Český lékopis 1997

Amikacini disulfas

1999

Amikaciniumdisulfat

Synonymum. Amikacini sulfas

C22H47N5O21S2 Mr 781,76 CAS 36831-55-5

Je to 6-O-(3-amino-3-deoxy-α-D-glukopyranosyl)-4-O-(6-amino-6-deoxy-α-D-glukopyrano-syl)-N'-[(2S)-4-amino-2-hydroxybutanoyl]-2-deoxy-D-streptamin-bis(hydrogensulfat), antibiotikum získané z kanamycinu A. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 72,3 % až 76,8 % sloučeniny C22H47N5O21S2

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý prášek. Je snadno rozpustný ve vodě, prakticky nerozpustný v acetonu a v lihu 96%.

Zkoušky totožnosti

  1. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). zkoušené látky se shoduje se spektrem amikaciniumdisu Patu CRL.
  2. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) s použitím desky s vrstvou silikagelu pro TLC R.

    Zkoušený roztok. 25 mg se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.

    Porovnávací roztok (a). 25 mg amikaciniumdisulfatu CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.

    Porovnávací roztok (b).5 mg kanamyciniummonosulfatu CRL se rozpustí v 1 ml zkoušeného roztoku a zředí se vodou R na 10 ml.

    Na vrstvu se nanese odděleně po 5 µl každého roztoku a vyvíjí se spodní vrstvou směsi stejných objemových dílů amoniaku 26 % R, methanolu R a dichlormethan R po dráze 15 cm. Deska se suší na vzduchu, postříká se ninhydrinem RSl a pak se 5 min zahřívá při teplotě 110 °C. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou, barvou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

  3. Vyhovuje zkoušce (a) na sírany (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 2,0 až 4, 0; měří se roztok připravený rozpuštěním 0,1 g ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředěním stejným rozpouštědlem na 10 ml.

Specifická optická otáčivost (2.2.7). +76° až +84°, počítáno na vysušenou látku. Měri se roztok připravený rozpuštěním 0,50 g ve vodě R a zředěním stejným rozpouštědlem na 25,0 ml.

Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29) způsobem uvedeným ve zkoušce Stanovení obsahu.

Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku (a). Citlivost systému se nastaví tak, aby výška hlavního píku na získaném chromatogramu byla nejméně 50 % celé stupnice zapisovače. Nastříkne se 20 µl porovnávacíňo roztoku (c). Zkoušku lze hodnotit, jestliže je na získaném chromatogramu rozlišení mezi píky amikacinu a nečistoty A nejméně 3,5. Nastříkne se 20 µl zkoušeného roztoku (a). Chromatogram se zaznamenává po dobu odpovídající čtyřnásobku retenčního času amikacinu. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a): plocha píku odpovídajícího nečistotě A není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1 %); plocha žádného píku, kromě hlavního píku a píku nečistoty A, není větší než polovina plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,5 %); součet ploch takových píků není větší než 1, Snásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1,5 %). Nepřihlíží se k píkům z kontrolního roztoku a k píkům, jejichž plocha je menší než desetina plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

Následující vzor chromatogramu je pouze pro informaci a tato část není součástí požadavků článku.  

Obr. 1. Vzorový chromatogram pro zkoušku Příbuzné látky

Sírany. 23,3 % až 25,8 % síranů (SO4), počítáno na vysušenou látku. 0,250 g se rozpustí ve 100 ml vody R a amoniakem 26% R se upraví pH na hodnotu 11. Pňdá se 10,0 ml chloridu barnatého 0,1 mol/l VS a asi 0,5 mg ftaleinpurpuru R. Titruje se edetanem disodným 0,1 mol/l VS. Když se barva roztoku začne měnit, přidá se 50 ml lihu 96% R a pokračuje se v titraci, dokud fialovo-modré zbarvení nezmizí.

1 ml chloridu barnatého 0,1 mol/l VS odpovídá 9,606 mg síranů (SO4).

Ztráta sušením (2.2.32).. Nejvýše 13,0 %; 0,500 g se 3 h suší v sušárně při 100 °C až 105 °C a tlaku nepřevyšujícím 0,7 kPa.

Sterilita (2.6.1). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného sterilizačního postupu, vyhovuje zkoušce na sterilitu.

Pyrogenní látky (2.6.8). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného postupu odstraňujícího pyrogenní látky, vyhovuje zkoušce na pyrogenní látky, při níž se na 1 kg hmotnosti králíka vstříkne 5 ml roztoku obsahujícího 25 mg zkoušené látky rozpuštěné ve vodě na injekci R.

Stanovení obsahu

Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok (a). 0,100 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10,0 ml. Do kulaté skleněné baňky se zabroušenou zátkou se přidá 0,2 ml tohoto roztoku ke 2,0 ml roztoku kyseliny 2,4, 6-trinitrobenzensulfonové R (10 g/l). Potom se přidají 3,0 ml pyridinu R a baňka se dobře uzavře. Důkladně se třepe 30 s a zahřívá se 45 min na vodní lázni při 75 °C. Potom se 2 min chladí ve studené vodě, přidají se 2 ml kyseliny octové ledové R a důkladně se 30 s třepe.

Zkoušený roztok (b). 50,0 mg se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 50,0 ml. Dále se postupuje, jak je předepsáno pro Zkoušený roztok (a).

Porovnávací roztok (a). 10,0 mg amikacinu nečistoty A CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 100,0 ml. Dále se postupuje, jak je předepsáno pro Zkoušený roztok (a). .

Porovnávací roztok (b).50,0 mg amikaciniumdisulfatu CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 50,0 ml. Dále se postupuje, jak je předepsáno pro Zkoušený roztok (a).

Porovnávací roztok (c). 5 mg amikaciniumdisulfatu CRL a 5 mg amikacinu nečistoty A CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 50 ml. Dále se postupuje, jak je předepsáno pro Zkoušený roztok (a).

Kontrolní roztok. Připraví se způsobem předepsaným pro zkoušený roztok (a) s použitím 0,2 ml vody R.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

Teplota kolony se udržuje na 30 °C a roztoky se uchovávají při teplotě 10 °C.

Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku (b). Citlivost systému se nastaví tak, aby výška hlavního píku byla nejméně 50 % celé stupnice zapisovače. Porovnávací roztok (b) se nastříkne šestkrát. zkoušku lze hodnotit, jestliže relativní směrodatná odchylka ploch píku amikacinu je 2,0 %. Nastříkne se zkoušený roztok (b) a porovnávací roztok (b).

Uchovávání

Pokud je látka sterilní, uchovává se ve sterilních vzduchotěsných zabezpečených obalech.
Separandum.

Označování

V označení na obalu se uvede, zda je látka:

Nečistoty

  1. R1 = R3 = R4 = H, R2 = acyl: 4-O-(3-amino-3-deoxy-α-D-glukopyranosyl)-6-O-(6-amino-6-deoxy-α-D-glukopyranosyl)-N1-[(2S)-4-amino-2-hydroxybutanoyl]-2-deoxy-L-streptamin,
  2. R1 = R2 = acyl, R3 = R4 = H: 4-O-(3-amino-3-deoxy-α-D-glukopyranosyl)-6-O-(6-amino-6-deoxy-α-D-glukopyranosyl)-N1, N3-bis [(2S)-4-amino-2-hydroxybutanoyl]-2-deoxy-L-streptamin,
  3. R1 = R2 = R3 = H, R4 = acyl: 4-O-(6-amino-6-deoxy-α-D-glukopyranosyl)-6-O-{3-[[(2S)-4-amino-2-hydroxybutanoyl]amino]-3-deoxy-α-D-glukopyranosyl}-2-deoxy-D-streptamin,
  4. R1 = R2 = R3 = R4 = H: 4-O-(3-amino-3-deoxy-α-D-glukopyranosyl)-6-O-(6-amino-6-deoxy-α-D-glukopyranosyl)-2-deoxy-L-streptamin (kanamycin).