Český lékopis 1997

Valerianae radix

2001

Kozlíkový kořen

Synonymum. Radix valerianae

Jsou to celé usušené oddenky, kořeny a výběžky druhu Valeriana officinalis L. sensu lato nebo jejich úlomky. Neřezaná droga obsahuje nejméně 5 ml silice v 1 kilogramu drogy a řezaná droga obsahuje nejméně 3 ml silice v 1 kilogramu drogy, obojí vztaženo na vysušenou drogu. Droga obsahuje nejméně 0,17 % seskviterpenových kyselin, počítáno jako kyselina valerenová (C15H22O2; Mr 234,0), vztaženo na vysušenou drogu.

Vlastnosti

Droga má charakteristický pach.

Makroskopický a mikroskopický popis, viz Zkoušky totožnosti A a B.

Zkoušky totožnosti

  1. Oddenek je žlutošedý až světle hnědošedý, opačně kuželovitý až válcovitý, až asi 50 mm dlouhý, o průměru 30 mm; bazální část je prodloužená nebo zploštělá, zpravidla úplně pokrytá četnými kořeny. Na vrcholu je obvykle jamkovitá jizva po nadzemní části rostliny; zbytky stonku jsou přítomné jen zřídka. Na podélném řezu je patrná dřeň s centrální dutinou, s přehrádkami. Četné, převážně kuželovité kořeny o průměru 1 mm až 3 mm jsou většinou více než 100 mm dlouhé, mají stejnou barvu jako oddenek. Vláknité postranní kořínky jsou lámavé a nepříliš početné. Lom krátký. Výběžky jsou charakteristické nápadnými uzlinami oddělenými podélně rýhovanými internodii 20 mm až 50 mm dlouhými. Lom vláknitý.
  2. Droga se upráškuje (355). Prášek je světle žlutošedý až světle šedohnědý. Pozoruje se pod mikroskopem v chloralhydrátu RS. Práškovaná droga je charakteristická těmito znaky: buňky obsahující světle hnědou pryskyřici nebo kapky silice; jednotlivé sklereidy s pravoúhlými tečkovanými stěnami 5 µm až 15 µm silnými; síťovitě ztlustlé cévy dřeva; zřídka úlomky korku a úlomky pokožky, někdy s kořenovými vlásky. Pozoruje se pod mikroskopem v roztoku glycerolu R 50% V/V. Jsou patrné četné úlomky parenchymu, obsahující jednoduchá nebo složená škrobová zrna; jednoduchá škrobová zrna jsou kulovitá nebo protáhlá o průměru 5 µm až 15 µm, někdy se štěrbinovitou nebo paprsčitou trhlinou; složená škrobová zrna jsou dvoučetná až šestičetná o celkovém průměru až 20 µm.
  3. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu pro TLC R.

    Zkoušený roztok. 1,0 g práškované drogy (355) se v 25ml baňce smíchá s 6,0 ml methanolu R, 15 min se protřepává a pak se zfiltruje. Baňka i filtr se promyjí malým množstvím methanolu R tak, aby konečný objem filtrátu činil 5 ml. Filtrát se odpaří na asi 2 ml a smíchá se s 3 ml roztoku hydroxidu draselného R (100 g/l). Protřepe se dvakrát 5 ml dichlormethanu R. Spodní vrstva se oddělí a odstraní se. Vodná vrstva se zahřívá 10 min ve vodni lázni při 40 °C. Po ochlazení se smíchá s kyselinou chlorovodíkovou zředěnou RS až do kyselé reakce roztoku. Protřepe se dvakrát 5 ml dichlormethanu R. Spojené spodní vrstvy se zfiltrují přes síran sodný bezvodý R. Filtrát se odpaří do sucha, zbytek se rozpustí v 1,0 ml dichlormethanu R.

    Porovnávací roztok. 5 mg fluoresceinu R a 5 mg červeně sudanové G R se rozpustí ve 20,0 ml methanolu R.

    Na vrstvu se nanese do pruhů po 20 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny octové ledové R, ethylacetatu R a hexanu R (0, 5 + 35 + 65) po dráze 10 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v denním světle. Na chromatogramu porovnávacího roztoku je ve střední části červená skvrna (červeň sudanová G) a ve spodní části zelenožlutá skvrna (fluorescein). Vrstva se postříká anisaldehydem RS, zahřívá se 5 min až 10 min při 100 °C až 105 °C a pozoruje se v denním světle. Na chromatogramu zkoušeného roztoku je fialově modrá skvrna (kyselina hydroxyvalerenová) přibližně odpovídající polohou skvrně fluoresceinu na chromatogramu porovnávacího roztoku a fialová skvrna (kyselina valerenová) přibližně odpovídající polohou skvrně červeně sudanové G na chromatogramu porovnávacího roztoku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku jsou v horní polovině další, většinou méně intenzívní růžové až fialové skvrny.

Zkoušky na čistotu

Cizí příměsi (2.8.2). Nejvýše 5 % zbytků stonků a nejvýše 2 % ostatních cizích příměsí.

Ztráta sušením (2.2.32).. Nejvýše 12,0 %; 1,000 g dobře zhomogenizované práškované drogy (355) se suší 2 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Celkový popel (2.4.16). Nejvýše 12,0 %.

Popel nerozpustný v kyselině chlorovodíkové (2.8.1). Nejvýše 5,0 %.

Stanovení obsahu

Silice. Provede se Stanovení silic v rostlinných drogách (2.8.12). 40,0 g čerstvě práškované drogy (500) se destiluje 4 h rychlostí 3 ml/min až 4 ml/min ve 2000ml baňce s 500 ml vody R jako destilační kapaliny. Do dělené zkumavky se přidá 0,50 ml xylenu R.

Seskviterpenové kyseliny. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29).

Zkoušený roztok. 1,50 g práškované drogy (710) se v 100ml baňce s kulatým dnem a se zabroušeným hrdlem smíchá s 20 ml methanolu bezvodého R. Směs se zahřívá 30 min na vodní lázni pod zpětným chladičem. Po ochlazení se zfiltruje. Filtr se zbytkem drogy se převede zpět do 1OOml baňky s kulatím dnem. Přidá se 20 ml methanolu bezvodého R a směs se zahřívá 15 min na vodní lázni pod zpětným chladičem. Po ochlazení se zfiltruje. Spojené filtráty se zředí methanolem bezvodým R, kterým byla předem promyta baňka i filtr, na 50,0 ml.

Porovnávací roztok. Připraví se bezprostředně před použitím, za ochrany před přímým světlem. 30 mg danthronu R se rozpustí v methanolu bezvodým R a zředí se jím na 100,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí methanolem bezvodým R na 50,0 ml.

Chromatografie se obvykle provádí za použití:

Nastříkne se zkoušený roztok a porovnávací roztok.

Jsou-li chromatogramy zaznamenány za předepsaných podmínek, relativní retenční časy (vztažené k píku danthronu) jsou: kyselina acetoxyvalerenová asi 0,7 a kyselina valerenová asi 1,2.

Obsah kyseliny acetoxyvalerenové v procentech se vypočítá podle vztahu:

A2 · m1 · 11, 51 ,
A1 · m2

Obsah kyseliny valerenové v procentech se vypočítá podle vztahu:

A3 · m1 · 8, 09 ,
A1 · m2

Obsah obou seskviterpenových kyselin v procentech se vypočítá podle vztahu:

A2 · 11,51 + A3 · 8,09 · m1  
A1 A1 ,
 
m2
A1 - plochu píku odpovídajícího danthronu na chromatogramu porovnávacího roztoku,
A2 - plochu píku odpovídajícího kyselině acetoxyvalerenové na chromatogramu zkoušeného roztoku,
A3 - plochu píku odpovídajícího kyselině valerenové na chromatogramu zkoušeného roztoku,
m1 - navážku danthronu v porovnávacím roztoku v gramech,
m2 - navážku zkoušené drogy v gramech.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.