Český lékopis 1997

Alprenololi benzoas

Alprenololiumbenzoat

C22H29NO4 Mr 371,48  

Je to (RS)-N-isopropyl-N-[3-(2-allylfenoxy)-2-hydroxy-1-propyl]amoniumbenzoat. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 99,0 % až 101,0 % sloučeniny C22H29NO4.

Vlastnosti

Bílý krystalický prášek nebo bezbarvé krystaly. Je těžce rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v lihu 96%.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: B.

Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2.).

  1. Teplota tání (2.2.14) 116 °C až 120 °C.
  2. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). zkoušené látky se shoduje se spektrem alprenololiumbenzoatu CPcL.
  3. Hodnotí se chromatogramy ze zlrnuš1cy Příbuzné látky A, viz Zkoušky na čistotu, v denním světle po vystavení parám jodu na dobu nejméně 2 h. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) se polohou, barvou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).
  4. 0,5 g se v nádobce pro sublimaci navlhčí 0,5 ml kyseliny chlorovodíkové R, dno nádobky se opatrně zahřeje a bílý sublimát se zachytí na chladném místě nádobky. Sublimát (kyselina benzoová) taje (2.2.14) při 120 °C až 124 °C.

Zkoušky na čistotu

Vzhled roztoku. 0,50 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 25,0 ml. Tento roztok j e čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

1-(Isopropylamino)-3-[2-(1-propenyl)fenoxy]-2-propanol. 0,25 g se rozpustí v lihu 96% R a zřeďí se jím na 25,0 ml. Absorbance (2.2.25) měřená při 297 nm není větší než 0,20 (0,1 %).

Příbuzné látky.

  1. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu.

    Zkoušený roztok (a). 0,60 g se rozpustí v methanolu R a zřeďí se jím na 10 ml. Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí methanolem R na 50 ml. Porovnávací roztok (a). 10 mg alprenololiumbenzoatu CPcL a 10 mg oxprenololiumchloridu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

    Porovnávací roztok (b).12 mg alprenololiumbenzoatu CPcL se rozpustí v methanolu R a zřeďí se jím na 10 ml.

    Porovnávací roztok (c). 5 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí methanolem R na 50 ml.

    Do komory obsahující vyvíjecí směs se nejméně 1 h před použitím umístí dvě nádoby, z nichž každá obsahuje 30 ml amoniaku 26 % R. Na vrstvu se odděleně nanese po 5 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů methanolu R a ethylacetatu R (5 + 95) po dráze 15 cm. Vrstva se suší nejméně 3 h na vzduchu a potom se vystaví nejméně na 6 h parám jodu. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) o RF vyšším než hlavní skvrna odpovídající alprenololu není intenzívnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (0,2 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) jsou dvě zřetelně od sebe oddělené skvrny.

  2. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

    Zkoušený roztok. 20,0 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 10,0 ml.

    Porovnávací roztok (a). 20,0 mg alprenololiumbenzoatu CPcL a 4,0 mg 4-isopropylfenolu R se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100,0 ml. 4,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml.

    Porovnávací roztok (b).4,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 10,0 ml.

    Chromatografický postup se obvykle provádí za použití: 

    Kolona se ustaluje promýváním mobilní fází rychlostí 1 ml/min po dobu asi 1 h. Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku (b) a nastaví se citlivost systému tak, aby výška hlavního píku byla asi 50 % až 70 % celé stupnice zapisovače.

    Nastříkrne se 20 µl porovnávacího roztoku (a). Při zaznamenání chromatogramů za předepsaných poďmínek retenční časy látek j sou: kyseliny benzoové asi 4 min, alprenololu asi 10 min, 4-isopropylfenolu asi 16 min. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi pikem odpovídajícím alprenololu a pikem odpovídajícím 4-isopropylfenolu na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) je nejméně 5. Je-li třeba, upraví se koncentrace oktansulfonanu sodného a nebo acetonitrilu v mobilní fázi (zvýšení koncentrace oktansulfonanu sodného zvýší retenční čas alprenololu a zvýšení koncentrace acetonitrilu sníží retenční čas obou sloučenin).

    Nastříkne se odděleně 20 µl zkoušeného roztoku a 20 µl porovnávacího roztoku (b) a zaznamenávají se chromatogramy po dobu odpovídající dvojnásobku retenčního času alprenololu. Na chromatogramu zkoušeného roztoku součet ploch všech piků, kromě píku alprenololu a píku kyseliny benzoové, není větší než plocha píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,4 %). K píku kyseliny benzoové a k píku s plochou menší než 0,1násobek plochy alprenololu na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) se nepřihlíží.

Těžké kovy (2.4. 8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (20 µg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml záklaďního roztoku olova (10 µg Pb/ml).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší 4 h ve vakuu nad oxidem fosforečným R při 60 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

Míchat se musí důkladně a nepřetržitě, jinak se mohou získat nízké nebo nereprodukovatelné výsledky.

0,275 g se rozpustí v 50 ml lihu 96% R a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 37,15 mg C22H29NO4.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.
Separandum.

Nečistoty

  1. 3-(2-allylfenoxy)-1,2-propandiol,
  2. 2-allylfenol,
  3. 1-(isopropylamino)-3-(2-propylfenoxy)-2-propanol,
  4. N-isopropylamino-1,1'-bis[3-(2-allylfenoxy)-2-propanol],
  5. 1-(isopropylamino)-3-[2-(1-propenyl)fenoxy]-2-propanol.