Tocoferolum alfa

R99

Tokoferol alfa 

Synonyma. α-Tocopherolum, Tocoferolum

Je to 5,7,8-trimethyltokol. Obsahuje 96,0% až 102,0 % sloučeniny C₂₉H₅₀O₂

Vlastnosti

Čirá bezbarvá nebo žlutohnědá viskózní olejovitá kapalina. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v acetonu, v ethanolu, v etheru, v dichlormethanu a v mastných olejích.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek. B, D.

Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2.).

1. Zkouška Absorbance, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
2. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky je shodné se spektrem tokoferolu alfa CRL.
3. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu HFZSa R.

   Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí ve 2 ml cyklohexanu R.

   Porovnávací roztok. 10 mg tokoferolu alfa CRL se rozpustí ve 2 ml cyklohexanu R.

   Na vrstvu se nanese odděleně po 10 µl obou roztoků a vyvíjí se směsí objemových dílů etheru R a cyklohexanu R (20 + 80) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku. Vrstva se postříká směsí objemových dílů kyseliny chlorovodíkové R, roztoku chlorřdu železitého R (2,5 gn) v lihu 96% R a roztoku fenantroliniumchloridu R (10 g/l) v lihu 96% R (10 + 40 + 40). Po 1 h až 2 h se hlavní skvrny zbarví oranžově.

4. Zkouška Optická otáčivost, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.

Zkoušky na čistotu

Optická otáčivost (2.2. 7). -0,01 ° až +0,01 °; měří se roztok připravený rozpuštěním 2,50 g v ethanolu R a zředěním stejným rozpouštědlem na 25,0 ml.

Absorbance (2.2.25). 0,100 g se rozpustí v ethanolu R a zředí se jím na 100,0 ml (roztok a). 10,0 ml roztoku (a) se žredí ethanolem R na 100,0 ml (roztok b). Měří se absorbance roztoku (b) v maximu při 292 nm a roztoku (a) v minimu při 255 nm. Specifická absorbance v maximu je 72,0 až 76,0 a v minimu je 6,0 až 8,0.

Těžké kovy (2.4.8). 0,50 g vyhovuje limitní zkoušce D na těžké kovy (20 µg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použije 1 ml základního roztoku olova (10 µg Pb/ml).

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky. Použije se kyselina sírová R namísto kyseliny sírové zředěné RS.

Stanovení obsahu

Stanoví se plynovou chromatogafí (2.2.28) za použití dotriakontanu R jako vnitřního standardu. Roztok vnitřního standardu. 0,20 g dotriakontanu R se rozpustí v hexanu R a zředí se jím na 100,0 ml.

Zkoušerrý roztok. 0,100 g se rozpustí v roztoku vnitřního standardu a zředí se jím na 50,0 ml. Porovnávací roztok. 0,100 g tokoferolu alfa CRL se rozpustí v roztoku vnitřního standardu a zředí se jím na 50,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• silanizované skleněné kolony délky 2,0 m až 3,0 m a vnitřního průměru 2,2 mm až 4,0 mm naplněné křemelinou pro plynovou chromatografri R (125 μm až 150 μm nebo 150 ítm až 180 pm) silanizovanou a impregnovanou 1 % až 5 % polydimethylsiloxanu R; na obou koncích kolony je zátka silanizované skleněné vaty,
• dusíku pro chromatografri R jako nosného plynu při průtokové rychlosti 25 ml/min až 90 ml/min,
•  plamenoionizačního detektoru.

Teplota kolony se udržuje konstantní v rozmezí 245 °C až 280 °C, teplota nástřikového prostoru a detektoru je v rozmezí 270 °C až 320 °C. Teplota kolony a průtoková rychlost nosného plynu se nastaví tak, aby se dosáhlo požadovaného rozlišení.

Nastřikuje se přímo do kolony nebo prostřednictvím nástřikového prostoru (přednostně vyloženého sklem) za použití automatického nastřikovancího zařízení nebo nějaké jiné reprodukovatelné nastřikovací metody. Plochy píků se měří elektronickým integrátorem.

Rozlišení. Nastříkne se 1 µl porovnávacího roztoku. Postup se opakuje, až odezvový faktor (RF) stanovený, jak je popsáno dále, je konstantní s odchylkou f2 %. Rozlišení (RS) mezi pikem dotriakontanu a tokoferolu alfa je nejméně 2,6.

Zkouška na rušicí látky. 0,100 g zkoušené látky se rozpustí v hexanu R a zředí se jím na 50,0 ml. Nastříkrne se 1 µl a zaznamená se chromatogram. Nastaví se citlivost tak, aby výška píku tokoferolu alfa byla nejméně 50 % celé stupnice zapisovače. Během zaznamenávání se změní citlivost tak, aby pík se stejnou hodnotou tR jako dotriakontan se zaznamenal s citlivostí nejméně osmkrát větší než pík tokoferolu alfa. Jestliže se na registračním papíru šírVky 250 mm zaznamená nějaký pík výšky alespoň 5 mm stejné hodnoty tR jako pík dotriakontanu, použije se pro konečný výpočet korigovaná plocha píku SD(kor) vypočtená podle vzorce:

v němž značí:

Nastříkne se 1 μl porovnávacího roztoku a zaznamená se chromatogram, přičemž se nastaví taková citlivost, aby pík tokoferolu alfa byl nejméně 50 % rozsahu stupnice zapisovače. Změří se plochy píků tokoferolu alfa (ST) a dotriakontanu (SD) a stanoví se odezvový faktor (RF), jak je popsáno níže. Stejným způsobem se nastříkne 1 µl zkoušeného roztoku. Změří se plochy píků tokoferolu alfa (2ST) a dotriakontanu (S'DB).

Stanoví se odezvový faktor (RF) pro tokoferol alfa na chromatogramu porovnávacího roztoku z plochy píku tokoferolu alfa a píku dotriakontanu podle vzorce:

Obsah tokoferolu alfa v procentech se vypočítá podle vzorce: 100 (S'T . mD . ItF)

v němž značí:

Uchovávání

Ve vzduchotěsných obalech pod inertním plynem, chráněn před světlem.
Separandum.