Český lékopis 1997

Zopiclonum

1998

Zopiklon

C17H17ClN6O3 Mr 388,81 CAS 43200-80-2

Je to (5RS)-6-(5-chlorpyrid-2-yl)-6,7-dihydro-7-oxo-5H-pyrrolo[3,4-b]pyrazin-5-yl-4-methylpiperazin-1-karboxylat. Počítáno na látku prostou rozpouštědel, obsahuje 98,5 % až 100,5 sloučeniny C17H17ClN6O3.

Vlastnosti

Bílý nebo slabě nažloutlý prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v dichlormethanu, mírně rozpustný v acetonu a prakticky nerozpustný v lihu 96%. Rozpouští se ve zředěných minerálních kyselinách.

Taje při asi 177 °C, za rozkladu.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek. B.

Alternativní sestava zkoušek: A a C, viz Obecné zásady (1.2.).

  1. 50,0 mg se rozpustí v roztoku kyseliny chlorovodíkové R (3,5 g/l) a zředí se jí na 100,0 ml. 2,0 ml tohoto roztoku se zředí roztokem kyseliny chlorovodíkové R (3,5 g/l) na 100,0 ml. Měří se Absorbance (2.2.25) roztoku při 220 nm až 350 nm; roztok vykazuje absorpční maximum při 303 nm. Specifická absorbance v maximu je 340 až 380.
  2. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety zopiklonu CRL.
  3. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GFZSa R

    Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 10 ml.

    Porovnávací roztok. 10 mg zopiklonu CRL se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 10 ml.

    Na vrstvu se nanese odděleně po 10 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů triethylaminu R, acetonu R a ethylacetatu R (2 + 50 + 50) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá svou polohou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku.

    Zkoušky na čistotu

    Roztok S. 1,0 g se rozpustí v dimethylformamidu R a zředí se jím na 20,0 ml.

    Vzhled roztoku. Roztok S neopalizuje intenzívněji než porovnávací suspenze II (2.2.1) a není zbarven intenzívněji než nejpodobněj ší porovnávací barevný roztok intenzity 5 (2.2.2, Metoda II).

    Optická otáčivost (2.2.7). -0,05 ° až +0,05 °; měří se roztok připravený zředěním 10,0 ml roztoku S dimethylformamidem R na 50,0 ml.

    Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29). Roztoky se připraví těsně před použitím.

    Zkoušený roztok. 40,0 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 10,0 ml.

    Porovnávací roztok (a). 3,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 10,0 ml.

    Porovnávací roztok (b).1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 10,0 ml.

    Porovnávací roztok (c). 10,0 mg zopiklonoxidu CPcL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 25,0 ml. K 10,0 ml tohoto roztoku se přidá 1,0 ml zkoušeného roztoku a zředí se mobilní fází na 100,0 ml.

    Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

    Teplota kolony se udržuje na 30 °C.

    Nastříkrne se 20 µl porovnávacího roztoku (c). Nastaví se citlivost detektoru tak, aby výšky dvou hlavních píků na chromatogramu byly nejméně 30 % celé stupnice zapisovače. Při zaznamenání chromatogramu za předepsaných poďmínek je retenční čas zopiklonu 27 min až 31 min. Pokud je to nutné, upraví se koncentrace acetonitrilu v mobilní fázi (se stoupající koncentrací klesají retenční časy a s ldesající koncentrací retenční časy stoupají). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) je rozlišení mezi pikem zopiklonoxidu a pikem zopiklonu nejméně 3,0. Pokud se nedosáhne požadovaného rozlišení, upraví se hodnota pH mobilní fáze na 4,0 roztokem kyseliny fosforečné R 10% (V/V).

    Nastříkne se 20 µl zkoušeného roztoku, 20 µl porovnávacího roztoku (a), 20 µl porovnávacího roztoku (b) a chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající 1, Snásobku retenčního času zopiklonu. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha žádného píku, kromě hlavního píku, větší, než je plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,3 %), a nejvýše dva takové píky mohou mít plochu větší, než je plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,1 %).

    2-propanol. Nejvýše 0,7 %; provede se plynová chromatografie (2.2.28) za použití ethanolu Rl jako vnitřního standardu.

    Roztok vnitřního standardu. 5 ml ethanolu RI se zředí dichlorethanem R na 100 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí dichlorethanem R na 10 ml.

    Zkoušený roztok. 0,25 g se rozpustí v dichlorethanu R, přidá se 0,5 ml roztoku vnitřního standardu a zředí se dichlorethanem R na 5,0 ml.

    Porovnávací roztok. 4,5 ml 2 propanolu R se zředí dichlorethanem R na 100,0 ml. K 1,0 ml tohoto roztoku se přidá 10,0 ml roztoku vnitřního standardu a zředí se dichlorethanem R na 100,0 ml.

    Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

    Místo Čas
    (min)
    Teplota
    (°C)
    Rychlost
    (°C/min)
    Poznámky
    kolona 0 - 5 50 - izotermicky
    5 - 10 50 → 70 4 lineární gradient
    10 - 14 70 - izotermicky
    14 - 20,5 70 → 200 20 lineární gradient
    20,5 - 27,5 200 - izotermicky
    nástřik   150    
    detektor 250

    Nastříkne se 1 µl zkoušeného roztoku a 1 µl porovnávacího roztoku. Vypočítá se obsah 2-propanolu v procentech za použití jeho hustoty při 20 °C, která je 0, 785 g/ml.

    Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (20 µg/g). Připraví se porovnávací roztok za použití 2 ml záklaďního roztoku olova (10µg Pb/ml).

    Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

    Stanovení obsahu

    0,300 g se rozpustí ve směsi 10 ml kyseliny octové R a 40 ml acetanhydridu R. Titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické inďikace bodu ekvivalence (2.2.20).

    1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 38,88 mg C17H17ClN6O3.

    Uchovávání

    Chráněn před světlem.
    Separandum.

    Nečistoty

    1. 4-oxid(5RS)-6,7-dihydro-6-(5-chlorpyridin-2-yl)-7-oxo-5H-pyrrolo[3,4-b]pyrazin-5-ylmethyl piperazin-1-karboxylatu (oxid zopiklonu),
    2. (7RS)-6,7-dihydro-7-hydroxy-6-(5-chlorpyridin-2-yl)-5H-pyrrolo[3,4-b]pyrazin-5-on,
    3. 6,7-dihydro-6-(5-chlorpyridin-2-yl)-5H-pyrrolo[3,4-b]pyrazin-5-on.