Tocoferoli alfa acetas

2000 

Tokoferolacetat alfa

Synonyma. a-Tocopherylis acetas, a-Tocopheroli acetas, Tocoferolum aceticum, Tocoferoli acetas, octan vitaminu E

Je to (2RS)-2,5,7,8-tetramethyl-2-[(4RS,8RS)-4,8,12-trimethyltridecyl]-6-chromanylacetat. Obsahuje 96,0 % až 102,0 % sloučeniny C₃₁H₅₂O₃.

Vlastnosti

Čirá slabě zelenožlutá viskózní olejovitá kapalina. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v acetonu, v ethanolu, v etheru a v mastných olejích, dobře rozpustný v lihu 96%.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: B a D.

Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2.).

1. 10 mg se rozpustí v ethanolu R a zředí se jím na 100 ml. Měří se absorbance tohoto roztoku při 230 nm až 350 nm (2.2.25). Absorpční maximum roztoku je při 284 nm, prodleva při 278 nm a minimum při 254 nm.
2. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). zkoušené látky se shoduje se spektrem tokoferolacetatu alfa CRL.
3. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu HF254 R. Zkoušený roztok (a). Asi 10 mg se rozpustí ve 2 ml cyklohexanu R.

   Zkoušený roztok (b). Ve skleněné zkumavce se zabroušenou zátkou se rozpustí asi 10 mg ve 2 ml kyseliny sírové v lihu 2,5 mol/l RS Zahřívá se na vodní lázni 5 min, ochladí se a přidají se 2 ml vody R a 2 xnl cyklohexanu R. Třepe se 1 min. Použije se horní vrstva.

   Porovnávací roztok (a). Asi 10 mg tokoferolacetatu alfa CRL se rozpustí ve 2 ml cyklohexanu R.

   Porovnávací roztok (b).Připraví se stejným způsobem jako zkoušený roztok (b) za použití tokoferolacetatu alfa CRL místo zkoušené látky.

   Na vrstvu se nanese odděleně po 10 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů etheru R a cyklohexanu R (20 + 80) po dráze 15 cm. Vrstva se suší v proudu vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) odpovídá polohou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Na chromatogramech zkoušeného roztoku (b) a porovnávacího roztoku (b) jsou dvě skvrny: skvrna s vyšší hodnotou RF je skvrna tokoferolacetatu alfa a odpovídá skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a); skvrna s nižší hodnotou RF je skvrna tokoferolu alfa. Vrstva se pak postříká směsí objemových dílů kyseliny chlorovodíkové R, roztoku chloridu železitého R (2,5 g/l) v lihu 96% R a roztoku fenanthroliniumchloridu R (10 gll) v lihu 96% R (10 + 40 + 40); na chromatogramech zkoušeného roztoku (b) a porovnávacího roztoku (b) je skvrna tokoferolu alfa zbarvena oranžově.

4. Zkouška Optická otáčivost, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.

Zkoušky na čistotu

Optická otáčivost (2.2.7). -0,01° až +0,01°; měří se roztok připravený rozpuštěním 2,50 g v ethanolu R a zředěním stejným rozpouštědlem na 25,0 ml.

Absorbance (2.2.25). 0,150 g se rozpustí v ethanolu R a zředí se jím na 100,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí ethanolem R na 100,0 ml (roztok a). 20,0 ml původního roztoku se zředí ethanolem R na 50,0 ml (roztok b). Měří se absorbance roztoku (a) v maximu při 284 nm a absorbance roztoku (b) v minimu při 254 nm. Specifická absorbance v maximu je 42,0 až 45,0 a v minimu je 7,0 až 9,0.

Volný tokoferol. Nejvýše 1,0 %; 0,500 g se rozpustí ve 100 ml kyseliny sírové v lihu 0,25 mol/l RS. Přidá se 20 ml vody R a 0,1 ml roztoku difenylaminu R (2,5 g/l) v kyselině sírové R a titruje se tetrasulfatoceričitanem amonným 0,01 mol/l VS do modrého zbarvení, které vydrží nejméně S s. Provede se slepá zkouška.

1 ml tetrasulfatoceričitanu amonného 0,01 mol/l VS odpovídá 2,154 mg volného tokoferolu.

Těžké kovy (2.4.8). 0,5 g vyhovuje limitní zkoušce D na těžké kovy (20 µg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 1 xnl základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0, 1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

Provede se plynová chromatografie (2.2.28) za použití dotriakontanu R jako vnitřnho standardu. Roztok vnitřního standardu. 1,0 g dotriakontanu R se rozpustí v hexanu R a zředí se jím na 100,0 ml. Zkoušený roztok. 0,100 g se rozpustí v 10,0 ml roztoku vnitřního standardu, zředí se hexanem R na 50,0 ml a promíchá se.

Porovnávací roztok. 0,100 g tokoferolacetatu alfa CRL se rozpustí v 10,0 ml roztoku vnitřního standardu, zředí se hexanem R na 50,0 ml a promíchá se.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• silanizované skleněné kolony délky 2,0 m až 3,0 m a vnitnhího průměru 2, 2 mm až 4,0 mm naplněné křemelinou silanizovanou pro plynovou chromatografii R (125 ltm až 150 pm nebo 150 pm až 180 ~m) impregnovanou 1 % až 5 % polydimethylsiloxanu R; na obou koncích kolony je zátka silanizované skleněné vaty,
• dusíku pro chromatografii R jako nosného plynu při průtokové rychlosti 25 ml/min až 90 ml/min,
• plamenoionizačního detektoru.

Teplota kolony se udržuje konstantní v rozmezí 245 °C až 280 °C, teplota nástřikového prostoru a detektoru je v rozmezí 270 °C až 320 °C. Teplota kolony a průtoková rychlost nosného plynu se nastaví tak, aby se dosáhlo požadovaného rozlišení.

Nastřikuje se přímo na kolonu nebo prostřednictvím skleněné vstřikovati trubice za použití automatického nástřikového zařízení nebo nějaké jiné reprodukovatelné nastřikovací metody. Plochy píků se měří elektronickým integrátorem. Rozlišení. Nastříkne se 1 µl porovnávacího roztoku. Postup se opakuje až odezvový faktor (RF), stanovený, jak je popsáno dále, je konstantní s odchylkou do t 2 %. Rozlišení (RS) musí být větší než 1,4.

Zkouška na rušicí látky. 0,100 g zkoušené látky se rozpustí v hexanu R a zředí se jím na 50,0 ml. Nastříkne se 1 µl a zaznamená se chromatogram. Nastaví se citlivost tak, aby výška píku tokoferolacetatu alfa byla větší než 50 % celé stupnice zapisovače. Během zaznamenávání se změní citlivost tak, aby pík se stejnou hodnotou tR jako dotriakontan se zaznamenal s citlivostí nejméně osmkrát větší než pík tokoferolacetatu alfa. Jestliže se na registračním papíru šířky 250 mm zaznamená nějaký pík výšky alespoň 5 mm stejné hodnoty tR jako pík dotriakontanu, použije se pro konečný výpočet korigovaná plocha píku SD(kor) podle vzorce:

v němž značí:

Po ověření rozlišení kolony se nastříkne 1 µl porovnávacího roztoku a zaznamená se chromatogram, přičemž se nastaví taková citlivost, aby pík tokoferolacetatu alfa byl větší než 50 % rozsahu stupnice zapisovače. Změří se plochy píků tokoferolacetatu alfa (ST) a dotriakontanu (Sp) a stanoví se odezvový faktor (RF), jak je popsáno níže. Stejným způsobem se nastříkne 1 µl zkoušeného roztoku. Změří se plochy píků tokoferolacetatu alfa (S'r) a dotriakontanu (S'n).

Stanoví se odezvový faktor (RF) pro tokoferolacetat alfa na chromatogramu porovnávacího roztoku z plochy píku tokoferolacetatu alfa a píku dotriakontanu podle vzorce:

Obsah tokoferolacetatu alfa v procentech se vypočítá podle vzorce:

v nichž značí:

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

Separandum.