního roztoku se zředí ethanolem R na 50,0 ml (roztok b). Měří se absorbance roztoku (a) v maximu při 284 nm a absorbance roztoku (b) v minimu při 254 nm. Specifická absorbance v maximu je 42,0 až 45,0 a v minimu 7,0 až 9,0.

Volný tokoferol. Nejvýše 1,0 %; 0,500 g se rozpustí ve 100 ml kyseliny sírové v lihu 0,25 mol/l RS. Přidá se 20 ml vody R a 0,1 ml roztoku difenylaminu R (2,5 g/l) v kyselině sírové R a titruje se tetrasuljatoceričitanem amonným 0,01 mol/I VS do vzniku modrého zbarvení, které vydrží nejméně 5 s. Provede se slepá zkouška.

1 ml tetrasulfatoceričitanu amonného 0,01 mol/l VS odpovídá 2,154 mg volného tokoferolu.

Těžké kovy (2.4.8). 0,5 g vyhovuje limitní zkoušce D na těžké kovy (20 µg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 1 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0, 1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky. Použije se kyselina sírová R místo kyseliny sírové zředěné RS.

Stanovení obsahu

Provede se plynová chromatografie (2.2.28) za použití dotriakontanu R jako vnitřního standardu.

Roztok vnitřního standardu. 0,300 g dotriakontanu R se rozpustí v hexanu R a zředí se jím na 100,0 ml. Zkoušený roztok. 0,100 g se rozpustí v 10,0 ml roztoku vnitřního standardu, zředí se hexanem R na 50,0 ml a promíchá se.

Porovnávací roztok. 0,100 g tokoferolacetatu alfa CRL se rozpustí v 10,0 ml roztoku vnitřního standardu, zředí se hexanem R na 50,0 ml a promíchá se.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• křemenné kapilární kolony délky 15 m a vnitřního průměru 0,32 mm s vnitřními stěnami pokrytými 0,25ítm vrstvou polydimethylsiloxanu R,
• helia pro chromatografii R jako nosného plynu při průtokové rychlosti 3 ml/min až 6 ml/min,
• plamenoionizačního detektoru.

Teplota nástřikového prostoru se udržuje na 300 °C a teplota detektoru na 330 °C. Dělicí poměr se nastaví mezi 1 : 10 až 1 : 20. Teplota kolony je 200 °C a zvyšuje se rychlostí 5 °C/min do 250 °C, při nichž se udržuje 10 min. Nastřikuje se přímo na kolonu nebo prostřednictvím skleněné vstřikovací trubice za použití automatického nástřikového zařízení nebo jiné reprodukovatelné nastřikovací metody. Plochy píků se měří elektronickým integrátorem. Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku je rozlišení mezi píky dotriakontanu a tokoferolacetatu alfa nejméně 4,0.

Zkouška na rušicí látky. 0,100 g zkoušené látky se rozpustí v hexanu R a zředí se jím na 50,0 ml. Nastříkne se 1 μl tohoto roztoku a zaznamená se chromatogram. Jestliže je na něm zaznamenán pík se stejnou hodnotou tR jako dotriakontan, vypočítá se plocha tohoto píku vzhledem k ploše píku tokoferolacetatu alfa. Jestliže je relativní plocha píku větší než 0,5 %, použije se pro konečný výpočet korigovaná plocha píku DD(kor) vypočítaná podle vzorce:

v němž značí:

Po vhodném nastavení systému se nastříkne 1 µl porovnávacího roztoku a zaznamená se chromatogram. Změří se plochy píků tokoferolacetatu alfa (Sr) a dotriakontanu (Sn) a vypočítá se odezvový faktor (RF), jak je popsáno níže.

Stanoví se odezvový faktor (RF) pro tokoferolacetat alfa na chromatogramu porovnávacího roztoku z plochy píku tokoferolacetatu alfa a píku dotriakontanu podle vzorce:

Stejným způsobem se nastříkne 1 μl zkoušeného roztoku. Změří se plochy píků tokoferolacetatu alfa (S'T) a dotriakontanu (S'o).

Obsah tokoferolacetatu alfa RRR v procentech se vypočítá podle vzorce:

v němž značí:

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

Separandum.